Časová osa: Historie

Francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman ohlásil vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli podřízeného společnému Vysokému úřadu. Byly položeny základy Evropské unie opírající se o dva pilíře: mír a solidaritu.

• Schumanova deklarace (informativní článek)

Pařížskou smlouvou se zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), čímž vzniká společný trh s uhlím a ocelí. Tento krok zmírňuje nedůvěru a uvolňuje napětí, které panují mezi sousedními evropskými zeměmi po druhé světové válce. Smlouva o ESUO, která platila do roku 2002, je první ze zakládajících smluv Evropského společenství.

V Lucemburku se koná první zasedání Zvláštní rady ministrů Evropského společenství uhlí a oceli, z níž se později stává Rada Evropské unie.

Římskými smlouvami je založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). První zasedání Rady EHS, kterému předsedá Victor Larock, belgický ministr zahraničních věcí, se koná 25. ledna 1958.

Po neshodách při jednáních o financování společné zemědělské politiky Francie v roce 1965 oznamuje, že se nebude účastnit zasedání Rady. Krizi ukončil v roce 1966 tzv. Lucemburský kompromis, který zavedl pravidlo jednomyslnosti při hlasování v případech, kdy jsou ohroženy zásadní zájmy jedné nebo několika zemí.

Tyto dvě smlouvy (1967 a 1971) vytvářejí jednotnou Radu, jednotnou Komisi a jednotný rozpočet pro všechna tři Společenství (ESUO, Euratom a EHS). Coreper je formálně ustaven jako přípravný orgán Rady.

• Výbor stálých zástupců (část I)
• Výbor stálých zástupců (část II)

K Evropským společenstvím přistupují Dánsko, Irsko a Spojené království, čímž se počet členských států zvyšuje na 9.

Na summitu, který se v prosinci 1973 konal v Kodani, se stanovilo, že se zasedání na nejvyšší úrovni budou konat podle potřeby. Následně je v prosinci 1974 na summitu v Paříži, který uspořádal prezident Valéry Giscard d’Estaing, zřízena Evropská rada. Je vytvořena jako neformální fórum pro diskusi hlav států a předsedů vlád.

• European Council: 50 years of working together (English version)

První zasedání nové Evropské rady probíhá v březnu 1975 v Dublinu.

• Zasedání Evropské rady, Dublin 10. a 11. března 1975

Přistoupením Řecka dosahuje počet členských států EU deseti.

Belgie, Německo, Francie, Lucembursko a Nizozemsko podepisují v Schengenu (Lucembursko) Schengenskou dohodu o odstranění hraničních kontrol.

Schengenská dohoda postupně umožní cestování bez kontrol cestovních pasů na vnitřních hranicích. Schengenská dohoda začíná být uplatňována později, v roce 1995.

Evropská rada formálně přijímá vlajku jako oficiální logo Evropských společenství.

Evropská rada dosahuje politické dohody, jež otevírá cestu k přijetí Jednotného evropského aktu.

• Zasedání Evropské rady, Lucemburk, 2. a 3. prosince 1985

K EU přistupují Španělsko a Portugalsko a počet členských států Evropských společenství se tak zvyšuje na dvanáct.

Jednotný evropský akt zavádí vnitřní trh, v jehož rámci je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Zahájena je také spolupráce v oblasti zahraniční politiky a rozšiřuje se počet oblastí, v nichž se při rozhodování v Radě používá hlasování kvalifikovanou většinou.

• Rozhodovací proces v Radě

Jednotný evropský akt rovněž poskytuje Evropské radě právní základ a formalizuje zasedání hlav států a předsedů vlád.

V roce 1992 jsou na zasedání Evropské rady v Edinburghu zavedeny veřejné rozpravy a tato praxe se postupem času dále rozšiřuje, nejnověji Lisabonskou smlouvou.

Veřejné rozpravy a jednání Rady je dnes možné sledovat na internetových stránkách.

• Sledujte rozpravy a jednání živě

Vstupem Maastrichtské smlouvy v platnost vzniká Evropská unie založená na rozšíření pilíře „Společenství“. Vytváří hospodářskou a měnovou unii a zřizuje dva nové pilíře: společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV).

