Skip to content
  • Rada Evropské unie
  • Tisková zpráva
  • 25. ledna 2019 12:05

Lepší ochrana oznamovatelů: Rada přijala svůj postoj

EU činí kroky, jež mají zaručit vysokou míru ochrany oznamovatelům v široké škále odvětví.

Rada (na úrovni velvyslanců) dnes přijala postoj ke směrnici o ochraně oznamovatelů. Nyní je připravena zahájit jednání s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout dohody do konce jeho stávajícího volebního období.

Na základě těchto pravidel bude nutno vytvořit bezpečné kanály pro oznamování jak v rámci organizace – soukromé či veřejné, má-li více než 50 zaměstnanců –, tak i pro oznamování veřejným orgánům. Oznamovatelům se rovněž dostane vysoké míry ochrany před odvetou, přičemž vnitrostátní orgány budou muset v náležitě informovat občany a zaškolovat státní úředníky, jak v případě oznámení postupovat.

Význam oznamovatelů se ukázal během nedávných skandálů, jako v případě společnosti Cambridge Analytica nebo aféry „Lux Leaks“. Z tohoto důvodu je zapotřebí oznamovatelům poskytnout vysokou míru ochrany v celé Unii. Od nikoho bychom neměli očekávat, že bude riskovat poškození dobrého jména nebo ztrátu zaměstnání, aby poukázal na protiprávní jednání. Velvyslankyně Luminița Odobescuová, stálá zástupkyně Rumunska při EU

Hlavní prvky postoje Rady

Z celkového hlediska Rada vnesla do některých ustanovení návrhu větší jasnost, a to v zájmu posílení právní jistoty a lepší úpravy spojitostí mezi novými pravidly a stávajícími právními předpisy v určitých odvětvích.

Mezi prvky postoje přijatého Radou oproti původnímu návrhu patří:

  • Systém oznamování: oznamovatelé budou muset nejdříve použít interní kanály ve své organizaci, až poté kanály externí (zřízené veřejnými orgány), a teprve poté budou moci přistoupit ke zveřejnění. Princip tohoto třífázového systému nicméně zahrnuje výjimky, kdy lze v některých konkrétních případech rovnou použít externí kanály, či dokonce přistoupit k okamžitému zveřejnění (například v případě zjevného nebo bezprostředního ohrožení veřejného zájmu);
  • Osoby, které jsou podle nových pravidel chráněny: příslušné prvky návrhu Komise byly zachovány a zahrnují značné množství profilů osob, jež by mohly v kontextu svého zaměstnání získat informace o porušení, jako jsou například zaměstnanci včetně úředníků na státní/místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, jiní než výkonní členové správní rady, akcionáři apod.;
  • Povinnosti orgánů a společností související s poskytnutím zpětné vazby: orgány a společnosti budou muset na zprávy oznamovatelů reagovat a přijmout návazná opatření do 3 měsíců (s možností prodloužit tuto lhůtu v řádně odůvodněných případech na 6 měsíců u externích kanálů);
  • Zveřejňování: Rada do návrhu vložila článek vymezující podmínky, jež musejí být splněny, má-li být osoba, jež informace zveřejní, novými pravidly chráněna;
  • Oblast působnosti: postoj Rady zachovává širokou oblast působnosti, již navrhuje Komise a jež zahrnuje oblasti jako zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní peněz, veřejné zdraví apod.

Další kroky

Co nejdříve budou zahájena třístranná jednání s Parlamentem. Parlament přijal k předmětnému návrhu právního aktu postoj v prosinci roku 2018.

Souvislosti

Právní úprava ochrany oznamovatelů je dnes roztříštěná. V současné době disponuje komplexními právními předpisy na ochranu oznamovatelů pouze 10 zemí EU. Na úrovni EU existují jen předpisy úzce zaměřené na určitá odvětví (zejména v oblasti finančních služeb), které obsahují opatření na ochranu oznamovatelů.

Ve studii, která byla v roce 2017 provedena pro Komisi, byla ztráta potenciálních přínosů pro celou EU kvůli nedostatečné ochraně oznamovatelů jen v oblasti zadávání veřejných zakázek odhadnuta v rozmezí od 5,8 do 9,6 miliardy EUR ročně.

Kontakt pro tisk

Nepracujete-li pro média, obraťte se prosím se svým dotazem na službu informací pro veřejnost.

Témata

Naposledy aktualizováno: 5. února 2025