Společná zemědělská politika v kostce

Podpora zemědělců a venkovských oblastí

V Evropské unii tvoří jednotnou politiku v oblasti zemědělství – tzv. společnou zemědělskou politiku – několik právních předpisů. Tato politika, která byla vytvořena v roce 1962, je nejdéle fungující politikou EU a v rámci unijního rozpočtu na období 2021–2027 na ni připadá 386,6 miliardy eur, což v přepočtu na občana EU činí přibližně 0,34 eura denně.

Společná zemědělská politika pomáhá:

• zajišťovat cenově dostupné, bezpečné a vysoce kvalitní potraviny pro 447 milionů občanů EU
• zabezpečovat pro zemědělce odpovídající životní úroveň, přičemž podporuje 7 milionů příjemců
• chránit přírodní zdroje a přispívat ke klimatickým opatřením prostřednictvím 40 % svého rozpočtu

Tato politika sestává ze tří částí, jimiž jsou:

• přímé platby zemědělcům
• opatření ke stabilizaci trhů
• podpora venkovských oblastí

Přímé platby zemědělcům

EU podporuje zemědělce přímými platbami s cílem:

• poskytnout jim stabilní příjem a chránit je před výkyvy cen a před tím, že v některých letech může být špatná úroda
• umožnit jim zajišťovat veřejné statky, za něž se jim prostřednictvím trhů obvykle nedostává žádné finanční úhrady, například péči o jejich zemědělskou půdu a dodržování norem v oblasti bezpečnosti potravin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat
• zabezpečit rentabilitu zemědělské činnosti

Tato podpora zajišťuje, aby byly k dispozici spolehlivé a dostatečné dodávky potravin za dostupné ceny a aby zemědělci plnili všechny normy v oblasti bezpečnosti, životního prostředí a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které patří k nejpřísnějším na světě. Zemědělci, kteří uvedené požadavky neplní, dostávají podporu menší nebo nedostávají žádnou (tzv. „posílená podmíněnost“).

• Podpora příjmu v praxi (Evropská komise)

Opatření ke stabilizaci trhů

Součástí SZP je několik tržních opatření, jejichž účelem je stabilizovat zemědělské trhy, předcházet krizím na trhu a vyvážit vysokou volatilitu cen, například v důsledku krátkodobé nadměrné nabídky. Těmito opatřeními jsou:

• finanční prostředky EU pro členské státy na řešení problémů v konkrétních odvětvích
• zvláštní pravidla pro mezinárodní obchod se zemědělskými produkty
• intervence ad hoc v dobách krize, a to buď ze strany vlád, které mohou nakupovat a skladovat produkty, jako je pšenice, rýže nebo sušené mléko, nebo ve formě podpory soukromých hospodářských subjektů při skladování produktů, jako je cukr nebo olivový olej

Tato tržní opatření jsou součástí nařízení o společné organizaci trhů.

EU tato pravidla v roce 2026 aktualizovala s cílem posílit vyjednávací sílu zemědělců a zajistit, aby za potraviny, které produkují, dostávali spravedlivou cenu. Tyto změny zemědělcům usnadňují:

• využívat písemné, jasně formulované smlouvy a spravedlivé podmínky
• získávat pobídky ke vstupu do organizací producentů, jako jsou družstva a sdružení
• kolektivně vyjednávat smlouvy
• profitovat z jasných pravidel ohledně používání pojmu „maso“ a výrazů souvisejících s masem

• Rada a Parlament dosáhly předběžné dohody o posílení vyjednávací pozice zemědělců v potravinovém řetězci (tisková zpráva, 5. března 2026)
• Přehledné informace o tržních opatření (Evropská komise)

Podpora venkovských oblastí

Od počátku tohoto století pomáhá společná zemědělská politika venkovským oblastem v tom, aby se mohly rozvíjet, prosperovat a zůstat osídlené.

Téměř polovinu území Evropy tvoří převážně venkovské oblasti, v nichž žije 25 % ze 447 milionů obyvatel EU. Tyto venkovské oblasti také patří mezi nejvíce znevýhodněné regiony v EU a HDP na obyvatele je v nich výrazně pod unijním průměrem.

Opatření EU v oblasti rozvoje venkova stanovená v rámci SZP napomáhají k:

• modernizaci zemědělských podniků
• zvýšení investic do infrastruktury, včetně konektivity a základních služeb
• posílení konkurenceschopnosti zemědělského odvětví
• zajištění generační obměny v zemědělství

Politiku rozvoje venkova kromě toho doplňuje unijní politika soudržnosti, a to zejména tím, že podporuje vyvážený rozvoj v různých regionech.

