"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci vedla výměnu názorů věnovanou agresi Ruska vůči Ukrajině.
Na začátku jednání Rady ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prostřednictvím videokonference krátce informoval ministry zemí EU o nejnovějším vývoji situace na místě a o vojenských prioritách a potřebách Ukrajiny.
Rada potvrdila odhodlání EU nadále podporovat legitimní obranu Ukrajiny proti agresorovi, a to i s ohledem na nedávné útoky na ukrajinské přístavy a sklady obilí.
Jednání Rady se poté zaměřilo na závazky v oblasti bezpečnosti, které může EU Ukrajině nabídnout, aby se stávající podpora změnila v dlouhodobý závazek k bezpečnosti a odolnosti Ukrajiny.
Ministři poprvé jednali o iniciativě vysokého představitele, jejímž cílem je zajistit udržitelnější a předvídatelnější financování podpory obrany poskytované Ukrajině vytvořením specializované sekce v rámci Evropského mírového nástroje.
Nastínil jsem ministrům naši iniciativu zaměřenou na zajištění udržitelnějšího a předvídatelnějšího financování podpory obrany poskytované Ukrajině. Navrhujeme vytvořit specializovanou sekci v rámci Evropského mírového nástroje, která bude v příštích čtyřech letech poskytovat až 5 miliard eur ročně na obranné potřeby Ukrajiny.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
V neposlední řadě se Rada zabývala rozhodnutím Ruska ukončit svou účast na Černomořské obilné iniciativě a znovu zopakovala, že podporuje ukrajinský mírový program, který je podle názoru EU jediným komplexním základem pro dosažení spravedlivého a udržitelného míru.
Turecko
V Radě proběhla výměna názorů na vztahy mezi EU a Tureckem v návaznosti na závěry Evropské rady ze zasedání ve dnech 29. a 30. června, v nichž byli vysoký představitel a Komise vyzváni, aby Evropské radě předložili zprávu o aktuálním stavu vztahů mezi EU a Tureckem.
Ministři si vyměnili názory na to, že je třeba, aby EU s Tureckem obnovila vztahy, vycházela ze společných zájmů a zároveň se snažila překonat stávající rozdíly.
Udržitelné zmírnění napětí ve východním Středomoří a nalezení řešení kyperského problému v souladu s příslušnými rezolucemi OSN by přispělo ke stabilitě a bezpečnosti celého regionu.
Za zásadní bylo rovněž považováno prosazování základních svobod a hodnot, jak jsou definovány v Evropské úmluvě o lidských právech, jíž je Ankara smluvní stranou.
Zahraničněpolitický rozměr hospodářské bezpečnosti
Vysoký představitel stručně představil Radě společné sdělení Evropské komise a vysokého představitele s názvem „Evropská strategie hospodářské bezpečnosti“ z 20. června 2023 se zaměřením na její zahraničněpolitický rozměr.
Rada bude v budoucnu o tomto tématu jednat, aby prozkoumala možné nové způsoby řízení rizik v zájmu hospodářské bezpečnosti EU v rychle se vyvíjejícím a složitém geopolitickém kontextu a zvážila možné využití nástrojů, které jsou k dispozici v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Aktuální dění
V rámci bodu „Aktuální dění“ se Rada mimo jiné zabývala summitem EU–CELAC, který se konal 17. a 18. července, Arménií a Ázerbájdžánem a mírovým procesem na Blízkém východě.
Neformální výměna názorů s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem
Ministři zahraničních věcí zemí EU si vyměnili s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem názory na to, jak posílit již tak intenzivní spolupráci a koordinaci v oblasti zahraniční politiky mezi EU a USA, včetně způsobů spolupráce při řešení globálních výzev, přístupu k Číně a spolupráce s nově se objevujícími partnery.
Blinken se tak již počtvrté od svého potvrzení ve funkci ministra zahraničí USA zúčastnil zasedání Rady pro zahraniční věci.
Strany jednaly o bezprecedentní úrovni naší spolupráce v reakci na agresivní válku Ruska proti Ukrajině, a to jak při podpoře Ukrajiny, tak i při zmírňování globálních důsledků Putinovy války, a vedly diskusi o koordinované aktivní pomoci a zapojení dalších partnerů na celém světě.
Závěry Rady a další rozhodnutí
Rada schválila závěry o prioritách EU v rámci OSN během 78. zasedání Valného shromáždění OSN, září 2023 – září 2024.
Rada přijala rozhodnutí o podpisu a prozatímním provádění dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Organizací afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS), která bude sloužit jako nový právní rámec pro vztahy mezi EU a jejími členskými státy a 79 africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi na příštích dvacet let a která nahradí dohodu z Cotonou.
zavedla nový režim sankcí, který EU umožňuje zařadit na seznam íránské osoby a subjekty odpovědné za vojenskou podporu útočné války Ruska proti Ukrajině prostřednictvím bezpilotních letounů, a rovněž zařadila na seznam šest osob v rámci jiných stávajících sankčních režimů.
Nastínil jsem ministrům naši iniciativu zaměřenou na zajištění udržitelnějšího a předvídatelnějšího financování podpory obrany poskytované Ukrajině. Navrhujeme vytvořit specializovanou sekci v rámci Evropského mírového nástroje, která bude v příštích čtyřech letech poskytovat až 5 miliard eur ročně na obranné potřeby Ukrajiny.
