Časová osa – kybernetická bezpečnost
-
2025
-
6. června Byl přijat plán pro řešení kybernetických krizí
Dne 6. června 2025 přijali ministři plán EU pro řešení kybernetických krizí, který poskytuje pokyny pro reakci EU na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty nebo kybernetické krize.
-
2024
-
2. prosince Přijetí aktu o kybernetické solidaritě
Dne 2. prosince 2024 přijali ministři akt o kybernetické solidaritě. Cílem nových pravidel je posílit solidaritu a kapacity EU v oblasti odhalování kybernetických bezpečnostních hrozeb a incidentů, připravenosti a reakce na ně a posílení kybernetické odolnosti EU.
-
10. října EU přijala akt o kybernetické odolnosti
Rada přijala nový právní předpis o požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky s cílem zajistit, aby produkty, jako jsou připojené domácí kamery, chladničky, televizory a hračky, byly bezpečné ještě před uvedením na trh.
-
24. června EU přijala nové sankce proti kybernetickým útokům
Rada přijala sankce proti šesti osobám zapojeným do kybernetických útoků na informační systémy v souvislosti s kritickou infrastrukturou, kritickými funkcemi státu, uchováváním nebo zpracováním utajovaných informací a vládními týmy pro reakci na mimořádné události v členských státech.
Mezi osoby, na něž se sankce vztahují, patří členové skupin Callisto, Armageddon a Wizard Spider.
-
2023
-
19. července Společný postoj Rady k aktu o kybernetické odolnosti
Zástupci členských států (Coreper) dosáhli společného postoje k navrhovanému právnímu předpisu o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky (akt o kybernetické odolnosti).
Cílem navrhovaných nových pravidel je zajistit, aby produkty s digitálními součástmi, jako jsou domácí kamery, inteligentní chladničky, televize a hračky, byly před vstupem na trh bezpečné.
-
26. června Předběžná dohoda o kybernetické bezpečnosti v orgánech EU
Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o společném rámci pro kybernetickou bezpečnost v orgánech, institucích a jiných subjektech EU.
Dohoda pomůže zlepšit jejich odolnost a schopnost reagovat na incidenty a zajistí společné normy a spolupráci.
Dohoda bude nejprve finalizována na technické úrovni a poté zaslána velvyslancům při EU k potvrzení. Jakmile bude potvrzena v Radě i v Parlamentu, oba orgány ji formálně přijmou.
-
23. května Rada přijala závěry o politice EU pro kybernetickou obranu
Vzhledem k tomu, že kyberprostor je polem pro strategickou soutěž, rizika pro bezpečnost a obranu EU se v době stupňujícího geopolitického napětí a závislosti na digitálních technologiích zvyšují.
V závěrech Rady o kybernetické obraně se zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy:
- dále posilovaly svou odolnost vůči kybernetickým hrozbám,
- zvýšily svou společnou kybernetickou bezpečnost a kybernetickou obranu proti nepřátelskému chování a aktům agrese v kyberprostoru.
-
2022
-
28. listopadu Rada přijala nový právní předpis o kybernetické bezpečnosti a odolnosti (NIS 2)
Rada dnes přijala právní předpis k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii, jehož cílem je dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty.
Nová směrnice, označovaná jako „NIS 2“, nahradí stávající směrnici pro bezpečnost sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací).
-
18. listopadu Kybernetická bezpečnost v orgánech, institucích a jiných subjektech EU: Rada přijala svůj postoj
Rada přijala postoj ke společnému rámci pro kybernetickou bezpečnost v orgánech, institucích a jiných subjektech EU.
V souvislosti se zvýšeným počtem sofistikovaných kybernetických útoků na veřejnou správu EU navrhla Evropská komise v březnu 2022 opatření, jejichž cílem je zajistit vysokou společnou úroveň kybernetické bezpečnosti.
Vytvořením společného rámce by tato opatření měla zlepšit odolnost všech subjektů EU a jejich schopnost reagovat na incidenty a řešit rozdíly v jejich přístupu.
Poté co Rada schválila svůj postoj, bude dalším krokem zahájit jednání s Evropským parlamentem, jakmile tento odhlasuje svůj mandát k jednání.
