Skip to content

Dohoda navazující na dohodu z Cotonou

Dohoda navazující na dohodu z Cotonou je obecným rámcem upravujícím vztahy mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi.

Po podpisu dne 15. listopadu 2023 se z dohody navazující na dohodu z Cotonou stala Samojská dohoda.

Samojská dohoda je obecným rámcem upravujícím vztahy EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi.

Nová dohoda o partnerství mezi EU a OAKTS

Nová dohoda o partnerství bude sloužit jako nový právní rámec upravující vztahy mezi EU a 79 zeměmi.Mezi ně patří 47 afrických, 16 karibských a 15 tichomořských zemí a Maledivská republika.

Cílem dohody je posílit schopnost EU a afrických, karibských a tichomořských zemí (země AKT) řešit společnými silami globální výzvy.

Dohoda stanoví společné zásady a vztahuje se na těchto šest prioritních oblastí:

  • demokracie a lidská práva,
  • udržitelný hospodářský růst a rozvoj,
  • změna klimatu,
  • lidský a sociální rozvoj,
  • mír a bezpečnost,
  • migrace a mobilita.

Dohoda bude obsahovat společný základ na úrovni AKT, který bude kombinován se třemi regionálními protokoly pro Afriku, Karibik a Tichomoří, zaměřenými na specifické potřeby těchto regionů.

Dne 20. července 2023 Rada schválila podpis a prozatímní provádění dohody o partnerství, která bude sloužit jako nový právní rámec na příštích dvacet let a která nahradí dohodu z Cotonou.

Nová dohoda bude v nadcházejících měsících oficiálně podepsána EU a jejími členskými státy a členy OAKTS. Její prozatímní provádění začne prvním dnem druhého měsíce po dni podpisu.

Dohoda z Cotonou

Dohoda z Cotonou, tj. současný rámec partnerství, byla přijata v roce 2000; nahradila tehdy úmluvu z Lomé z roku 1975. Uzavřena byla na období 20 let.

Platnost dohody z Cotonou měla původně skončit v únoru 2020. Byla však prodloužena do 30. listopadu 2021 s tím, že může pozbýt platnosti dříve, pokud nová dohoda o partnerství mezi EU a zeměmi AKT bude prozatímně uplatňována nebo vstoupí v platnost před tímto dnem.

Cílem dohody z Cotonou je snížit a nakonec zcela vymýtit chudobu a přispět k postupnému začleňování zemí AKT do světové ekonomiky.

Je založena na třech pilířích:

  • rozvojové spolupráci,
  • hospodářské a obchodní spolupráci,
  • politickém rozměru.
Vztahy EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi
Vztahy EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (Infografika)

Vztahy EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (Infografika)

Společné orgány (dohoda z Cotonou)

Nejvyšším orgánem v rámci partnerství AKT–EU je Rada ministrů AKT–EU. Zasedá jednou ročně, a to střídavě v Bruselu a v jedné ze zemí AKT, a tvoří ji:

  • členové Rady EU,
  • jeden člen Komise,
  • jeden člen vlády každého ze států AKT.

Radě ministrů je nápomocen Výbor velvyslanců AKT–EU, který rovněž monitoruje provádění dohody z Cotonou.

Výbor pro rozvojovou finanční spolupráci AKT–EU posuzuje realizaci rozvojové finanční spolupráce a monitoruje pokrok.

Smíšený ministerský výbor AKT–EU pro obchod projednává veškeré otázky související s obchodem, které se dotýkají všech států AKT. Monitoruje jednání ohledně dohod o hospodářském partnerství a sleduje jejich provádění. Posuzuje také dopad mnohostranných obchodních jednání na obchod mezi zeměmi AKT a EU a rozvoj ekonomik zemí AKT.

Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU je poradním orgánem složeným ze stejného počtu zástupců z EU a ze zemí AKT. Toto shromáždění podporuje demokratické procesy a napomáhá většímu vzájemnému porozumění mezi občany členských států EU a občany zemí AKT. Vedle toho projednává rovněž otázky týkající se rozvoje a partnerství AKT–EU, včetně dohod o hospodářském partnerství.

Stávající oblasti činnosti

1. Rozvoj

EU podporuje programy a iniciativy s přínosem pro více zemí ze skupiny států AKT. Realizuje rovněž programy zaměřené na zajištění dalšího regionálního hospodářského růstu a rozvoje určitých regionů v rámci zemí AKT.

