Politická reflexe o budoucnosti Evropské unie

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dne 25. března 2017 setkali v Římě, aby oslavili 60. výročí podpisu Římských smluv. Toto setkání bylo příležitostí k reflexi o stavu Evropské unie a o budoucnosti integračního procesu.

V Římském prohlášení přijatém na konci oslav nastínili vedoucí představitelé společnou vizi pro nadcházející roky. Zavázali se, že budou usilovat o dosažení těchto cílů:

• bezpečná a chráněná Evropa, v níž se všichni občané mohou volně pohybovat, se zabezpečenými vnějšími hranicemi a účinnou migrační politikou,
• prosperující a dlouhodobě životaschopná Evropa, která prosazuje trvalý a trvale udržitelný růst, se silným jednotným trhem,
• sociální Evropa, která bojuje proti nezaměstnanosti, diskriminaci, sociálnímu vyloučení a chudobě,
• silnější Evropa ve světě, která rozvíjí stávající partnerství a buduje nová a je odhodlána posílit svou společnou bezpečnost a obranu.

Římským prohlášením byl završen proces politické reflexe, který začal dne 16. září 2016 v Bratislavě v návaznosti na výsledky referenda ve Spojeném království, jež se konalo v červnu 2016.

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dne 25. března 2017 setkali v Římě, aby oslavili 60. výročí podpisu Římských smluv. Toto setkání bylo příležitostí k reflexi o stavu Evropské unie a o budoucnosti integračního procesu.

Na konci oslav vedoucí představitelé přijali a podepsali Římské prohlášení, které nastiňuje společnou vizi pro nadcházející roky. „Spojili jsme své síly, abychom dosáhli změny k lepšímu. Evropa je naší společnou budoucností,“ uvedli v prohlášení.

Vedoucí představitelé prohlásili, že se s ohledem na obavy občanů EU zavazují k naplňování Římské agendy a k práci na dosažení těchto cílů:

• bezpečná a chráněná Evropa;
• prosperující a trvale udržitelná Evropa;
• sociální Evropa;
• silnější Evropa ve světě.

• 60. výročí podpisu Římských smluv, 25. března 2017

Evropská komise tento dokument zveřejnila u příležitosti nadcházejícího 60. výročí Římských smluv. Nastiňuje v něm pět scénářů možného vývoje Unie do roku 2025 v závislosti na krocích, které Evropa zvolí.

Představené scénáře popisují možné proměny Evropy v nadcházejícím desetiletí – od vlivu nových technologií na společnost a pracovní místa přes obavy související s globalizací a s bezpečností až po sílící populismus.

• Bílá kniha o budoucnosti Evropy

Na neformálním summitu na Maltě, který uspořádal maltský premiér Joseph Muscat a jemuž předsedal předseda Evropské rady Donald Tusk, se 27 vedoucích představitelů věnovalo přípravám na blížící se oslavu 60. výročí podpisu Římských smluv, která se uskuteční dne 25. března 2017.

Diskuse na uvedeném zasedání navázaly na politickou reflexi o budoucnosti EU s 27 členskými státy, která byla zahájena ihned poté, co se Spojené království v referendu dne 23. června 2016 vyslovilo pro odchod z Evropské unie, a která pokračovala na zasedání v Bratislavě dne 16. září 2016.

• Neformální zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU na Maltě, 3. února 2017

„Jednotni vytrváme, rozděleni padneme“, prohlásil Donald Tusk před summitem na Maltě.

V dopise adresovaném 27 hlavám států a předsedům vlád poukázal předseda Evropské rady na tři hlavní hrozby, které jsou nebezpečné pro stabilitu Evropy. Tyto hrozby souvisejí s:

• novou geopolitickou situací: stupňující se asertivita Číny, agresivní politika Ruska vůči Ukrajině a sousedním zemím, války, teror a chaos v regionu Blízkého východu a v Africe (kde zásadní roli hraje radikální islám) a znepokojivá prohlášení nové americké vlády – všechny tyto skutečnosti přispívají k tomu, že naši budoucnost lze jen velmi stěží předvídat;
• vnitřní situací: vzestup nacionalistických, stále xenofobnějších nálad v samotné EU;
• názorovým rozpoložením proevropských elit: úbytek víry v politickou integraci, příklon k populistickým argumentům a pochybnosti ohledně základních hodnot liberální demokracie.

