"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Videokonference ministrů hospodářství a financí, 19. května 2020
Hlavní výsledky
Ekonomická reakce na pandemii COVID-19
Ministři se zabývali pokrokem, jehož bylo dosaženo, pokud jde o opatření EU přijatá v reakci na krizi COVID-19.
Uvítali, že bylo písemným postupem přijato nařízení o dočasné podpoře na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Nástroj SURE může členským státům poskytnout výhodné půjčky až do výše 100 miliard eur na pomoc při financování vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, mimo jiné i ve prospěch osob samostatně výdělečně činných, a dále při financování podpory některých opatření souvisejících se zdravím, zejména na pracovišti, v reakci na krizi.
Díky záchraně pracovních míst a ochraně příjmů našich občanů budou moci vlády v EU minimalizovat negativní sociální dopady zdravotní krize a naše ekonomiky budou moci tohoto poptávkového polštáře využít pro co nejrychlejší návrat k normálnímu fungování.
Zdravko Marić, chorvatský místopředseda vlády a ministr financí
Nástroj SURE je jednou ze tří záchranných sítí v celkové hodnotě 540 miliard eur se zaměřením na pracovní místa a pracovníky, podniky a členské státy, na nichž se 9. dubna 2020 dohodla Euroskupina. Vedoucí představitelé EU tuto dohodu potvrdili 23. dubna a vyzvali k tomu, aby tento balíček začal fungovat nejpozději od 1. června 2020.
Záchranná síť pro členské státy ve formě podpory v krizi způsobené pandemií, kterou nabízí Evropský mechanismus stability, je funkční od 15. května 2020 poté, co Euroskupina 8. května dosáhla politické dohody o parametrech a standardních podmínkách tohoto nástroje.
Ministři rovněž zhodnotili probíhající jednání o zprovoznění záchranné sítě pro podniky prostřednictvím celoevropského záručního fondu Evropské investiční banky. Předsednictví vyzvalo k tomu, aby byl tento nástroj dokončen co nejdříve.
Komise a Evropská centrální banka představily své analýzy hospodářské a finanční situace.
Evropská komise představila svůj přístup k dalšímu posilování boje EU proti praní peněz a financování terorismu a mezi ministry následně proběhla na toto téma diskuse.
Ministři se zabývali tím, jak dále zlepšit stávající rámec pro boj proti praní peněz, zejména:
jak nejlépe dosáhnout harmonizovaného souboru pravidel a na které oblasti a odvětví by se právní úprava měla vztahovat;
jak lépe využívat data, jejich analýzy a sdílení;
možností zřídit pro boj proti praní peněz nový, zvláštní orgán EU a jeho případnými pravomocemi;
revidovanou metodikou, kterou Komise navrhla pro identifikaci vysoce rizikových třetích zemí.
Dne 7. května 2020 Komise předložila:
akční plán pro komplexní politiku EU v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu,
revidovanou metodiku, podle níž se na seznam zařazují vysoce rizikové třetí země, které mají ve svých režimech pro boj proti praní peněz strategické nedostatky.
Akční plán Komise navazuje na závěry Rady z prosince 2019, v nichž byly stanoveny strategické priority pro reformy v této oblasti.
Cílem revidované metodiky pro zařazování na seznam je lépe chránit finanční systém EU před riziky spojenými s bojem proti praní peněz. Rámec EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu stanoví povinnost identifikovat jurisdikce třetích zemí, které mají ve svých režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky.
Ministři uvítali přijetí závěrů Rady ke zprávám o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru 2020 a k plnění doporučení pro jednotlivé země z roku 2019.
Tyto závěry jsou součástí každoročního procesu analýz v rámci postupů zaměřených na odhalování makroekonomické nerovnováhy. Letos však odrážejí výjimečné okolnosti související s vážným zhoršením hospodářské situace v důsledku pandemie COVID-19. Závěry se zaměřují na strukturální výzvy a zranitelná místa, které v dnešním měnícím se a nejistém ekonomickém prostředí neztratily na významu a které by se mohly ukázat jako relevantní pro strategii oživení.
Hospodářský dialog se západním Balkánem a Tureckem
V rámci videokonference ministrů hospodářství a financí vedly EU, západní Balkán a Turecko každoroční dialog o hospodářské politice. Letošní diskuse se zaměřila na ekonomické dopady pandemie COVID-19 na daný region. Na konci videokonference přijali účastníci společné prohlášení.
Díky záchraně pracovních míst a ochraně příjmů našich občanů budou moci vlády v EU minimalizovat negativní sociální dopady zdravotní krize a naše ekonomiky budou moci tohoto poptávkového polštáře využít pro co nejrychlejší návrat k normálnímu fungování.
