"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada dosáhla dohody ohledně obecného přístupu k návrhu evropského právního rámce pro klima, včetně nového cíle EU, jímž je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990, v souladu s pokyny Evropské rady vydanými ve dnech 10. a 11. prosince 2020. Hlavním účelem evropského právního rámce pro klima je začlenit do právních předpisů cíl klimaticky neutrální EU do roku 2050.
Dnes jsme dosáhli významného milníku, pokud jde o návrh evropského právního rámce pro klima. EU je pevně odhodlána dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a svým náročnějším cílem dosáhnout do roku 2030 alespoň 55 % snížení emisí skleníkových plynů vysíláme do světa jasný signál.
Svenja Schulzeová, německá spolková ministryně pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost
Obecným přístupem, jehož bylo dnes dosaženo, se doplňuje částečný vyjednávací postoj dohodnutý Radou v říjnu a dává předsednictví Rady mandát pro další jednání s Evropským parlamentem o návrhu Komise.
Podání vnitrostátně stanoveného příspěvku (NDC) EU a jejích členských států
Rada dnes přijala podání NDC jménem EU a jejích členských států. Podání obsahuje aktualizovaný a náročnější cíl, jímž je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990, v souladu s pokyny Evropské rady vydanými ve dnech 10. a 11. prosince 2020. Podání bude nyní postoupeno sekretariátu UNFCCC.
Pařížská dohoda: cesta EU k dosažení klimatické neutrality (Infografika)
Přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí
Rada dosáhla dohody na obecném přístupu k návrhu na změnu Aarhuského nařízení. Aarhuské nařízení stanoví, jak má EU a její členské státy provádět mezinárodní Aarhuskou úmluvu, jejímž cílem je zaručit přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
Naše politiky v oblasti životního prostředí a způsob jejich provádění ovlivňují každodenní život občanů. Jsem ráda, že dnešní dohoda o Aarhuském nařízení přispěje ke zlepšení demokracie v oblasti životního prostředí. Rozšíří škálu aktů, u nichž lze podat žádost o přezkum, a prodlouží lhůty pro podání těchto žádostí. Potřebujeme dobře fungující systém pro veřejnost, který zároveň uznává specifika právního řádu a soudního systému EU.
Svenja Schulzeová, německá spolková ministryně pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost
Rada dosáhla obecné shody, pokud jde o rozšíření oblasti působnosti nařízení na obecně určené správní akty. Postoj Rady rovněž prodlužuje lhůty, ve kterých může veřejnost podat žádost o přezkum a ve kterých musí orgány a instituce EU odpovědět, s cílem usnadnit postup pro stěžovatele a zajistit lepší kvalitu odpovědí.
Zajištění oběhového a ekologického oživení po pandemii COVID-19
Rada schválila závěry o zajištění oběhového a ekologického oživení po pandemii COVID-19 jako reakci na nový akční plán Evropské komise pro oběhové hospodářství. Cílem závěrů je poskytnout komplexní politické pokyny k široké škále opatření stanovených v akčním plánu. Jejich cílem je nalézt rovnováhu mezi ambiciózním přístupem a potřebou zvážit širokou škálu otázek při provádění různých opatření, včetně různé výchozí situace v jednotlivých členských státech.
Jsem velmi ráda, že jsme dnes učinili další krok směrem k oběhovému hospodářství. Těmito závěry dáváme Komisi pokyn, aby předložila návrhy, jako je právo na opravu, které je důležitým nástrojem pro snížení objemu výrobků IKT určených k likvidaci do roku 2025, čímž se zabývají závěry o digitální transformaci, které byly dnes rovněž přijaty.
Svenja Schulzeová, německá spolková ministryně pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost
Rada schválila závěry zabývající se dvojí společenskou výzvou, která spočívá v digitální a ekologické transformaci, a prozkoumala způsoby, jak přispět k vytvoření nezbytných propojení mezi nimi.
Závěry poskytují Komisi politické vedení, aby mohla předložit vhodné iniciativy s cílem využít příležitostí, které nabízí digitalizace, pokud jde o ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu, a omezit negativní dopady digitalizace na životní prostředí.
Strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek
Ministři životního prostředí si vyměnili názory na „Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“, kterou nedávno představila Komise. Komise tuto strategii přijala dne 14. října 2020 jako klíčový prvek Zelené dohody pro Evropu.
Členské státy strategii v široké míře podpořily a vyjádřily názor, že obecná úroveň ambicí strategie je přiměřená. Delegace vyjádřily zájem o další práci na budoucích návrzích, které jsou součástí této strategie, a o další úzké zapojení do jejího provádění.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ představila Komise svůj nový návrh týkající se baterií a odpadních baterií. Komise ministry informovala o výzvě k urychlenému přijetí opatření v souvislosti s ratifikací mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí. Portugalsko poskytlo delegacím informace o evropské konferenci na téma „Climate change and the European water dimension – Enhancing resilience“ (Změna klimatu a evropský rozměr vody – zvyšování odolnosti) (4. a 5. listopadu 2020). Španělsko ministry informovalo o zprávě o výročním zasedání Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) (27. až 30. října 2020). Francie delegacím poskytla informace o odstranění odlesňování. Nastupující portugalské předsednictví na závěr představilo svůj pracovní program pro první polovinu roku 2021.