"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci diskutovala o bezpečnostní situaci v Evropě.
Rada odsoudila posilování ruské vojenské přítomnosti v sousedství Ukrajiny a zvýšený počet případů porušení příměří a provokací ze strany Ruskem podporovaných separatistů na východní Ukrajině. Odsoudila rovněž akce, zinscenované incidenty a manipulace s informacemi, jejichž cílem bylo vytvořit záminku pro vojenskou eskalaci proti Ukrajině.
Dále ocenila zdrženlivost Ukrajiny navzdory zastrašování a porušování minských dohod a mezinárodního práva.
Během jednání měli ministři příležitost si neformálně vyměnit názory s ukrajinským ministrem zahraničních věcí Dmytrem Kulebou. Ministři znovu potvrdili svou jednotu, odhodlání a solidaritu EU s Ukrajinou.
Rusko vytvořilo největší hrozbu pro mír a stabilitu v Evropě od druhé světové války. Vyzýváme prezidenta Putina, aby dodržoval mezinárodní právo a minské dohody. Je na ruském vedení, aby se rozhodlo, jak si přeje vypadat v očích mezinárodního společenství a historie.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Rada rozhodla o řadě opatření na podporu odolnosti Ukrajiny. Přijala rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci ve výši 1,2 miliardy eur a rozhodla se poskytnout podporu ukrajinskému profesionálnímu vojenskému vzdělávání v rámci Evropského mírového nástroje. EU rovněž zvýší svou podporu v boji proti kybernetickým útokům a dezinformacím tím, že do země vyšle misi odborníků.
Velvyslanectví a diplomatické mise EU, jakož i delegace EU na Ukrajině, zůstanou až na omezené výjimky otevřené a plně funkční.
Vysoký představitel rovněž jasně uvedl, že jakákoli agrese proti Ukrajině by měla závažné důsledky pro Bělorusko, pokud by byl z jeho území nebo s jeho zapojením proveden útok.
Rada jednala o situaci v Bosně a Hercegovině a o tom, jak zachovat svrchovanost, územní celistvost a jednotu této země.
Rada naléhavě vyzvala politické představitele země, aby převzali odpovědnost za zachování ústavy, zajistili plné navrácení pravomocí státním institucím a zabývali se všemi nevyřešenými otázkami.
V Evropě není místo pro rozdělenou Bosnu a Hercegovinu a ti, kdo v tomto směru jednají, dělají velkou chybu. Připravují své občany o perspektivu evropského života a prosperity.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ministři vyjádřili plnou podporu zvláštnímu zástupci EU v Bosně a Hercegovině Johannu Sattlerovi, operaci EUFOR ALTHEA a vysokému představiteli pro Bosnu a Hercegovinu Christianovi Schmidtovi. EU i USA se snaží zprostředkovat politický dialog s cílem dosáhnout dohody o ústavní a volební reformě, včetně malé změny ústavy, která by mohla zlepšit fungování federace.
EU je i nadále připravena využít veškeré dostupné nástroje, bude-li to situace vyžadovat, včetně finanční pomoci EU a jako krajního řešení i omezujících opatření.
Prioritou zůstává dialog s cílem zajistit reformy potřebné před nadcházejícími volbami.
Diplomatická činnost v oblasti klimatu
V Radě proběhla výměna názorů na diplomatickou činnost v oblasti klimatu a v této věci byly schváleny závěry.
V rámci zasedání Rady pro zahraniční věci se ministři zahraničních věcí EU setkali se svými protějšky ze zemí Perského zálivu na zasedání smíšené rady, v níž se schází Evropská unie a Rada pro spolupráci v Zálivu.
EU je v zemích Zálivu největším investorem a druhým největším obchodním partnerem v tomto regionu. Ministři se shodli na tom, že nastal čas zavázat se k užší spolupráci v oblasti ekologické transformace, rozvojové spolupráce a humanitární činnosti. Jednání se týkala rovněž Jemenu.