Boj proti praní peněz a financování terorismu v EU
Pravidla EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu chrání její finanční systém a přispívají k bezpečnosti a růstu.
Boj EU proti praní peněz
Praní peněz a financování terorismu jsou pro EU velkým problémem. Představují významná rizika pro ekonomiku a finanční systém EU i pro bezpečnost jejích občanů.
Boj proti praní peněz a financování terorismu je již více než třicet let jedním z hlavních bodů politické agendy EU – první směrnice o boji proti praní peněz byla přijata v roce 1991. Od té doby byla směrnice několikrát přepracována.
Aby byla všechna související rizika řešena správným způsobem, musí se pravidla EU průběžně přizpůsobovat nově vznikajícím rizikům, včetně rizik souvisejících s následujícími aspekty:
- technologické inovace, jako jsou například virtuální měny,
- globální povaha teroristických organizací,
- vynalézavost pachatelů, pokud jde o využívání nedostatků nebo mezer v systému.
Co je praní peněz? (Infografika)
Pravidla EU pro boj proti praní peněz
Dne 30. května 2024 přijala Rada nové právní předpisy, jejichž cílem je chránit občany EU a její finanční systém před praním peněz a financováním terorismu.
Tento balíček zahrnuje:
- nařízení, kterým se zřizuje nový orgán EU pro boj proti praní peněz,
- nařízení o povinnostech v oblasti boje proti praní peněz v soukromém sektoru,
- směrnici o mechanismech boje proti praní peněz na vnitrostátní úrovni,
- revizi nařízení o převodech peněžních prostředků,které bylo přijato v roce 2023.
Nařízení o boji proti praní peněz
Nové nařízení o boji proti praní peněz a financování terorismu poprvé harmonizuje a vyjasňuje pravidla platná v celé EU, čímž odstraňuje mezery, které využívali pachatelé podvodů. Rovněž zajistí, aby se pravidla uplatňovala jednotněji a jejich dodržování bylo lépe vymáháno. Nařízení obsahuje mimo jiné podrobnější ustanovení o hloubkové kontrole klienta a skutečných majitelích a o pravomocích vnitrostátních orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek.
Povinné osoby
EU prostřednictvím nového nařízení vytvořila přímo použitelný regulační rámec obsahující požadavky pro povinné subjekty, zejména úvěrové a finanční instituce a určené nefinanční podniky a profese (např. právníky a účetní). Tyto subjekty hrají v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu ústřední úlohu strážců, neboť mají výsadní postavení při odhalování podezřelé činnosti.
Nová pravidla se budou vztahovat i na převážnou část odvětví kryptoaktiv. Všichni poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy budou muset uplatňovat náležitou péči ve vztahu ke svým klientům. To znamená, že budou muset ověřovat fakta o svých klientech a veškerá podezření hlásit finanční zpravodajské jednotce.
Dalšími odvětvími, jichž se bude povinnost hloubkové kontroly klienta a ohlašovací povinnost týkat, jsou obchodníci s luxusním zbožím, jako jsou drahé kovy a drahokamy, a dále klenotníci a zlatníci. Povinnými osobami se rovněž stanou obchodníci s luxusními automobily, letadly, jachtami a kulturními statky (jako jsou umělecká díla).
Nařízení připouští, že vysoké riziko představuje i fotbalové odvětví, a rozšiřuje tak seznam povinných osob o profesionální fotbalové kluby a agenty. Jelikož však toto odvětví a jeho riziko podléhá značným rozdílům, budou mít členské státy možnost je ze seznamu vyřadit, pokud představují jen malé riziko.
Skutečný majitel
Skutečnými majiteli se rozumí osoby, které právnickou osobu (například společnost, nadaci nebo svěřenský fond) skutečně ovládají nebo požívají výhod plynoucích z jejího vlastnictví, zatímco vlastnické právo nebo majetek jsou zapsány na jinou osobu. Nařízení zvyšuje harmonizaci a transparentnost pravidel EU týkajících se skutečných majitelů.
Za účelem identifikace všech skutečných majitelů právnické osoby nebo napříč typy subjektů, včetně subjektů mimo EU, pokud podnikají v EU nebo v EU nakupují nemovitosti, budou analyzovány dvě složky konceptu skutečného majitele – vlastnictví a ovládání. Prahová hodnota skutečného vlastnictví je v dohodě stanovena na 25 %.
Vyjasněna jsou rovněž související pravidla vztahující se na vícevrstvé vlastnické a ovládací struktury, aby se zajistilo, že skrývání se za více vrstev vlastnictví společností již nebude fungovat. Souběžně s tím byla upřesněna i ustanovení o ochraně údajů a uchovávání záznamů, čímž se usnadní a urychlí práce příslušných orgánů.
Platby v hotovosti
Hotovostní platby budou podléhat celounijnímu maximálnímu limitu ve výši 10 000 eur, čímž se pachatelům praní špinavých peněz ztíží. V případě potřeby budou mít členské státy možnost stanovit maximální limit na nižší úrovni.
Vysoce rizikové třetí země
Povinné osoby budou muset uplatňovat opatření zesílené hloubkové kontroly u příležitostných transakcí a obchodních vztahů zahrnujících vysoce rizikové třetí země, jejichž nedostatky ve vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a terorismu představují hrozbu pro integritu vnitřního trhu EU.
