Pravidla financování SZP na období 2023–2027

Přizpůsobení SZP novým výzvám

Společná zemědělská politika EU obecně usiluje o 

• poskytování cenově dostupných, bezpečných a vysoce kvalitních potravin
• zajištění stabilního příjmu zemědělcům
• stabilizaci trhů
• podporu venkovských oblastí

Tato politika existuje již od 60. let 20. století, je však pravidelně podrobována přezkumu a přizpůsobována v reakci na nové výzvy, se kterými je unijní zemědělství konfrontováno.

Hlavní cíle SZP na období 2023–2027

Prostřednictvím nejnovější reformy na období 2023–2027 chce EU:

• poskytnout členským státům větší flexibilitu při plánování

• spravedlivěji rozdělovat finanční prostředky tak, aby bylo možné efektivněji podporovat menší zemědělské podniky a mladší zemědělce

• přispívat k plnění environmentálních a klimatických cílů EU

• zvýšit konkurenceschopnost tohoto odvětví a připravit je na krize

Flexibilní plánování pro členské státy

Členské státy mají díky novému způsobu práce větší flexibilitu při přidělování prostředků ze zemědělských fondů, a to na základě místních podmínek a potřeb.

Namísto povinné realizace konkrétních stanovených opatření staví reformovaná SZP do popředí plnění příslušných cílů. To členským státům EU umožňuje posoudit své specifické potřeby a zvolit si ze škály možných nástrojů ty, které pro ně budou pro splnění těchto cílů nejvhodnější.

Tyto nástroje musí být stanoveny ve vnitrostátních strategických plánech. Každý strategický plán musí schválit Evropská komise, aby bylo zaručeno, že nenarušuje jednotný trh ani nevede k nadměrné zátěži pro zemědělské podniky či orgány veřejné správy.

Členské státy EU musí každý rok předkládat zprávy, které umožní sledovat jejich pokrok při plnění celounijních cílů. Jednotné a spravedlivé hodnocení účinnosti použitých opatření zajišťuje společný soubor ukazatelů výsledků dohodnutý na úrovni EU.

Spravedlivější rozdělování plateb

Přímé platby poskytují zemědělcům stabilní příjem a určitou záchrannou síť, která je chrání před výkyvy cen. V období 2023–2027 by měly být tyto platby rozdělovány spravedlivěji:

• 10 % plateb má být vyčleněno pro menší a střední zemědělské podniky
• 3 % plateb mají být vyčleněna pro mladší zemědělce
• platby jsou vázány na dodržování sociálních a pracovních podmínek

V důsledku tohoto přerozdělení mohou být platby určené pro jiné příjemce sníženy nebo zastropovány.

Ekologičtější zemědělské postupy

Nová pravidla motivují zemědělce k používání postupů šetrných vůči klimatu a přírodě a vyžadují je od nich. Například:

• zemědělské podniky, které jsou příjemci přímých plateb, musí chránit mokřady a rašeliniště, aby se zachovala půda bohatá na uhlík
• zemědělci mohou na základě ekoschémat získat dodatečnou podporu, která jim umožní uplatňovat postupy šetrné vůči přírodě a klimatu, které jdou nad rámec jejich povinných požadavků Členské státy EU musí na tato ekoschémata vynaložit 25 % prostředků v rámci přímých plateb.

Zvýšení konkurenceschopnosti a příprava na krize

EU chce také posílit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a zvýšit konkurenceschopnost v tomto odvětví. Nová pravidla na období 2023–2027 podporují spolupráci mezi producenty a zemědělskými podniky s cílem sladit nabídku s poptávkou.

Rezerva ve výši 450 milionů eur ročně navíc zajistí, že EU bude schopna vyrovnat se s budoucími krizemi způsobenými nákazami zvířat, narušeními trhu, extrémními povětrnostními událostmi nebo vysokými cenami energie či vstupů, například v souvislosti s válečnou agresí Ruska. V letech 2022 a 2023 byla na pomoc zemědělcům při řešení krizových situací uvolněna 1 miliarda eur.

Reakce na připomínky zemědělců

Rok po zahájení nové SZP zavedla EU v reakci na připomínky, které zemědělci vyjádřili, opatření, která mají snížit administrativní zátěž zemědělců a poskytnout jim větší flexibilitu při plnění některých požadavků SZP v období 2023–2027.

Pozměněná pravidla umožňují výjimky v případech neočekávaných povětrnostních podmínek a při plnění environmentálních požadavků, a to i ohledně:

• postupů týkajících se půdního pokryvu
• střídání plodin a jejich diverzifikace
• půdy ležící ladem a krajinných prvků

Malé zemědělské podniky o rozloze do 10 hektarů, které představují 65 % příjemců SZP, ale zaujímají pouze 10 % celkové obhospodařované plochy, nebudou kontrolovány ani nebudou v případě nedodržení environmentálních pravidel penalizovány, čímž se administrativní zátěž mnoha podniků výrazně sníží. Současně se ale zajistí, že celkové environmentální závazky budou i nadále plněny.

Kromě toho mohou nyní země EU své strategické plány měnit nikoli pouze jednou, nýbrž dvakrát ročně.

Smyslem těchto změn je dosáhnout rovnováhy mezi plněním environmentálních a klimatických cílů a zohledněním připomínek zemědělců. Zároveň jsou brány v potaz dopady geopolitického vývoje, jako jsou důsledky invaze Ruska na Ukrajinu, a vliv extrémních povětrnostních událostí.

• Rada s konečnou platností schválila cílený přezkum společné zemědělské politiky (tisková zpráva, 13. května 2024)

Právní souvislosti

Na SZP na období 2023–2027 se vztahují tři nařízení:

• nařízení o strategických plánech
• nařízení o společné organizaci trhů
• horizontální nařízení o financování, řízení a sledování SZP
• Společná zemědělská politika: 2023–2027 (Evropská komise)

Zemědělská politika EU po roce 2027

Rada v prosinci 2024 jednomyslně schválila závěry o budoucí společné zemědělské politice. Podle těchto závěrů by zemědělská politika budoucnosti měla být:

• konkurenceschopná
• odolná vůči krizím
• udržitelná
• vstřícná vůči zemědělcům
• založená na znalostech

V závěrech se poukazuje na význam SZP pro dosažení těchto cílů a zdůrazňují se v nich klíčové kroky – zajištění potravinového zabezpečení a zároveň zaručení odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva a rozumných cen pro spotřebitele.

• Konkurenceschopná společná zemědělská politika zaměřená na zemědělce: Rada schválila závěry (tisková zpráva, 9. prosince 2024)

Na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov konaném v květnu 2025 vedli ministři rozpravu ohledně sdělení o Vizi pro zemědělství a potraviny, které Evropská komise zveřejnila v únoru. Shodli se na tom, že klíčovými cíli jsou posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti zemědělství a zjednodušení zemědělských politik.

Tato vize se zaměřuje na čtyři prioritní oblasti:

• zvýšení atraktivity zemědělství pro budoucí generace
• zajištění konkurenceschopného a odolného zemědělsko-potravinářského sektoru
• zabezpečení toho, aby byl tento sektor schopen obstát i v budoucnu
• zajištění spravedlivých životních a pracovních podmínek ve venkovských oblastech

Mezi hlavní faktory, které mají dosažení cílů v těchto prioritních oblastech umožnit, patří zjednodušení pravidel EU, výzkum, inovace a digitalizace.

• Rada pro zemědělství a rybolov, 26. května 2025