Předseda Donald Tusk v dopise vyzval vedoucí představitele k zachování jednoty.

„Musí být naprosto jasně řečeno, že rozpad Evropské unie nepovede k obnovení jakési mýtické, úplné svrchovanosti jejích členských států, nýbrž k jejich reálné a faktické závislosti na velkých supervelmocech: Spojených státech, Rusku a Číně. Pouze společně můžeme být zcela nezávislými státy,“ uvedl Donald Tusk.

• „Jednotni vytrváme, rozděleni padneme“: dopis předsedy Donalda Tuska věnovaný budoucnosti EU a adresovaný vedoucím představitelům 27 členských států EU

Výbor stálých zástupců (Coreper) se dohodl na vyjednávacím postoji Rady k návrhu na modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu.

Navrhované nařízení pozměňuje stávající antidumpingová a antisubvenční nařízení tak, aby lépe reagovala na nekalé obchodní praktiky. Účelem je chránit výrobce z EU před újmou způsobenou nekalou soutěží, a zajistit tak volný a spravedlivý obchod.

• Nástroje na ochranu obchodu: Rada se dohodla na vyjednávacím postoji

Výbor stálých zástupců schválil kompromisní znění dohodnuté s Evropským parlamentem o změně Schengenského hraničního kodexu s cílem posílit kontroly na vnějších hranicích na základě příslušných databází.

• Schengenský hraniční kodex: dohoda k posílení kontrol na vnějších hranicích

Tým pro rychlé nasazení sestává z 1 500 příslušníků pohraniční stráže, které přidělily členské státy EU a země přidružené k Schengenu. V krizové situaci budou okamžitě k dispozici agentuře Frontex, která je může využít k nasazení do pěti pracovních dnů.

• Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zahájila činnost týmu pro rychlé nasazení

Rada odsouhlasila svůj postoj k návrhu na prodloužení doby existence Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Tento fond je stěžejním prvkem tzv. investičního plánu pro Evropu.

Součástí dohodnutého kompromisu je prodloužení doby trvání EFSI i navýšení jeho finanční kapacity, díky čemuž by se měly do roku 2020 mobilizovat investice v rozsahu nejméně půl bilionu eur. Kompromis také zavádí řadu operačních zlepšení na základě poznatků získaných během prvního roku fungování fondu.

• Investiční plán pro Evropu: Rada odsouhlasila prodloužení EFSI

Rada přijala závěry o provádění společného prohlášení EU a NATO, přičemž potvrdila 40 návrhů v 7 oblastech. Tyto návrhy tentýž den potvrdila Severoatlantická rada.

• Spolupráce EU–NATO: Rada přijala závěry o provádění společného prohlášení

Ministři zahraničí a obrany zemí EU jednali o prováděcím plánu v oblasti bezpečnosti a obrany v rámci globální strategie EU. Stanovili úroveň ambicí a další postup v souvislosti s budoucím rozvojem bezpečnostní a obranné politiky EU.

• Závěry Rady v oblasti bezpečnosti a obrany, 14. listopadu 2016
• Prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany

Předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a kanadský premiér Justin Trudeau se setkali v Bruselu na 16. summitu EU–Kanada. Podepsali Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA) mezi EU a Kanadou a dohodu o strategickém partnerství a vydali společné prohlášení o partnerství mezi EU a Kanadou.

• Summit EU–Kanada, Brusel 30. října 2016

Vedoucí představitelé vyhodnotili aktuální stav provádění Bratislavského plánu. Premiér Robert Fico je stručně informoval o dosavadních výsledcích, mimo jiné pokud jde o ratifikaci Pařížské dohody a zahájení činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

• Evropská rada, 20. a 21. října 2016 (stránka věnovaná zasedání)

Dne 6. října 2016 byla oficiálně zahájena činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Akce u příležitosti oficiálního zahájení činnosti agentury proběhla na hraničním přechodu Kapitan Andrejevo nacházejícím se na bulharských vnějších hranicích s Tureckem.