Evropská rada získává Maastrichtskou smlouvou oficiální status. Její úlohou je poskytovat podněty a vymezovat obecné politické směry pro rozvoj EU.

Maastrichtská smlouva také otevírá cestu k zavedení eura a vytváří společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP).

• Jak Maastricht změnil Evropu (multimediální přehled)

K EU přistupují Rakousko, Finsko a Švédsko. Patnáct členských států nyní zahrnuje území téměř celé západní Evropy.

Od roku 1996 zasedá Evropská rada nejméně čtyřikrát ročně. Před tímto datem byla požadována pouze dvě zasedání ročně.

Evropská rada schvaluje vytvoření Euroskupiny, tedy neformálního orgánu, který sdružuje ministry financí zemí, jejichž měnou je euro. První zasedání Euroskupiny se koná 4. června 1998 na lucemburském zámku Château de Senningen.

• Euroskupina

Zavádí jej jedenáct členských států: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko.

Amsterodamskou smlouvou je vytvořen prostor svobody, bezpečnosti a práva a do práva EU je začleněna Schengenská dohoda. Smlouva rovněž pozměňuje úlohu generálního tajemníka Rady, který se stává i vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Řecko se stává dvanáctým členským státem EU, který přistoupil k eurozóně.

Dne 1. ledna 2002 přicházejí do oběhu eurobankovky a euromince, které nahrazují národní měny.

Niceská smlouva zavádí reformu institucí EU s cílem připravit budoucí rozšíření EU na 27 členských států. Součástí reformy Rady je rozšíření oblastí, v nichž se používá hlasování kvalifikovanou většinou, a zavedení zásady posílené spolupráce mezi členskými státy.

Od října 2003 se všechna formální zasedání Evropské rady konají v Bruselu.

V prohlášení č. 22 k Niceské smlouvě se stanoví, že jakmile se EU rozšíří na 18 členských států, budou všechna zasedání Evropské rady probíhat v Bruselu.

K EU přistupuje najednou 10 nových zemí: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Jedná se o nejrozsáhlejší rozšíření EU, pokud jde o počet obyvatel i zemí.

EU má nyní 25 členských států.

Euroskupina přijímá rozhodnutí o tom, že bude mít stálého předsedu, jenž bude jmenován na období dvou let.

Na neformálním zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ve Scheveningenu je prvním stálým předsedou Euroskupiny zvolen Jean-Claude Juncker. Jeho funkční období trvalo od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2006.

Předsedou Euroskupiny je zvolen na druhé funkční období.

Členy EU se stávají Bulharsko a Rumunsko, čímž se počet členských států zvyšuje na dvacet sedm.

Slovinsko se stává třináctým členským státem EU, který přijal euro jako svou měnu.

Eurozóna má nyní 15 členů.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy přichází s návrhem, aby byla pravidelně pořádána zasedání hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny. První takové zasedání se koná 12. října 2008. Po něm následují eurosummity v květnu 2010 a v březnu, červenci a říjnu 2011 v Bruselu.

Eurosummity napomáhají koordinaci hospodářské politiky eurozóny a probíhají mimo jiné za účasti předsedy eurosummitu a předsedy Evropské komise.

• Eurosummit

Slovensko se stává šestnáctým členem eurozóny.

Na neformálním zasedání konaném 19. listopadu 2009 v Bruselu se hlavy států a předsedové vlád členských zemí EU jednomyslně shodují na tom, že prvním stálým předsedou Evropské rady bude jmenován Herman Van Rompuy.

• Prohlášení Hermana Van Rompuye

V platnost vstupuje Lisabonská smlouva, která reformuje strukturu EU a způsob jejího fungování.

Hlasování kvalifikovanou většinou se opět rozšiřuje na další oblasti.

Evropská rada se stává jedním z orgánů EU, v jehož čele stojí stálý předseda. Do té doby byla Evropská rada neformálním subjektem a funkce předsedy Evropské rady funkcí neoficiální. Zastával ji prezident nebo předseda vlády členského státu, který v daném období vykonával rotující předsednictví v Radě Evropské unie.

