Jaké jsou hlavní kybernetické hrozby v EU?
Počet kybernetických hrozeb a jejich složitost se zvyšují. Země EU posilují kybernetickou bezpečnost s cílem chránit kritickou infrastrukturu, hospodářskou stabilitu a soukromí na internetu.
Proč je nezbytné posílit kybernetickou bezpečnost
Kybernetickou hrozbou je jakákoli nepřátelská činnost, jejímž cílem je ohrožení integrity, důvěrnosti nebo dostupnosti digitálních systémů, sítí nebo dat.
Kybernetické hrozby v celé Evropě i ve světě nadále narůstají. V roce 2020 dosáhly v celosvětovém měřítku ekonomické náklady plynoucí z kyberkriminality dvojnásobku nákladů úrovně z roku 2015.
Narůstá nejen objem kybernetických útoků, ale také jejich složitost, neboť pachatelé trestné činnosti nyní používají pokročilé technologie, včetně generativní umělé inteligence, k tomu, aby se odhalování a potírání jejich útoků ztížilo.
Jak EU bojuje proti kyberkriminalitě
Hlavní kybernetické hrozby, které mají dopad na EU
Útoky jsou stále sofistikovanější a rozmanitější a zaměřují se na širokou škálu odvětví. Podle Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) se jedná o tyto klíčové kybernetické hrozby, jimiž je EU v současné době vystavena:
Ohrožení dostupnosti
Útoky zaměřené na dostupnost určitého systému nebo služby vyčerpáním zdrojů nebo přetížením síťové infrastruktury.
Ransomware
Útočníci získají kontrolu nad určitými aktivy a následně požadují výkupné za obnovení přístupu nebo nezveřejnění dat.
Ohrožení dat
Neoprávněný přístup k citlivým, důvěrným nebo chráněným datům za účelem manipulace, zveřejnění nebo zničení informací.
Sociální inženýrství
Manipulativní taktika, která klamavě navádí oběti k provedení kritických chyb nebo k předání citlivých informací.
Malware
Škodlivý software vytvořený k infiltraci do systémů, způsobování škod, narušování služeb a ke krádeži dat.
Útoky prostřednictvím dodavatelského řetězce
Útoky zaměřené na organizaci prostřednictvím zranitelných míst v jejím dodavatelském řetězci s potenciálem vyvolat lavinový efekt.
Ohrožení dostupnosti představuje 46 % kybernetických hrozeb
Nejvýznamnějšími kybernetickými hrozbami v EU jsou ohrožení dostupnosti, ransomware a ohrožení dat.
Ohrožení dostupnosti – 46 %
Ransomware – 27 %
Ohrožení dat – 16 %
Ostatní – 11 %
Hlavní aktéři, kteří stojí za kybernetickými útoky
Aktéři kybernetických hrozeb se různí, od skupin napojených na stát až po finančně motivované zločince, soukromé subjekty a „hacktivisty“. Každá skupina má specifické metody a cíle:
- aktéři napojení na stát
skupiny napojené na vládu provádějící útoky z důvodu politických nebo strategických cílů, jako je špionáž, - pachatelé kybernetické trestné činnosti
usilují o finanční zisk prostřednictvím oportunistických útoků, jako je sociální inženýrství, - ofenzivní aktéři soukromého sektoru
subjekty vyvíjející a prodávající kybernetické zbraně, často vládám a soukromým subjektům, - hacktivisté
zapojují se do narušujících a hackerských činností s cílem uskutečnit politické a sociální změny, někdy podporovaní aktéry napojenými na stát.
Odvětví nejvíce zasažená kybernetickými hrozbami
Téměř 20 % kybernetických útoků směřuje na organizace ve veřejné správě, což je oblast, která má zásadní význam pro veřejné služby a bezpečnost. Následuje odvětví dopravy (11 %), financí (9 %), digitální infrastruktury (9 %), podnikatelských služeb (8 %), široké veřejnosti (8 %) a zpracovatelského průmyslu (6 %).
Veřejná správa – 19 %
Doprava – 11 %
Financování – 9 %
Digitální infrastruktura – 9 %
Další informace
Kybernetická bezpečnost EU: strategie a klíčové politiky
Kybernetická bezpečnost: sociální inženýrství
Bezpečnost na internetu
Naposledy aktualizováno: 5. února 2025