-
17. října Rada přijala závěry o bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT
Rada přijala závěry, v nichž vyzývá k posílení bezpečnosti dodavatelských řetězců EU v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Závěry se rovněž zabývají problematikou závislostí v rámci dodavatelských řetězců IKT. V souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině je uvedená výzva k přijetí náležitých opatřen o to naléhavější.
color: inherit; color: inherit; color: inherit; Ve svých závěrech vyzývá Rada k úpravám rámce pro zadávání veřejných zakázek nebo pro prověřování přímých zahraničních investic, a to včetně výběrových kritérií souvisejících s kybernetickou bezpečností. Členské státy vyzvaly Komisi, aby vydala metodické pokyny pro motivaci veřejných zadavatelů k tomu, aby se u uchazečů a jejich subdodavatelů náležitě zaměřili na postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
V závěrech se rovněž uvádí, jak mohou k bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT přispět i stávající a připravované právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti:
- color: inherit; revidovaná směrnice o bezpečnosti sítí a informací (směrnice NIS 2)
- color: inherit; systémy certifikace vydané v rámci stanoveném aktem o kybernetické bezpečnosti
- color: inherit; návrh aktu o kybernetické odolnosti
V závěrech je také navrženo využití podpůrných mechanismů pro financování budování bezpečné digitální infrastruktury, zlepšení společného porozumění i povědomí a pro prohloubení mezinárodní spolupráce za účelem zvýšení bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT v rámci EU i mimo ni.
-
21. června Rada přijala závěry o rámci pro koordinovanou reakci EU na hybridní kampaně
V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a v návaznosti na potvrzení Strategického kompasu na zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března Rada EU ve svých závěrech znovu zdůraznila význam vytvoření souboru hybridních nástrojů EU.
Tento soubor nástrojů zavádí rámec pro koordinovanou reakci na hybridní hrozby a kampaně, které se dotýkají EU a jejích partnerů. Sdružuje všechny příslušné aktéry, politiky a nástroje s cílem řešit dopad hybridních hrozeb koordinovanějším způsobem.
Rada zopakovala, že primární odpovědnost za boj proti hybridním hrozbám nesou členské státy, a zdůraznila, že rozhodnutí o koordinované reakci EU na hybridní kampaně by měla:
- sloužit k ochraně demokracie a mezinárodního práva
- sloužit k dosažení cílů Unie
- být přiměřená ve vztahu k jednotlivým kampaním
- vycházet ze situační informovanosti
- zohledňovat širší kontext
- zajistit dodržování mezinárodního práva a ochranu základních práv a svobod
-
23. května Kybernetický prostor: Rada se dohodla na posílení kybernetické bezpečnosti EU a prevence kybernetických útoků
Rada schválila závěry o rozvoji kybernetické pozice EU, týkající se posílení kybernetické bezpečnosti a odolnosti vůči kybernetickým hrozbám obecně.
Rozvoj kybernetické pozice umožní EU lépe čelit ofenzivní kybernetické činnosti namířené proti EU a jejím členským státům. Cílem je zajistit okamžitou i dlouhodobou reakci vůči aktérům hrozeb, kteří se snaží zabránit bezpečnému a otevřenému přístupu EU do kyberprostoru, mimo jiné předcházením hrozbám, odrazováním a odstrašováním, a rovněž posílením kybernetických schopností.
Závěry navazují na řadu právních aktů a politik EU, mimo jiné i na Strategický kompas, který je akčním plánem EU pro posílení její bezpečnostní a obranné politiky do roku 2030.
-
16. května Kybernetické útoky: Rada prodloužila režim sankcí
Rada rozhodla, že prodlouží platnost rámce omezujících opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy o další tři roky, konkrétně do 18. května 2025.
Díky tomuto rámci je EU schopna ukládat cílená omezující opatření vůči osobám nebo subjektům zapojeným do kybernetických útoků, jež mají významný dopad a představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy.
-
13. května Posílení kybernetické bezpečnosti a odolnosti v celé EU – dohoda ohledně směrnice NIS 2
Rada se dnes s Evropským parlamentem předběžně dohodla na opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii, jejichž cílem je dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty.
Jakmile bude nová směrnice „NIS 2“ přijata, nahradí stávající směrnici pro bezpečnost sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací).