• Úloha předsedy Evropské rady
• Lisabonská smlouva: Utváření EU tak, jak ji známe dnes (multimediální přehled)

1. prosince 2009 vstupuje v platnost Protokol č. 14 k Lisabonské smlouvě, kterým se vymezuje úloha Euroskupiny. Stanoví, že ministři členských států, jejichž měnou je euro, se budou neformálně scházet, aby jednali o záležitostech souvisejících s jednotnou měnou, a zvolí si předsedu na období dvou a půl roku.

Lisabonská smlouva rovněž pozměňuje pravidla Rady EU tak, že pokud se na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) hlasuje o záležitostech, které se týkají výhradně eurozóny, tohoto hlasování se mohou účastnit pouze členové Euroskupiny.

• Protokol (č. 14) o Euroskupině

Zasedání Evropské rady naposledy předsedá prezident nebo předseda vlády členského státu vykonávajícího rotující předsednictví Rady.

Zasedání Evropské rady v prosinci 2009 předsedá švédský předseda vlády Fredrik Reinfeldt.

• Závěry Evropské rady – Brusel 10. a 11. prosince 2009

Estonsko se stává sedmnáctou zemí, která přistoupila k eurozóně.

Na zasedání Evropské rady ve dnech 1. a 2. března 2012 podepisují představitelé 25 zemí EU Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii.

Smlouva vstupuje v platnost 1. ledna 2013 a oficiálně ustavuje eurosummit. Organizace eurosummitu a úloha jeho předsedy je stanovena v článku 12 uvedené smlouvy.

• Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii

Herman Van Rompuy je podruhé zvolen předsedou Evropské rady na období od 1. června 2012 do 30. listopadu 2014.

V roce 2012 získává EU Nobelovu cenu míru za prosazování míru, usmíření, demokracie a lidských práv v Evropě.

Norský výbor pro Nobelovu cenu uvádí jako motivaci pro udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii skutečnost, že EU fungovala jako stabilizační prvek při přeměně velké části Evropy z kontinentu válek v kontinent míru.

Předsedou Euroskupiny je zvolen nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Za dobu existence Euroskupiny jde o jejího druhého stálého předsedu.

• President of the Eurogroup
• Jeroen Dijsselbloem

Dne 14. března 2013 se koná první eurosummit po vstupu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii v platnost. Na tomto zasedání jsou přijata pravidla pro organizaci jednání eurosummitů.

• Pravidla pro organizaci jednání eurosummitů

Chorvatsko se po Slovinsku stává druhou zemí bývalé Jugoslávie, která přistupuje k EU.

EU má nyní 28 členských států.

Lotyšsko se stává osmnáctým členem eurozóny.

Donald Tusk nastupuje po Hermanu Van Rompuyovi do funkce předsedy Evropské rady. Jeho funkční období potrvá od 1. prosince 2014 do 31. května 2017.

• Vyjádření předsedy Tuska u příležitosti slavnostního převzetí funkce, 1. prosince 2014
• Životopis předsedy Evropské rady Donalda Tuska

Eurozónu nyní tvoří 19 států: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Dne 22. června 2015 se vedoucí představitelé EU setkávají, aby diskutovali o Řecku. Podle předsedy eurosummitu Donalda Tuska představují nejnovější návrhy řecké vlády pozitivní krok kupředu, avšak instituce EU je budou muset podrobněji analyzovat.

• Prohlášení předsedy Donalda Tuska k eurosummitu konanému v pondělí 22. června 2015

Jsou připraveni zahájit jednání o programu finanční pomoci z Evropského mechanismu stability (ESM) Řecku, avšak nejprve musí dohodu potvrdit řecký parlament a další parlamenty členských států. Po ukončení procesů na vnitrostátní úrovni postoupí Euroskupina v jednáních.

• Prohlášení eurosummitu, Brusel 12. července 2015
• Vyjádření předsedy Donalda Tuska po eurosummitu věnovaném Řecku dne 12. července 2015

Jeroen Dijsselbloem je opětovně jmenován předsedou Euroskupiny na druhé funkční období v délce dvou a půl roku.

• Eurogroup statement on the appointment of the President of the Eurogroup
• President of the Eurogroup

Donald Tusk byl opětovně zvolen předsedou Evropské rady na druhé funkční období v délce dvou a půl roku – od 1. června 2017 do 30. listopadu 2019.