„Díky zahájení činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže vytváříme na našich vnějších hranicích novou situaci. Jde o hmatatelný výsledek závazku, který jsme společně přijali v Bratislavském plánu, a také o praktickou ukázku jednoty mezi členskými státy,“ uvedl Robert Fico, premiér Slovenska, které v současnosti vykonává rotující předsednictví Rady. „Pomůže nám plně obnovit fungování schengenského prostoru,“ dodal.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude důkladně monitorovat vnější hranice EU a spolupracovat s členskými státy s cílem rychle identifikovat a řešit jakékoli potenciální bezpečnostní hrozby pro vnější hranice EU.

• Zabezpečení vnějších hranic Evropy: Zahájení činnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

EU oficiálně ratifikovala Pařížskou dohodu, čímž byl rovněž aktivován její vstup v platnost. Zástupci předsednictví Rady a zástupci Evropské komise uložili oficiální ratifikační dokumenty u generálního tajemníka OSN.

Dohoda vstoupí v platnost 30 dní poté, co ji ratifikuje alespoň 55 zemí, které společně nesou odpovědnost za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů. Ratifikací dohody ze strany EU a 7 jejích členských států bylo tohoto prahu dosaženo.

Dohoda vstoupí v platnost před zahájením marrákešské konference o změně klimatu, která se koná ve dnech 7. až 18. listopadu 2016.

• Časová osa – Pařížská dohoda
• Infografika – Pařížská dohoda
• Rada pro životní prostředí, 30. září 2016

Hlavy států a předsedové vlád sedmadvacítky se setkali v Bratislavě, aby zahájili politickou reflexi o dalším rozvoji EU složené z 27 členských států.

Lídři se dohodli na Bratislavském prohlášení a plánu, které stanoví cíle pro nadcházející měsíce:

• obnovit plnou kontrolu nad vnějšími hranicemi;
• zajistit vnitřní bezpečnost a bojovat proti terorismu;
• posílit spolupráci EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany;
• posílit jednotný trh a nabídnout lepší příležitosti mladým Evropanům.

• Informal meeting of the 27 heads of state or government
• Vyjádření předsedy Donalda Tuska po summitu v Bratislavě

V srpnu a září 2016 konzultoval předseda Tusk všechny vedoucí představitele EU před zasedáním v Bratislavě.

„Nepochybuji o tom, že třemi hlavními výzvami jsou nekontrolovaná nelegální migrace, terorismus a obavy související s globalizací,“ uvedl předseda Tusk před setkáním se švédským premiérem Stefanem Löfvenem ve Stockholmu. „Budu usilovat o to, abychom se v Bratislavě dohodli na hlavních prioritách a na souvisejících krocích, jež bude třeba v následujících měsících podniknout.“

Dne 8. září odcestoval předseda Tusk do Londýna, kde jednal s britskou premiérkou Theresou Mayovou.

Lídři sedmadvacítky se neformálně setkali, aby v návaznosti na referendum, které se dne 23. června 2016 konalo ve Spojeném království, projednali další postup.

„Jsme odhodláni zůstat jednotní a úsilím v rámci EU čelit výzvám 21. století a nalézat řešení v zájmu našich národů a našeho lidu,“ uvedli vedoucí představitelé ve společném prohlášení.

Lídři se dohodli na těchto zásadách:

• v budoucnosti by Spojené království mělo být blízkým partnerem EU;
• dohody budou muset být založeny na rovnováze mezi právy a povinnostmi;
• přístup na jednotný trh je podmíněn přijetím všech čtyř svobod.

Vedoucí představitelé sedmadvacítky se dohodli, že se znovu setkají v září 2016, aby v rozhovorech o budoucnosti EU pokračovali.

• Neformální zasedání ve formátu 27 – Brusel 29. června 2016 – prohlášení
• Vyjádření předsedy Donalda Tuska po neformálním zasedání 27 hlav států a předsedů vlád zemí EU