Skip to content

Dohoda z Cotonou je obecným rámcem upravujícím vztahy mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (tzv. země AKT). Byla přijata v roce 2000 a nahradila úmluvu z Lomé z roku 1975.

EU a země AKT v dohodě z Cotonou uznávají, že podstatnými prvky jejich partnerství a současně klíčovými pilíři dlouhodobého rozvoje jsou lidská práva, demokratické zásady a právní stát. Strany dohody se zavazují uvedené hodnoty chránit a podporovat, zejména prostřednictvím politického dialogu.

Rovněž stanovily postup, který lze použít v případech, kdy jedna ze stran výše uvedené základní zásady nedodržuje. Pro tyto účely je EU považována za jednu stranu a každá jednotlivá země AKT za stranu druhou. Pravidla, kterými se tento postup řídí, jsou stanovena v článku 96 dohody.

Od roku 2000 byla ustanovení uvedeného článku uplatněna přibližně v 15 případech, a to v reakci na vládní převraty uskutečněné za použití síly nebo v reakci na eskalaci násilí a porušování lidských práv. Jednalo se například o:

  • Fidži (2000, 2007),
  • Zimbabwe (2002),
  • Středoafrickou republiku (2003),
  • Guineu-Bissau (2004, 2011),
  • Togo (2004),
  • Madagaskar (2010).

Konzultační postup s Burundi byl zahájen 26. října 2015 a ukončen 8. prosince 2015.

Podmínky zahájení konzultací podle článku 96

Jestliže se jedna ze stran dohody domnívá, že jiná strana neplní své povinnosti týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu, musí se nejprve pokusit tento problém řešit prostřednictvím posíleného politického dialogu (článek 9 dohody). Pokud byly všechny možnosti dialogu vyčerpány a problémy týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad nebo zásad právního státu stále přetrvávají, mohou strany dohody zahájit konzultační postup.

Výjimečně lze konzultační postup zahájit, aniž byl předtím veden politický dialog; konkrétně tak lze učinit v těchto případech:

  • zvláště naléhavé případy, které vyžadují okamžitou reakci;
  • trvalé nedodržování závazků přijatých během předchozího dialogu;
  • neochota angažovat se v dialogu.

Zahájení konzultací podle článku 96

Jestliže byly všechny možnosti dialogu vyčerpány a dotyčná strana stále neplní své povinnosti, druhá strana může zahájit konzultační postup s cílem nalézt řešení.

Aby Evropská unie mohla zahájit konzultační postup, musí Rada formálně vyzvat vládu dotyčné země k účasti na „konzultacích“. Učiní tak formou písemné výzvy, kterou předem schválí Rada. Konzultace by poté měly být zahájeny nejpozději 30 dnů po výzvě.

Konzultační postup

V praxi konzultace podle článku 96 probíhají na úrovni vlád. Zúčastněné strany by v jejich průběhu měly usilovat o rovnocennou úroveň zastoupení. Evropskou unii v rámci konzultačního postupu zastupuje předsednictví Rady a Evropská komise.

Doba trvání konzultací závisí na povaze a závažnosti porušení a na vývoji jednání. Je stanovena vzájemnou dohodou stran a nemůže přesáhnout 120 dní.

Výsledek konzultací

EU se v průběhu konzultací snaží dosáhnout řešení, které bude přijatelné pro obě strany. V případě, že se to podaří, zúčastněné strany stanoví plán včetně jednotlivých kroků, které musí obě strany učinit v zájmu obnovení dobrých vztahů. Uvedený plán bude zohledněn v rozhodnutí přijatém Radou EU.

Nepodaří-li se v průběhu konzultací dosáhnout dohody, může strana, která konzultační proces zahájila, přijmout vhodná opatření. Tato opatření musí být přiměřená vzhledem k dotyčnému porušení a musí být namířena proti těm, kteří jsou odpovědní za nedodržování podstatných prvků partnerství, přičemž jejich nepříznivý dopad na obyvatelstvo by měl být omezen na minimum. Mohou zahrnovat preventivní opatření týkající se probíhajících projektů a programů spolupráce nebo pozastavení projektů, programů a dalších forem pomoci. V nejzazším případě může být pozastaveno poskytování rozvojové pomoci podle dohody, a to v plném rozsahu.

Na úrovni EU jsou tato opatření přijata prostřednictvím rozhodnutí Rady, jehož součástí je dopis určený orgánům dotčené strany. Vhodná opatření jsou stanovena na určité časové období a jejich uplatňování závisí na vývoji situace. Na konci uvedeného období může být jejich platnost ukončena, nebo v případě, že nedojde ke zlepšení situace, prodloužena.

Uplatňování článku 96 v praxi – příklad Guiney-Bissau (2011)

Dne 1. dubna 2010 vydal zástupce velitele ozbrojených sil Guiney-Bissau povel ke vzpouře, v jejímž průběhu byli zajati a zadržováni velitel ozbrojených sil a předseda vlády. Zástupce velitele ozbrojených sil se stal de facto jejich velitelem a dne 25. června 2010 byl do této funkce jmenován oficiálně.

EU vzpouru odsoudila a vyzvala příslušné orgány, aby v zemi obnovily demokratický pořádek. Dne 14. dubna Pracovní skupina pro Afriku vyzvala vedoucí mise EU v Guineji-Bissau, aby se zapojili do posíleného politického dialogu s místními orgány a jednali o těchto otázkách:

  • propuštění velitele ozbrojených sil a dalších zadržovaných osob;
  • právní odpovědnost a disciplinární sankce proti zúčastněným osobám;
  • nutnost respektovat legitimní demokratické orgány.

V květnu roku 2010 byla do Guiney-Bissau vyslána společná mise složená ze zástupců Komise, Rady a předsednictví Pracovní skupiny pro Afriku. Mise dospěla k závěru, že místní orgány nejsou schopny splnit požadavek EU na obnovení ústavního pořádku.

Dne 31. ledna 2011 se Rada dohodla na zahájení konzultací s orgány Guiney-Bissau. K účasti na konzultacích byly jako pozorovatelé přizvány Africká unie, Hospodářské společenství států západní Afriky a Společenství portugalsky mluvících zemí. Po dobu konzultací byly pozastaveny projekty rozvojové spolupráce.

Zahajovací zasedání konzultačního procesu se konalo v Bruselu dne 29. března 2011. Dne 18. července 2011 Rada konzultace s Guineou-Bissau ukončila a stanovila soubor opatření vedoucích k postupnému obnovení rozvojové spolupráce s touto zemí. Dále stanovila, že příslušné rozhodnutí bude nejméně každých šest měsíců podrobováno pravidelnému přezkumu, a stanovila datum ukončení platnosti těchto opatření na 19. července 2012. Pokrok dosažený Guineou-Bissau v procesu reforem se projeví v postupném obnovování rozvojové pomoci EU.

Vzhledem ke zhoršení situace v zemi, včetně státního převratu, ke kterému došlo v dubnu roku 2012, byla platnost opatření dne 10. července 2012 prodloužena o jeden rok. K dalšímu prodloužení pak došlo v červenci roku 2013.

Po svobodných volbách v roce 2014 Rada pozastavila uplatňování opatření omezujících spolupráci s Guineou-Bissau. V březnu roku 2015 pak došlo ke zrušení původního rozhodnutí.

Naposledy aktualizováno: 11. ledna 2024