"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.

Více informací, včetně možnosti upravit své nastavení, najdete na našich internetových stránkách věnovaných souborům cookies.

български español čeština dansk Deutsch eesti Ελληνικά English français Gaeilge hrvatski italiano latviešu lietuvių magyar Malti Nederlands polski português română slovenčina slovenščina suomi svenska
Skip to content

Rada pro zahraniční věci

Rada pro zahraniční věci, 28. května 2018, 28. května 2018

Hlavní výsledky

Írán

V návaznosti na odstoupení USA od dohody, jež bylo oznámeno dne 8. května, jednala Rada pro zahraniční věci o Íránu, a to především o dohodě s Íránem o jaderném programu (společném komplexním akčním plánu – JCPOA). Diskuse navazovala na jednání vedoucích představitelů EU dne 16. května v Sofii, kde se představitelé jednomyslně shodli na tom, že EU zůstane stranou dohody za předpokladu, že ji Írán bude plně dodržovat, a dali Komisi souhlas s tím, aby byla připravena jednat vždy, když jsou dotčeny evropské zájmy.

Ministři zdůraznili důležitost zachování společného komplexního akčního plánu, který má zásadní význam pro bezpečnost v dotyčném regionu, a tím i v Evropě a za jejími hranicemi. Rovněž uvítali kroky, které již Evropská komise učinila na ochranu evropských společností, které s Íránem spolupracují v návaznosti na zrušení sankcí souvisejících s jadernými otázkami. Ocenili snahu – zejména vysoké představitelky a ministrů zahraničních věcí E3 (Francie, Německo, Spojené království) – zajistit, aby Írán pokračoval v provádění dohody, jejímž cílem je zabránit tomu, aby tato země vyvinula jadernou zbraň.

Znovu jsme dali na politické úrovni najevo jednotný postoj, pokud jde o jadernou dohodu s Íránem. Evropské unii nejde o hospodářské zájmy, ale o bezpečnost. Jsme totiž přesvědčeni, že kdybychom neměli s Íránem žádnou dohodu o jaderném programu, byla by bezpečnost v dotyčném regionu i v Evropě ohrožena. Federica Mogheriniová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Ministři se rovněž dotkli dalších otázek mimo oblast působnosti společného komplexního akčního plánu, zejména znepokojení EU nad íránským raketovým programem a úlohy Íránu v regionálních konfliktech, a to nejen v Sýrii a Jemenu, jakož i situace v oblasti lidských práv. Tyto otázky jsou řešeny mimo společný komplexní akční plán. Pokud jde o nejnovější události, EU stála v čele úsilí o jednání s Íránem o Jemenu, do něhož se zapojilo několik členských států; v jeho rámci se dne 3. května v Římě uskutečnilo zasedání na diplomatické úrovni s cílem projednat konkrétní opatření k budování důvěry.

Ministři zahraničních věcí rovněž zdůraznili význam transatlantických vztahů pro EU a potřebu pokračovat v jednáních s USA, které jsou dlouhodobým partnerem a spojencem, o všech otázkách včetně Íránu.

Venezuela

Ministři si v návaznosti na prezidentské a regionální volby dne 20. května a znovuzvolení prezidenta Nicoláse Madura na druhé šestileté funkční období vyměnili názory ohledně Venezuely. Rada přijala závěry o Venezuele, v nichž zdůraznila, že volby a jejich výsledek postrádají důvěryhodnost, neboť volební proces neposkytl nezbytné záruky zajišťující inkluzivní a demokratické volby. Na základě uvedených skutečností EU vyzývá k tomu, aby byly uspořádány nové prezidentské volby, které budou v souladu s mezinárodně uznávanými demokratickými standardy a venezuelským ústavním pořádkem.

V závěrech se uvádí, že EU bude v tomto kontextu jednat rychle a v souladu se zavedenými postupy s cílem zavést dodatečná cílená a odvolatelná omezující opatření, která nebudou poškozovat venezuelský lid, jehož tíživou situaci si EU přeje zmírnit.

Pásmo Gazy

Během pracovního oběda se ministři zahraničních věcí věnovali situaci v Pásmu Gazy s ohledem na nejnovější vývoj, mimo jiné v souvislosti s přesunem velvyslanectví USA v Izraeli do Jeruzaléma. Shodli se na tom, že je třeba jednat okamžitě, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech, mimo jiné zlepšit přístup k humanitární pomoci. Ministři rovněž zdůraznili, že je důležité oživit politický proces, a znovu potvrdili jednotný postoj EU, pokud jde o potřebu nalézt řešení v podobě dvou států, jejichž hlavním městem bude v obou případech Jeruzalém.

Demokratická republika Kongo

Rada jednala o situaci v Demokratické republice Kongo. Ministři zahraničí zdůraznili význam sledování volebního procesu, který by měl vést k všeobecným volbám plánovaným na 23. prosince 2018, a to důvěryhodným, legitimním, konsensuálním a inkluzivním způsobem. Ministři rovněž vyjádřili znepokojení nad zoufalou humanitární situací vzhledem k nedávnému propuknutí epidemie viru Ebola.

Dohoda navazující na dohodu z Cotonou

Ministři zahraničí zhodnotili pokrok v přípravě rozhodnutí Rady o zmocnění Komise zahájit jednání o budoucím partnerství mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) (o dohodě navazující na dohodu z Cotonou).

Rada požádala velvyslance při EU (COREPER), aby i nadále v nadcházejících dnech pracovali na dokončení a přijetí mandátu pro jednání pod vedením bulharského předsednictví.

Dokumenty k zasedání

Tiskové zprávy

Informace pro média

Kontakt pro tisk

Nepracujete-li pro média, obraťte se prosím se svým dotazem na službu informací pro veřejnost.

Akreditace a mediální události

Obecné informace o akreditaci naleznete zde.

Akreditace médií na mezinárodní summity konané mimo Evropskou unii zajišťují vládní orgány hostitelské země.

Sledujte aktuální dění

Další zasedání: Rada pro zahraniční věci

Zobrazit další zasedání

Naposledy aktualizováno: 16. ledna 2025