"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Videokonference ministrů životního prostředí, 23. června 2020
Hlavní výsledky
Unijní ministři životního prostředí a ministři pro oblast klimatu vedli politickou rozpravu o přínosu environmentální a klimatické politiky k oživení po pandemii COVID-19.
Ministři tuto důležitou diskusi uvítali a shodli se na tom, že Zelená dohoda pro Evropu by měla oživení směrovat k zelenému růstu a odolnější EU.
Ministři byli v rámci diskuse vyzváni, aby odpověděli na tyto otázky:
Jak mohou opatření uvedená v nedávno předložených iniciativách v rámci Zelené dohody pro Evropu, jako je akční plán pro oběhové hospodářství a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, nejúčinněji přispět k oživení po krizi COVID-19 a pomoci při budování odolnosti a vytváření udržitelnější Evropy, která obstojí v budoucnu?
Jak může provádění plánu na podporu oživení zajistit stabilní a na budoucnost orientované investiční prostředí, příznivé pro zelený růst a zaměstnanost, a udržet tak správný kurz EU na cestě k cíli, jímž je dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Evropy?
Chceme vybudovat moderní, čistou a zdravou ekonomiku, která pomůže zajistit obživu pro příští generace. Plán na podporu oživení může pomoci nastartovat evropské hospodářství po krizi COVID-19 a zároveň může podpořit udržitelnost Evropy a její opatření v oblasti klimatu. Proto byla dnešní diskuse tak důležitá. Veřejné investice do oživení po krizi COVID-19 by se měly řídit ekologickým heslem „neškodit“ a my bychom měli usilovat o to, aby finanční podpora byla v souladu s klimatickými a environmentálními cíli EU.
Tomislav Ćorić, chorvatský ministr životního prostředí a energetiky
Ministři zdůraznili těchto několik bodů:
Vazby mezi iniciativami v rámci Zelené dohody pro Evropu a potřeba řešit je koherentním způsobem.
Potřeba adekvátních zdrojů pro ekologickou transformaci v rámci plánu na podporu oživení a víceletého finančního rámce.
Význam unijního cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050 pro zajištění stabilního investičního prostředí, které podporuje cíle Zelené dohody, jako jsou čistá energie, renovace budov, inovace a adaptace. V této souvislosti několik ministrů zdůraznilo, že je třeba uplatňovat zásadu „neškodit“, přičemž někteří podtrhli, že je zapotřebí zohlednit vnitrostátní nebo místní specifika.
Význam strategie v oblasti biologické rozmanitosti pro udržitelné oživení a úloha ochrany přírody a obnovy ekosystémů při budování odolnosti a předcházení budoucím pandemiím.
Potřeba plně začlenit problematiku biologické rozmanitosti do jiných odvětví, jako je zemědělství, rybolov a lesnictví, a zajistit koherentní provádění opatření EU v těchto oblastech.
Oběhové hospodářství se zaměřením na recyklaci, udržitelnou výrobkovou politiku a další opatření týkající se plastů, jakož i souvislost s připravovanou strategií pro chemické látky. Mnozí ministři zdůraznili, že oběhové hospodářství může podpořit zejména tvorbu pracovních míst na místní úrovni a zvýšit odolnost díky tomu, že Evropa bude méně závislá na dovozu. Rovněž byl zmíněn význam vytvoření dobře fungujícího trhu s druhotnými surovinami.
Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a ekologické zemědělství.
V rámci části „Jiné záležitosti“ představilo nastupující německé předsednictví svůj pracovní program v oblasti životního prostředí a klimatu na druhou polovinu roku 2020.
Jednání předsedal Tomislav Ćorić, chorvatský ministr životního prostředí a energetiky. Komisi zastupoval místopředseda Komise Frans Timmermans a komisař Virginijus Sinkevičius.
Chceme vybudovat moderní, čistou a zdravou ekonomiku, která pomůže zajistit obživu pro příští generace. Plán na podporu oživení může pomoci nastartovat evropské hospodářství po krizi COVID-19 a zároveň může podpořit udržitelnost Evropy a její opatření v oblasti klimatu. Proto byla dnešní diskuse tak důležitá. Veřejné investice do oživení po krizi COVID-19 by se měly řídit ekologickým heslem „neškodit“ a my bychom měli usilovat o to, aby finanční podpora byla v souladu s klimatickými a environmentálními cíli EU.