• Financování a opatření na podporu rozvoje venkova (Evropská komise)
• Investice v rámci politiky soudržnosti (Evropská komise) (v angličtině)

Zjednodušení SZP

Dne 18. prosince 2025 přijala Rada nová opatření ke zjednodušení SZP. Cílem je posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství snížením byrokracie, podporou zemědělců, včetně malých zemědělců a začínajících podniků, podněcováním inovací a zvyšováním produktivity. Nová opatření by zajistila:

• snížení administrativní zátěže a zátěže spojené s kontrolami jak pro zemědělce, tak i pro vnitrostátní správní orgány
• zvýšení plateb ve prospěch malých zemědělců a zjednodušení pravidel podmíněnosti
• omezení kontrol na místě a zrušení výročního schvalování výkonnosti
• lepší možnosti financování zemědělců v dobách krize

Navrhovaná opatření by mohla přinést zemědělcům roční úspory až 1,6 miliardy eur a vnitrostátním správním orgánům více než 200 milionů eur.

• Rada schválila zjednodušení společné zemědělské politiky (tisková zpráva, 18. prosince 2025)
• Zjednodušení pravidel EU

Období financování 2023–2027

Financování společné zemědělské politiky je pravidelně přezkoumáváno, tak aby bylo možné tuto politiku přizpůsobit novým výzvám, jimž unijní zemědělství čelí.

Nové období financování začalo v roce 2023 a bude trvat do roku 2027. Tento cyklus je zaměřen především na:

• spravedlivější rozdělování finančních prostředků s cílem lépe podporovat menší zemědělské podniky a mladší zemědělce
• zajištění příspěvku k plnění environmentálních a klimatických cílů EU
• poskytnutí větší flexibility členským státům při plánování

Společná zemědělská politika po roce 2027

Na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov konaném 22. září 2025 jednali ministři a ministryně zemědělství o rámci budoucí SZP, který navrhla Komise.

Vyměnili si názory na to, jak bude nová struktura financování, včetně 293,7 miliardy eur na podporu příjmů a pomoc v krizi, sladěna s národními a regionálními plány partnerství s cílem zajistit udržitelný růst a odolnost zemědělství v celé EU.

• Rada pro zemědělství a rybolov, 22. a 23. září 2025
• Nařízení o SZP po roce 2027 (návrh Komise)

Potřeba financování zemědělství

Zemědělsko-potravinářský průmysl je jedním z největších hospodářských odvětví v Unii. Poskytuje 40 milionů pracovních míst a přibližně 10 milionů zemědělců prostřednictvím své činnosti zajišťuje vysoce kvalitní a cenově dostupné potraviny a zároveň se snaží chránit přírodní zdroje.

Odvětví zemědělství však ve srovnání s jinými sektory čelí specifickým výzvám:

• je do značné míře závislé na počasí a na klimatu a čelí dopadům extrémních povětrnostních událostí, jako jsou sucha nebo povodně, které způsobují výkyvy v produkci
• produkce vyžaduje čas a plánování, což znamená, že na poptávku reaguje se zpožděním

To může vyvolat nestabilitu trhu a volatilitu cen.

Vedle toho čelí zemědělsko-potravinářské odvětví i dalším výzvám, jako je například globální konkurence, hospodářské a finanční krize, změna klimatu či volatilní náklady na vstupy (například paliva a hnojiva).

Příjmy zemědělců jsou stále téměř o 40 % nižší než příjmy z nezemědělských činností, a to i navzdory významu produkce potravin a zvýšení průměrných příjmů, k němuž za posledních 20 let došlo.

Podíl příjmu zemědělců v porovnání s průměrným příjmem v EU

Financování SZP

Společná zemědělská politika je v rámci rozpočtu EU financována ze dvou fondů (nazývaných rovněž „pilíře“):

• Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) poskytuje přímou podporu a financuje tržní opatření
• Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) financuje rozvoj venkova

Vyplácení příspěvků je řízeno na vnitrostátní úrovni jednotlivými členskými státy EU. Rozvoj venkova je spolufinancován členskými státy.

• Financování SZP (Evropská komise)

Úloha Rady v rámci SZP

Rada EU je odpovědná za přijímání právních předpisů řádným legislativním postupem, a to obvykle společně s Evropským parlamentem, na základě návrhů vypracovaných Evropskou komisí. Rada a Parlament na konci roku 2021 schválily nová pravidla SZP na období 2023–2027 a na jaře 2024 provedly některé změny, které mají zvýšit flexibilitu těchto pravidel a omezit pro zemědělce byrokracii.

Každodenní fungování SZP řídí členské státy EU ve spolupráci s Evropskou komisí. Rada zajišťuje, aby do všech aspektů této politiky byly zapojeny členské státy, a to zejména pokud jde o akty v přenesené pravomoci, které může přijmout Komise, například s cílem aktualizovat technické detaily v legislativě.

Činnost Rady ve všech záležitostech souvisejících se SZP připravuje Zvláštní výbor pro zemědělství (ZVZ), který se skládá ze zástupců vlád členských států. Tento výbor funguje od roku 1960.

• Zvláštní výbor pro zemědělství (ZVZ)
• Co Rada dělá?

Další informace