• Donald Tusk opětovně zvolen předsedou Evropské rady (tisková zpráva, 9. března 2017)

V návaznosti na výsledek referenda, které se ve Spojeném království konalo dne 23. června 2016 a v němž se občané této země vyslovili pro odchod z Evropské unie, Spojené království formálně oznámilo Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU.

Evropská rada v reakci na oznámení učiněné Spojeným královstvím přijala prohlášení.

Litujeme, že Spojené království přestane být členem Evropské unie, avšak na proces, který nyní bude následovat, jsme připraveni. (...) V průběhu těchto jednání bude Unie postupovat jako jeden celek a bude hájit své zájmy. Naší první prioritou bude minimalizovat nejistotu, kterou rozhodnutí Spojeného království vyvolalo u našich občanů, podniků a členských států.

Evropská rada, 29. března 2017

• Dopis s oznámením podle článku 50, 29. března 2017
• Vztahy EU se Spojeným královstvím (souvislosti)

Předsedou Euroskupiny je zvolen portugalský ministr financí Mário Centeno. Za dobu existence Euroskupiny jde o jejího třetího stálého předsedu.

Donalda Tuska ve funkci předsedy Evropské rady nahradil Charles Michel. Jeho funkční období potrvá od 1. prosince 2019 do 31. května 2022.

• Projev předsedy Charlese Michela při slavnostním předávání funkce s odstupujícím předsedou Donaldem Tuskem

V návaznosti na celostátní referendum konané dne 23. června 2016 a poté, co obě strany v lednu 2020 ratifikovaly dohodu o vystoupení, Spojené království odchází z Evropské unie.

Euroskupina si v souladu s protokolem č. 14 připojeným ke Smlouvám EU zvolila za svého předsedu Paschala Donohoa, irského ministra financí a ministra pro veřejné výdaje a reformu.

Nový předseda se ujal funkce 13. července 2020 na funkční období v délce dva a půl roku.

• Paschal Donohoe zvolen předsedou Euroskupiny (tisková zpráva, 9. července 2020)

Charles Michel byl opětovně zvolen předsedou Evropské rady na druhé funkční období v délce dvou a půl roku – od 1. června 2022 do 30. listopadu 2024.

• Charles Michel opětovně zvolen předsedou Evropské rady (tisková zpráva, 24. března 2022)

Členové Euroskupiny na základě konsensu znovu zvolili předsedou Euroskupiny irského ministra financí Paschala Donohoa. Jeho druhé funkční období v délce dvou a půl roku začalo 13. ledna 2023.

• Paschal Donohoe byl znovu zvolen předsedou Euroskupiny (tisková zpráva, 5. prosince 2022)

Chorvatsko se stává dvacátým členem eurozóny.

António Costa nahradil Charlese Michela ve funkci předsedy Evropské rady. Jeho funkční období potrvá od 1. prosince 2024 do 31. května 2027.

• Projev předsedy Antónia Costy při slavnostním předávání funkce s odstupujícím předsedou Charlesem Michelem

Euroskupina na základě konsensu znovu zvolila irského ministra financí Paschala Donohoea svým předsedou. Předseda, jenž je ve funkci od 13. července 2020, zahájí své třetí funkční období 13. července 2025. To bude trvat opět dva a půl roku.

• Paschal Donohoe byl potvrzen jako předseda Euroskupiny na třetí funkční období (tisková zpráva, 7. července 2025)

Dne 18. listopadu 2025 se po odstoupení dosavadního předsedy Euroskupiny Paschala Donohoea stal jejím úřadujícím předsedou ministr financí Kyperské republiky Makis Keravnos. V souladu s pracovními metodami Euroskupiny bude tuto funkci vykonávat až do zvolení nového předsedy.

• Prohlášení předsedy Euroskupiny Paschala Donohoea (tisková zpráva, 18. listopadu 2025)

Euroskupina zvolila svým předsedou v souladu s protokolem č. 14 ke Smlouvám EU Kyriakose Pierrakakise, řeckého ministra hospodářství a financí.

Nový předseda se své funkce ujme dne 12. prosince 2025 a bude ji vykonávat po dobu dvou a půl let.

• Kyriakos Pierrakakis zvolen předsedou Euroskupiny (tisková zpráva, 11. prosince 2025)