"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (energetika), 25. října 2022
Hlavní výsledky
Směrnice o energetické náročnosti budov
Ministři energetiky zemí EU se dohodli na obecném přístupu k návrhu, který stanový nové požadavky na energetickou náročnost budov. Hlavním cílem této revidované směrnice je zajistit, aby do roku 2030 byly všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi a aby do roku 2050 byly stávající budovy transformovány na budovy s nulovými emisemi.
Stavebnictví má pro splnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu pro roky 2030 a 2050 zásadní význam. Kromě toho však dohoda, jíž bylo dnes dosaženo, rovněž pomůže občanům dosáhnout značných úspor energie. Díky lepším a energeticky účinnějším budovám se zlepší kvalita života občanů a zároveň se sníží jejich účty za energii a zmírní energetická chudoba.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu České republiky
Revize směrnice o energetické náročnosti budov je součástí balíčku opatření „Fit for 55“, který má uvést právní předpisy EU do souladu s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU a snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Tento návrh je obzvláště důležitý, protože na budovy připadá v rámci EU 40 % spotřebované energie a 36 % přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů souvisejících s energií.
Balíček „Fit for 55“: zvyšování ekologičnosti budov v EU (Infografika)
Soubor opatření týkajících se plynu
Ministři vedli politickou rozpravu o souboru opatření týkajících se plynu, který zahrnuje návrh směrnice a návrh nařízení o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem.
Cílem jednání bylo poskytnout Radě další politické pokyny pro práci na nejnaléhavějších tématech, jako jsou rozvoj trhů s vodíkem, přeshraniční sazby a slevy ze sazeb a úrovně přimíchávání vodíku. Ministři se věnovali různým modelům oddělení vlastnictví (tzv. unbundling) v zájmu podpory vnitřního trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, konkrétně pak také budoucímu regulačnímu rámci pro vodík a jeho postupnému zavedení. Ministři obecně unbundling podpořili a kladně hodnotili i flexibilní časový rámec pro provádění trhů s vodíkem. Mnozí podpořili možnost replikovat na trhu s vodíkem model oddělení nezávislých provozovatelů přepravních soustav (model ITO), který se používá na trzích se zemním plynem. Více úsilí bude třeba vyvinout v oblasti úrovně přeshraničních sazeb za vodíkové sítě. Dále je zapotřebí se více věnovat možnostem rozlišovat slevy ze sazeb u plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Někteří ministři se vyjádřili pro zohlednění nízkouhlíkového vodíku při dosahování našich cílů.
Pokud jde o povinnou úroveň přimíchávání vodíku do plynárenské soustavy, dávají ministři přednost tomu, aby se o ní i nadále rozhodovalo na základě dvoustranných dohod. Ministři rovněž jednali o tom, zda by se měla povinná maximální úroveň přimíchávání snížit nebo zda by měla být dobrovolná. Rovněž si vyměnili názory na to, zda odložit zavedení maximální úrovně přimíchávání.
Uvedený soubor opatření týkajících se plynu je součástí balíčku opatření „Fit for 55“, jejichž cílem je nasměrovat EU k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Na rozdíl od nedávno přijatých předpisů pro mimořádnou situaci v oblasti energetiky, která obsahují krátkodobá opatření, se tento návrh zaměřuje na střednědobá až dlouhodobá řešení.
Komise ministrům předložila svůj návrh nařízení Rady o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen, který byl přijat 18. října 2022.
Ministři poté o návrhu diskutovali v souvislosti se závěry Evropské rady přijaté dne 21. října 2022 a o pracovním dokumentu vydaném Komisí, který se týká možných politických opatření, jimiž by se dosáhlo zmírnění dopadu cen zemního plynu na účty za elektřinu, s cílem poskytnout Radě politické pokyny. Ministři hlavní zásady návrhu obecně uvítali a zdůraznili, že je nezbytné urychleně vyvinout koordinované úsilí na evropské úrovni, a to v duchu solidarity. Ministři se dále shodli na tom, že veškerá přijatá opatření musí přispívat k zajištění bezpečnosti dodávek, vést k nižším cenám energie pro domácnosti a podniky v celé EU a zároveň motivovat ke snižování poptávky, zachovat integritu jednotného trhu a sledovat cíl klimatické neutrality EU do roku 2050.
V rámci části „Jiné záležitosti“ vystoupili zástupci Litvy s informacemi o tom, jak důležité je zajistit jadernou bezpečnost v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec, aby odpovídala úrovním bezpečnosti uznávaným EU.
Komise informovala o situaci v odvětví energetiky na Ukrajině a v Moldavsku v kontextu nedávných ničivých útoků ze strany Ruska. Ministři vyjádřili nad situací znepokojení, zopakovali svou podporu Ukrajině a potvrdili, svůj závazek posílit probíhající spolupráci s Ukrajinou a Moldavskem v oblasti energetiky, zejména v současné energetické krizi.
Stavebnictví má pro splnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu pro roky 2030 a 2050 zásadní význam. Kromě toho však dohoda, jíž bylo dnes dosaženo, rovněž pomůže občanům dosáhnout značných úspor energie. Díky lepším a energeticky účinnějším budovám se zlepší kvalita života občanů a zároveň se sníží jejich účty za energii a zmírní energetická chudoba.