Komise provede posouzení rizika na základě seznamů Finančního akčního výboru (FATF). Vysoká úroveň rizika bude navíc odůvodňovat použití dalších specifických unijních či vnitrostátních protiopatření, ať už na úrovni povinných osob, nebo ze strany členských států.
Směrnice o boji proti praní peněz
Směrnice o mechanismech boje proti praní peněz je společně se souvisejícím nařízením součástí „jednotného souboru pravidel“ pro boj proti praní peněz. Tato směrnice nahrazuje pátou směrnici o boji proti praní peněz, která byla přijata v roce 2018.
Zatímco veškerá pravidla vztahující se na soukromý sektor budou převedena do uvedeného nařízení, směrnice se zabývá organizací institucionálních systémů boje proti praní peněz a financování terorismu na vnitrostátní úrovni v členských státech. Směrnice proto obsahuje ustanovení, která mají být provedena ve vnitrostátním právu, jako jsou pravidla týkající se registrů skutečných majitelů, vnitrostátních orgánů dohledu a povinností finančních zpravodajských jednotek.
Informace o převodech peněžních prostředků
Dne 29. června 2022 dosáhly Rada a Parlament předběžné dohody o aktualizaci nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků, která rozšiřuje jeho oblast působnosti na převody kryptoaktiv.
Nová pravidla zavádí pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povinnost shromažďovat a zpřístupňovat některé informace o původci a poživateli převodů kryptoaktiv, které uskutečňují. Tím se zajistí sledovatelnost převodů kryptoaktiv, a bude tak snazší identifikovat potenciálně podezřelé transakce a zablokovat je.
EU má nyní pevný a přiměřený rámec, který je v souladu s nejnáročnějšími mezinárodními standardy pro směnu kryptoaktiv a především se řídí doporučeními FATF, což je globální platforma pro boj proti praní peněz a financování terorismu.
- Boj proti praní peněz: Rada přijala pravidla, která zajistí sledovatelnost převodů kryptoaktiv (tisková zpráva, 16. května 2023)
- Boj proti praní peněz: bylo dosaženo předběžné dohody o transparentnosti převodů kryptoaktiv (tisková zpráva, 29. června 2022)
Finanční akční výbor (FATF)
Výzvy v boji proti praní peněz jsou globální povahy a vyžadují úzkou spolupráci na mezinárodní úrovni. EU spolupracuje se svými partnery ve výboru FATF s cílem vytvořit a provádět mezinárodní standardy.
FATF rozvíjí a prosazuje politiky zaměřené na boj proti praní peněz a financování terorismu a vydává doporučení, jež by země měly uplatňovat.
Další aktualizace právních předpisů týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu
Pátá směrnice o kapitálových požadavcích upřesňuje úlohu orgánů obezřetnostního dohledu. Ty jsou odpovědné za odhalování a nápravu nedostatků u finančních institucí zapojených do praní peněz a financování terorismu. Příslušné orgány musí tyto faktory zohlednit při výkonu činností dohledu.
Směrnice o usnadnění používání finančních informací k boji proti trestné činnosti usnadňuje příslušným orgánům přístup k finančním informacím a informacím o bankovních účtech a jejich využívání. Usnadňuje rovněž přístup vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek k informacím v oblasti vymáhání práva.
Orgán pro boj proti praní peněz
Dne 30. května 2024 přijala Rada nařízení, kterým se zřizuje nový orgán pro boj proti praní peněz (AMLA) s cílem zlepšit dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v EU a podpořit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami. AMLA bude mít sídlo ve Frankfurtu a zahájí svou činnost v polovině roku 2025.
Vzhledem k tomu, že praní peněz představuje přeshraniční finanční trestnou činnost, orgán AMLA posílí rámec EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu tím, že vytvoří integrovaný mechanismus zahrnující vnitrostátní orgány dohledu v členských státech, což zajistí, že povinné subjekty budou plnit své povinnosti.
Úlohou orgánu AMLA bude:
- přímo dohlížet na některé z nejrizikovějších úvěrových a finančních institucí v EU, včetně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy,
- podporovat nefinanční sektor,
- koordinovat finanční zpravodajské jednotky v členských státech,
- ukládat peněžité sankce v případě závažných porušení.
Dne 18. prosince 2023 dosáhli zástupci Rady a Parlamentu obecné shody, pokud jde o proces výběru sídla orgánu AMLA. Konečné dohody o umístění sídla AMLA bylo dosaženo dne 22. února 2024.
- Boj proti praní peněz: Rada a Parlament se dohodly na postupu pro výběr sídla nového orgánu (tisková zpráva, 18. prosince 2023)
- Boj proti praní peněz: Rada přijala balíček pravidel (tisková zpráva, 30. května 2024)
- Frankfurt bude sídlem nového orgánu EU pro boj proti praní peněz (AMLA) (tisková zpráva, 22. února 2024)
- Často kladené otázky týkající se nového orgánu EU pro boj proti praní peněz (AMLA) (Evropská komise)
Co dělá EU v boji proti terorismu?
Přečtěte si, jak se za poslední dvě desetiletí zintenzivnila spolupráce zemí EU v boji proti terorismu: od přijímání opatření, která mají teroristům zabránit v nakupování zbraní nebo výrobě bomb, až po úsilí zaměřené hned od počátku na boj proti radikalizaci.
Naposledy aktualizováno: 18. února 2026