"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro zahraniční věci vedla výměnu názorů věnovanou agresi Ruska vůči Ukrajině.
Na začátku jednání Rady ministři zemí EU zhodnotili nejnovější vývoj v Rusku, pokud jde o povstání Wagnerovy skupiny.
Situace je stále složitá a nepředvídatelná. Jsme i nadále ostražití a odhodláni k intenzivní koordinaci s našimi partnery, 27 členskými státy a sousedními zeměmi. Z těchto událostí vyšlo najevo, že ruský stát a osobní důvěryhodnost Vladimira Putina jsou oslabeny. V ruském politickém systému se objevují trhliny. Čelili jsme Rusku coby nebezpečí, protože představovalo hrozbu s ohledem na jeho sílu a schopnost napadnout své mírumilovné sousedy, což také udělalo. V současnosti riziko představuje vnitřní politická nestabilita a nestabilita této významné jaderné mocnosti obecně. Pokračovat v podpoře Ukrajiny je nyní důležitější než kdy jindy.
Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ministr zahraničních věcí Ukrajiny Dmytro Kuleba poté prostřednictvím videokonference informoval ministry zemí EU o nejnovějším vývoji situace na místě a vojenských prioritách a potřebách Ukrajiny, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu.
Ministři zemí EU znovu potvrdili závazek EU podporovat Ukrajinu během protiofenzivy, ať už jde o vybavení či výcvik. Vysoký představitel v souvislosti s výcvikem informoval Radu o tom, že v rámci vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) již bylo vycvičeno 24 000 ukrajinských vojáků, což EU umožní dosáhnout cíle, jímž je výcvik 30 000 vojáků, s dostatečným předstihem před koncem roku 2023.
Rada přijala navýšení prostředků Evropského mírového nástroje o 3,5 miliardy eur s cílem zajistit jeho finanční udržitelnost a předvídatelnost v dlouhodobějším horizontu, pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň zachovat globální zeměpisnou působnost tohoto nástroje.
V neposlední řadě Rada projednala úsilí, které EU vynaložila v oblasti globální spolupráce a jehož cílem je podpořit plány na dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině v souladu se zásadami Charty OSN.
Vztahy EU s Latinskou Amerikou a Karibikem
Rada pro zahraniční věci jednala o posílení partnerství EU s Latinskou Amerikou a Karibikem před nadcházejícím summitem EU–CELAC, který se bude konat v Bruselu ve dnech 17. a 18. července.
Ministři si zejména vyměnili názory na „Nový program pro vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem“, který dne 7. června 2023 předložili Komise a vysoký představitel.
Jednali rovněž o prioritách summitu EU–CELAC a o tom, jak by se tento summit mohl stát podnětem k pozitivní transformaci celkového společného programu EU a Latinské Ameriky a Karibiku.
EU bude usilovat o dosažení pravidelného a strukturovaného dialogu mezi oběma regiony, aby byla zajištěna návazná opatření a jejich provádění v oblastech společného zájmu.
Digitální diplomacie
V Radě proběhlo každoroční jednání o digitální diplomacii a byly schváleny její závěry o této záležitosti.
Ministři zemí EU se shodli na tom, že EU by měla hrát ústřední úlohu jako tvůrce globálního souboru pravidel pro digitální oblast, pokud jde o kritické technologie – od obecného nařízení o ochraně osobních údajů po umělou inteligenci –, a jako přední technologická velmoc.
Kromě toho by EU měla využít svého přístupu „tým Evropa“, aby mohla lépe hájit svůj digitálního model zaměřený na člověka, v rámci kterého se o digitálních pravidlech rozhoduje v mnohostranných orgánech, jako je OSN, ITU, UNESCO a OECD.
EU chce spolupracovat s důvěryhodnými partnery a propojit podporu modelu EU prostřednictvím sbližování právních předpisů a budování kapacit s investicemi do digitální infrastruktury a bojem proti digitálním nerovnostem. V tomto ohledu bude klíčovým nástrojem strategie Global Gateway.
V Radě pro zahraniční věci proběhla výměna názorů ohledně dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Vysoký představitel informoval ministry EU o setkáních se srbským prezidentem Vučićem a s kosovským* premiérem Kurtim, která se uskutečnila dne 22. června v Bruselu s cílem nalézt řešení probíhající krize. Členské státy zdůraznily své hluboké znepokojení nad pokračujícím napětím na severu Kosova a rovněž zdůraznily, že je důležité, aby strany okamžitě zmírnily napětí, jak bylo uvedeno v prohlášení EU ze dne 3. června.
Uvítali jsme propuštění tří kosovských policistů, kteří byli zadržováni v Bělehradě. Členské státy v případě potřeby přijmou opatření s cílem zvýšit vliv Evropské unie a podpořit dialog o normalizaci. Rád bych zdůraznil, že ve všech čtyřech obcích na severu musí být uspořádány volby s bezpodmínečnou účastí kosovských Srbů v těchto volbách a obě strany musí prokázat připravenost plnit své povinnosti vyplývající z dialogu. Členské státy jsou i nadále připraveny přijmout další opatření, pokud nebude zaznamenán žádný pokrok. A správně zdůraznily, že od budoucích členů Evropské unie očekáváme evropské chování.
Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
V Radě proběhla výměna názorů na Tunisko v souvislosti s nedávnou návštěvou předsedkyně Evropské komise, italské premiérky a nizozemského premiéra. Ministři se shodli na tom, že EU bude i nadále pomáhat řešit obtížnou sociální a hospodářskou situaci, jíž tato země čelí. V zájmu zajištění stability Tuniska nabídla EU komplexní balíček spolupráce, který nyní musí schválit Rada.
V neposlední řadě vysoký představitel zmínil probíhající práci předsedy Evropské rady Charlese Michela na normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Závěry Rady a další rozhodnutí
Rada schválila závěry o Somálsku a Mezinárodním trestním soudu u příležitosti 25. výročí Římského statutu.
Rada rovněž přijala devátý soubor omezujících opatření vůči dalším 7 osobám odpovědným za závažné porušování lidských práv v Íránu a rozhodnutí o prodloužení mandátu misíEUBAM Libya, EUBAM Rafah a EUPOL COPPS.
Situace je stále složitá a nepředvídatelná. Jsme i nadále ostražití a odhodláni k intenzivní koordinaci s našimi partnery, 27 členskými státy a sousedními zeměmi. Z těchto událostí vyšlo najevo, že ruský stát a osobní důvěryhodnost Vladimira Putina jsou oslabeny. V ruském politickém systému se objevují trhliny. Čelili jsme Rusku coby nebezpečí, protože představovalo hrozbu s ohledem na jeho sílu a schopnost napadnout své mírumilovné sousedy, což také udělalo. V současnosti riziko představuje vnitřní politická nestabilita a nestabilita této významné jaderné mocnosti obecně. Pokračovat v podpoře Ukrajiny je nyní důležitější než kdy jindy.