Nová právní úprava:
- zajistí důslednější řízení rizik a incidentů a pevnější spolupráci
- rozšíří oblast působnosti pravidel
-
11. května Nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA): předběžná dohoda
Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody ohledně nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA), jež má v Evropě zajistit odolný finanční sektor, který bude schopen provádět operace i v případě závažného narušení provozu.
Vytváří regulační rámec pro digitální provozní odolnost, na jehož základě všechny podniky musí zajistit, že jsou schopny přestát všechny druhy narušení a hrozeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi, reagovat na ně a zotavit se z nich.
Vzhledem ke stále rostoucímu riziku kybernetických útoků posiluje EU u finančních subjektů, jako jsou banky, pojišťovny a investiční podniky, bezpečnost v oblasti IT.
-
8.–9. března Ministři členských států EU zaujali jednotný postoj k posílení kybernetické odolnosti v EU
Ministři členských států EU odpovědní za telekomunikace a digitální technologie se ve dnech 8. a 9. března 2022 sešli na neformálním zasedání, které uspořádalo francouzské předsednictví Rady.
V návaznosti na zvýšení úrovně kybernetických hrozeb, které zhoršila situace na Ukrajině a riziko kybernetických bezpečnostní incidentů v EU, ministři vyzvali k posílení a urychlení evropské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Požadovali rovněž více informací o rizicích ohrožujících evropské komunikační sítě a infrastrukturu a vypracování doporučení, jak posílit jejich odolnost.
Všech 27 ministrů přijalo politické prohlášení, jehož cílem je posílit kapacity EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.
-
2021
-
3. prosince Rada se dohodla na postoji k nové směrnici o kybernetické bezpečnosti
Během prosincového zasedání Rady pro telekomunikace se ministři zemí EU dohodli na „obecném přístupu“ k opatřením k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé EU na základě tzv. směrnice NIS 2.
Tento právní předpis má dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty. Jeho cílem je odstranit rozdíly v požadavcích na kybernetickou bezpečnost a v provádění opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti v různých členských státech.
-
19. října Rada přijala závěry o prozkoumání potenciálu společné kybernetické jednotky
Rada přijala závěry, v nichž vyzývá EU a členské státy, aby dále rozvíjely rámec EU pro řešení krizí v oblasti kybernetické bezpečnosti, mimo jiné prozkoumáním potenciálu společné kybernetické jednotky.
Rada ve svých závěrech zdůrazňuje, že je třeba konsolidovat stávající sítě a provést mapování možných nedostatků a potřeb ve sdílení informací v rámci kybernetických komunit i mezi nimi. To by následně mělo vést k dohodě o možných hlavních cílech a prioritách případné společné kybernetické jednotky.
-
17. května Kybernetické útoky: Rada prodloužila platnost rámce pro sankce o další rok
Rada rozhodla o prodloužení platnosti rámce omezujících opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy o další rok do 18. května 2022.
Díky tomuto rámci bude EU nadále schopna ukládat cílená omezující opatření vůči osobám nebo subjektům zapojeným do kybernetických útoků, jež mají významný dopad a představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy.
Omezující opatření lze rovněž ukládat v reakci na kybernetické útoky vedené proti třetím státům nebo mezinárodním organizacím, jsou-li tato opatření považována za nezbytná k dosažení cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).
-
29. dubna Boj proti zneužívání dětí na internetu – neformální dohoda s Evropským parlamentem o dočasných pravidlech
Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o dočasném opatření, které poskytovatelům služeb elektronických komunikací, jako jsou webové e-mailové služby a služby pro zasílání zpráv, umožní nadále odhalovat, odstraňovat a oznamovat pohlavní zneužívání dětí na internetu, a to i v souvislosti s bojem proti groomingu, dokud nebudou zavedeny trvalé právní předpisy, které oznámila Evropská komise.
Dohoda stanoví odchylku od čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a podléhá schválení Radou.
-
20. dubna Rada dala zelenou centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost se sídlem v Bukurešti
EU se rozhodla posílit bezpečnost internetu a dalších kritických sítí a informačních systémů zřízením centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, jehož úkolem bude soustřeďovat investice do výzkumu, technologií a průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tento nový subjekt se sídlem v rumunské Bukurešti bude zejména směrovat financování týkající se kybernetické bezpečnosti z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa.
„Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost“ bude spolupracovat se sítí národních koordinačních center určených členskými státy.
Nařízení, kterým se centrum a síť zřizují, přijala Rada dne 20. dubna 2021. Následovat bude konečné přijetí Evropským parlamentem.
-
22. března Rada přijala závěry týkající se strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti
Rada dnes přijala závěry týkající se strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu. Tuto strategii představili v prosinci 2020 Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Je v ní nastíněn rámec pro činnost EU na ochranu občanů a podniků EU před kybernetickými hrozbami, podporu bezpečných informačních systémů a ochranu globálního, otevřeného, svobodného a bezpečného kyberprostoru.
V závěrech se uvádí, že kybernetická bezpečnost je základem pro budování odolné, zelené a digitální Evropy a že hlavním cílem je dosažení strategické autonomie při současném zachování otevřené ekonomiky. To zahrnuje posílení schopnosti činit autonomní rozhodnutí týkající se kybernetické bezpečnosti v zájmu upevnění vedoucího postavení EU v digitální oblasti i jejích strategických kapacit.
-
2020
-
15. prosince Rada vyzvala k posílení odolnosti a boji proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací
Rada přijala závěry, v nichž vyzývá k tomu, aby EU ještě silněji reagovala proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací, a posílila svou odolnost. Rada konstatovala, že nové technologie a krize, jako je probíhající pandemie, nabízejí nepřátelským aktérům příležitosti k rozšíření jejich vměšování. Kromě samotné krize představují pro členské státy a instituce EU další výzvu.
Rada uznala, že v důsledku pandemie COVID-19 jsou EU a její členské státy vůči hybridním hrozbám zranitelnější. Mezi tyto hrozby patří větší šíření dezinformací a manipulativní vměšování. Řešení těchto hrozeb, zejména nepřátelských činností v kyberprostoru, dezinformací a hrozeb pro hospodářskou bezpečnost, vyžaduje komplexní přístup s efektivní spoluprací a koordinací.
-
11. prosince Předběžná dohoda ohledně evropského centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost
Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dnes dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu o zřízení Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center.
Tyto struktury společně pomohou zajistit bezpečnost jednotného digitálního trhu, mimo jiné v oblastech, jako je elektronický obchod, inteligentní mobilita a internet věcí, a zvýšit autonomii EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.
-
9. prosince Sídlem nového Evropského centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost bude Bukurešť
Zástupci vlád členských států EU vybrali jako budoucí sídlo nového Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost Bukurešť (Rumunsko).
Centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost zlepší koordinaci výzkumu a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU. Bude rovněž hlavním nástrojem EU pro spojení investic do výzkumu, technologií a průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Jak bude vybráno sídlo Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (Infografika)Jak bude vybráno sídlo Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (Infografika)
-
2. prosince Kybernetická bezpečnost zařízení připojených k internetu – Rada přijala závěry
Rada schválila závěry, v nichž konstatuje, že se zvyšuje míra využívání spotřebitelských produktů a průmyslových zařízení připojených k internetu, což s sebou přináší nová rizika pro soukromí, bezpečnost informací a kybernetickou bezpečnost.
Podle závěrů je důležité posoudit, do jaké míry je zapotřebí horizontální právní úprava, jež by z dlouhodobého hlediska řešila všechny relevantní aspekty kybernetické bezpečnosti zařízení připojených k internetu, jako je dostupnost, integrita a důvěrnost.
Zařízení připojená k internetu, včetně strojů, senzorů a sítí, z nichž sestává internet věcí, budou mít klíčovou úlohu při dalším utváření digitální budoucnosti Evropy a neméně důležitá bude i jejich bezpečnost.
-
30. července EU poprvé uložila sankce za kybernetické útoky
Rada rozhodla o uložení omezujících opatření vůči šesti osobám a třem subjektům, které jsou odpovědné za kybernetické útoky nebo do nich byly zapojeny. Uložené sankce zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku a osoby a subjekty z EU nesmějí těm, kteří jsou na seznam zařazeni, poskytovat finanční prostředky.