V rámci nového dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 financuje EU většinu svých rozvojových programů určených pro partnerské země AKT prostřednictvím nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI). Celkové finanční krytí pro nástroj NDICI bude činit přibližně 79,5 miliardy eur (v běžných cenách). Evropský rozvojový fond (ERF), který byl financován z přímých příspěvků členských států, v roce 2021 zanikne.

2. Obchod

EU sjednala soubor dohod o hospodářském partnerství se 79 zeměmi AKT. Jejich cílem je vytvořit sdílená obchodní a rozvojová partnerství opírající se o podporu rozvoje.

Rada uděluje mandát ke sjednání těchto dohod Komisi a podepisuje konečnou dohodu, jakmile je finalizována.

Dohody o hospodářském partnerství s africkými zeměmi

V červenci 2014 byla uzavřena jednání o regionální dohodě o hospodářském partnerství se 16 západoafrickými státy, Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií (WAEMU). V současnosti probíhá proces podpisu. Až do přijetí úplné regionální dohody o hospodářském partnerství se západní Afrikou je od 3. září 2016 uplatňována prozatímní dohoda o hospodářském partnerství s Pobřežím slonoviny a od 15. prosince 2016 s Ghanou.

V červenci 2014 byla také úspěšně završena jednání se zeměmi Jihoafrického společenství pro rozvoj. Dohoda byla podepsána 10. června 2016 v Kasane (Botswana) a od 10. října 2016 je prozatímně prováděna.

V říjnu 2014 byla úspěšně završena jednání s Východoafrickým společenstvím. V současnosti probíhá proces podpisu.

Jedinou zemí v tomto regionu, která dne 15. ledna 2009 podepsala dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a střední Afrikou, byl Kamerun. Prozatímní provádění této dohody bylo zahájeno 4. srpna 2014.

Pokud jde o region východní a jižní Afriky, v roce 2009 podepsaly dohodu o hospodářském partnerství Mauricius, Seychely, Zimbabwe a Madagaskar. Dohoda je prozatímně prováděna od 14. května 2012.

Dohoda o hospodářském partnerství v Karibiku

V říjnu 2008 podepsala EU dohodu o hospodářském partnerství s Karibským fórem (CARIFORUM), což je skupina 15 karibských států. Dohoda o hospodářském partnerství CARIFORUM–EU je prozatímně prováděna od 29. prosince 2008.

Dohoda o hospodářském partnerství v Tichomoří

Prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a tichomořskými státy AKT podepsala v červenci 2009 Papua-Nová Guinea a v prosinci 2009 rovněž Fidži. Papua-Nová Guinea ji ratifikovala v květnu 2011. V červenci 2014 se Fidži rozhodlo začít uvedenou dohodu prozatímně provádět. Ze všech čtrnácti tichomořských zemí připadá na Papuu-Novou Guineu a Fidži největší podíl obchodu mezi EU a Tichomořím. K dohodě o hospodářském partnerství přistoupila dne 21. prosince 2018 Samoa a dne 17. května 2020 Šalamounovy ostrovy.

3. Migrace

Migrace je důležitým aspektem vztahů mezi EU a zeměmi AKT. Rámec pro spolupráci v této oblasti je stanoven v článku 13 dohody z Cotonou.

Tento článek obsahuje odstavce týkající se zlepšování podmínek v zemích původu a tranzitu, legální migrace a navracení nelegálních přistěhovalců.

V listopadu 2015 uspořádali EU a vedoucí představitelé nejvíce dotčených afrických zemí summit, jehož cílem bylo posílit politickou spolupráci v oblasti migrace. Dohodli se na akčním plánu zahrnujícím 16 konkrétních opatření. Na summitu byl rovněž zřízen Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe.

Reakce na migrační tlaky

Rada a Evropská rada usilují o vypracování komplexní evropské migrační politiky

4. Konzultační postup (článek 96)

Dohoda z Cotonou stanoví postup, který lze použít v případech, kdy jedna ze stran nedodržuje podstatné prvky partnerství. Mezi tyto prvky patří dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu.

Cílem tohoto postupu je obnovení dobrých vztahů mezi partnery. Pokud není dosaženo dohody, může strana, která proces zahájila, přijmout opatření týkající se projektů spolupráce a rozvojové pomoci.

Na straně EU může Rada tento proces zahájit formou výzvy ke konzultacím. Vede tyto konzultace a přijímá rozhodnutí, jímž jsou konzultace ukončeny.

Témata