-
9. června Závěry Rady: Utváření digitální budoucnosti Evropy
Rada přijala závěry věnované široké škále otázek souvisejících s prováděním digitální strategie EU. V textu je rovněž vyzdvižen dopad digitální transformace na boj proti pandemii a její zásadní úloha při oživení po krizi způsobené COVID-19.
Pokud jde o kybernetickou bezpečnost, se zřetelem ke vzrůstajícím počtům kybernetických hrozeb a trestných činů a k jejich zvyšující se sofistikovanosti hodlají ministři EU posílit schopnosti EU v oblasti reakce a zajistit integritu, bezpečnost a odolnost digitální infrastruktury, komunikačních sítí a služeb. EU podporuje koordinovaný přístup, jehož je zapotřebí pro zmírňování rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti a v zájmu zajištění bezpečného zavedení technologií 5G.
-
5. června Mandát týkající se středisek pro kybernetickou bezpečnost a současný stav, pokud jde o sítě 5G
Dne 3. června 2020 schválil Výbor stálých zástupců nový mandát pro jednání s Evropským parlamentem týkající se navrhovaného nařízení, kterým se zřizuje Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť koordinačních center. Jako další krok má chorvatské předsednictví kontaktovat hlavního vyjednavače Evropského parlamentu a posoudit spolu s ním, zda by bylo možné uspořádat jednání trialogu.
Předsednictví také představilo současný stav provádění souboru opatření EU pro bezpečnost sítí 5G.
-
2019
-
3. prosince Význam technologií 5G a související bezpečnostní rizika: Rada přijala závěry
Závěry Rady o technologiích 5G se zabývaly dopady na evropské hospodářství a potřebou zmírnit bezpečnostní rizika.
Ministři EU zdůraznili, že sítě 5G budou součástí klíčové infrastruktury pro správu životně důležitých společenských a ekonomických funkcí.
-
17. května Kybernetické útoky: Rada nyní může ukládat sankce
Rada stanovila rámec, který EU umožňuje ukládat cílená omezující opatření v zájmu odrazování od kybernetických útoků, které představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy, a pro účely reakce na takové útoky.
Konkrétně pak toto rozhodnutí vůbec poprvé umožňuje EU ukládat sankce vůči osobám nebo subjektům, které:
- jsou odpovědné za kybernetické útoky nebo za pokusy o ně,
- poskytují pro takové útoky finanční, technickou nebo materiální podporu,
- jsou do nich zapojeny jiným způsobem.
Sankce mohou být uloženy také vůči osobám nebo subjektům, které jsou s nimi spojeny.
Uvedený rámec se také vztahuje na kybernetické útoky vedené proti třetím státům nebo mezinárodním organizacím, jsou-li omezující opatření považována za nezbytná k dosažení cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).
EU a její členské státy se připravují, aby byly odolnější vůči kybernetickým útokům a mohly na ně reagovat. -
9. dubna Rada přijala akt o kybernetické bezpečnosti
Dne 9. dubna 2019 přijala Rada nařízení známé jako akt o kybernetické bezpečnosti, kterým se
- zavádí soustava celounijních systémů certifikace
- a zřizuje Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost, která přebírá úlohu stávající Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).
-
13. března Sdílení odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti: Rada zahájí jednání s Evropským parlamentem
Velvyslanci při EU svěřili předsednictví Rady mandát k zahájení jednání s Evropským parlamentem o sdílení odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Jednání budou zaměřena na dvě iniciativy:
- vytvoření špičkové znalostní základny pro kybernetickou bezpečnost, nazvané Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum pro kybernetickou bezpečnost
- zřízení sítě národních koordinačních center
-
2018
-
19. prosince Akt o kybernetické bezpečnosti: Velvyslanci při EU schválili návrh nařízení
Díky schválenému aktu o kybernetické bezpečnosti bude Evropská unie moci zavést celounijní certifikaci kybernetické bezpečnosti a konsolidovat stálou agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost.
Předběžné dohody o novém právním předpisu bylo mezi předsednictvím a Evropským parlamentem dosaženo dne 10. prosince.
Celounijní certifikace kybernetické bezpečnosti bude brzy dostupná pro zařízení s připojením na internet, což spotřebitelům umožní činit informovanější rozhodnutí a společnostem usnadní uvádění inteligentních výrobků na trh v celé Evropě.
-
19. listopadu Kybernetická obrana: Rada aktualizovala politický rámec
Členské státy EU rostoucí měrou spolupracují v oblasti kybernetické obrany, a to za účelem posílení svých kapacit.
V zájmu dosažení tohoto cíle Rada přijala aktualizovanou verzi politického rámce EU pro kybernetickou obranu.
Uvedená verze umožňuje, aby EU zohlednila změny v oblasti bezpečnostních výzev, jež nastaly od přijetí původního rámce v roce 2014. Stanoví se v ní prioritní oblasti pro kybernetickou obranu a vyjasňuje úlohu zapojených aktérů.
Na svém posledním zasedání, konaném dne 18. října 2018, vyzvala Evropská rada k přijetí opatření pro budování silné kybernetické bezpečnosti v EU.
Evropští lídři poukázali zejména na omezující opatření, jimiž je možno reagovat na kybernetické útoky a odrazovat od nich.
EU zvyšuje odolnost vůči kybernetickým útokům -
18. října Evropská rada vyzvala k přijetí opatření pro budování silné kybernetické bezpečnosti v EU
Čelní představitelé EU vyzvali k dalšímu posílení odrazujících opatření, odolnosti a reakce EU, pokud jde o hybridní, kybernetické, jakož i chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby.
Uvedená výzva zazněla v souvislosti s kybernetickými útoky, jejichž cílem se stala Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu.
Evropská rada kromě toho vyzvala k završení jednání o všech návrzích týkajících se kybernetické bezpečnosti „do konce volebního období Evropského parlamentu“ – tedy do dubna 2019.
-
13. září Akt o kybernetické bezpečnosti: Rada zahájila jednání s Evropským parlamentem
Rada zahájila jednání s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout do konce roku dohody ohledně aktu o kybernetické bezpečnosti. Obecného přístupu k tomuto návrhu bylo dosaženo dne 8. června.
Účelem aktu o kybernetické bezpečnosti je posílit kybernetickou odolnost zřízením celounijního certifikačního rámce pro produkty, služby a procesy informačních a komunikačních technologií (IKT). Akt by rovněž posílil status stávající Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).
-
16. dubna Nepřátelská činnost v kyberprostoru: Rada přijala závěry
Rada přijala závěry o nepřátelské činnosti v kyberprostoru, v nichž je zdůrazněn význam globálního, otevřeného, svobodného, stabilního a bezpečného kyberprostoru, v němž se plně uplatňují lidská práva, základní svobody a principy právního státu.
Rada vyjádřila velké znepokojení nad zvyšující se schopností a odhodláním zemí mimo EU i nestátních aktérů sledovat své cíle prostřednictvím nepřátelských činností v kyberprostoru. EU bude i nadále posilovat kapacity, jejichž prostřednictvím na kybernetické hrozby reaguje.
-
2017
-
20. prosince Orgány EU posilují spolupráci v boji proti kybernetickým útokům
Orgány EU učinily důležitý krok pro posílení spolupráce v boji proti kybernetickým útokům.
Na základě interinstitucionální dohody byla vytvořena stálá skupina pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU), která je příslušná pro všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU.
Skupina CERT-EU zajistí koordinovanou reakci Evropské unie na kybernetické útoky namířené proti jejím orgánům.
-
24. října Ministři EU se dohodli na akčním plánu pro kybernetickou bezpečnost
Rada se dohodla na vytvoření akčního plánu pro reformu kybernetické bezpečnosti EU.
Ministři zdůraznili, že bezpečnost v online prostředí má pro evropské občany i podniky stěžejní význam.
-
2016
-
9. června Rada se dohodla na dalších krocích v boji proti trestné činnosti v kyberprostoru
Ministři spravedlnosti EU jednali o tom, jak zlepšit trestní soudnictví v kyberprostoru. Přijali dvoje závěry, které stanoví praktická opatření pro zlepšení spolupráce a harmonogram dalších kroků.
- Závěry o zlepšení trestního soudnictví v kyberprostoru
- Závěry o evropské justiční síti pro boj proti kyberkriminalitě
Naposledy aktualizováno: 6. června 2025