Skip to content

Časová osa – kybernetická bezpečnost

  • 2025

  • 2024

  • 2023

  • 2022

    • 28. listopadu

      Rada přijala nový právní předpis o kybernetické bezpečnosti a odolnosti (NIS 2)

      Rada dnes přijala právní předpis k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii, jehož cílem je dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty.

      Nová směrnice, označovaná jako „NIS 2“, nahradí stávající směrnici pro bezpečnost sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací).

    • 18. listopadu

      Kybernetická bezpečnost v orgánech, institucích a jiných subjektech EU: Rada přijala svůj postoj

      Rada přijala postoj ke společnému rámci pro kybernetickou bezpečnost v orgánech, institucích a jiných subjektech EU.

      V souvislosti se zvýšeným počtem sofistikovaných kybernetických útoků na veřejnou správu EU navrhla Evropská komise v březnu 2022 opatření, jejichž cílem je zajistit vysokou společnou úroveň kybernetické bezpečnosti.

      Vytvořením společného rámce by tato opatření měla zlepšit odolnost všech subjektů EU a jejich schopnost reagovat na incidenty a řešit rozdíly v jejich přístupu.

      Poté co Rada schválila svůj postoj, bude dalším krokem zahájit jednání s  Evropským parlamentem, jakmile tento odhlasuje svůj mandát k jednání.

    • 17. října

      Rada přijala závěry o bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT

      Rada přijala závěry, v nichž vyzývá k posílení bezpečnosti dodavatelských řetězců EU v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Závěry se rovněž zabývají problematikou závislostí v rámci dodavatelských řetězců IKT. V souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině je uvedená výzva k přijetí náležitých opatřen o to naléhavější.

      color: inherit; color: inherit; color: inherit; Ve svých závěrech vyzývá Rada k úpravám rámce pro zadávání veřejných zakázek nebo pro prověřování přímých zahraničních investic, a to včetně výběrových kritérií souvisejících s kybernetickou bezpečností. Členské státy vyzvaly Komisi, aby vydala metodické pokyny pro motivaci veřejných zadavatelů k tomu, aby se u uchazečů a jejich subdodavatelů náležitě zaměřili na postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

      V závěrech se rovněž uvádí, jak mohou k bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT přispět i stávající a připravované právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti:

      • color: inherit; revidovaná směrnice o bezpečnosti sítí a informací (směrnice NIS 2)
      • color: inherit; systémy certifikace vydané v rámci stanoveném aktem o kybernetické bezpečnosti
      • color: inherit; návrh aktu o kybernetické odolnosti

      V závěrech je také navrženo využití podpůrných mechanismů pro financování budování bezpečné digitální infrastruktury, zlepšení společného porozumění i povědomí a pro prohloubení mezinárodní spolupráce za účelem zvýšení bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT v rámci EU i mimo ni.

    • 21. června

      Rada přijala závěry o rámci pro koordinovanou reakci EU na hybridní kampaně

      V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a v návaznosti na potvrzení Strategického kompasu na zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března Rada EU ve svých závěrech znovu zdůraznila význam vytvoření souboru hybridních nástrojů EU.

      Tento soubor nástrojů zavádí rámec pro koordinovanou reakci na hybridní hrozby a kampaně, které se dotýkají EU a jejích partnerů. Sdružuje všechny příslušné aktéry, politiky a nástroje s cílem řešit dopad hybridních hrozeb koordinovanějším způsobem.

      Rada zopakovala, že primární odpovědnost za boj proti hybridním hrozbám nesou členské státy, a zdůraznila, že rozhodnutí o koordinované reakci EU na hybridní kampaně by měla:

      • sloužit k ochraně demokracie a mezinárodního práva
      • sloužit k dosažení cílů Unie
      • být přiměřená ve vztahu k jednotlivým kampaním
      • vycházet ze situační informovanosti
      • zohledňovat širší kontext
      • zajistit dodržování mezinárodního práva a ochranu základních práv a svobod
    • 23. května

      Kybernetický prostor: Rada se dohodla na posílení kybernetické bezpečnosti EU a prevence kybernetických útoků

      Rada schválila závěry o rozvoji kybernetické pozice EU, týkající se posílení kybernetické bezpečnosti a odolnosti vůči kybernetickým hrozbám obecně.

      Rozvoj kybernetické pozice umožní EU lépe čelit ofenzivní kybernetické činnosti namířené proti EU a jejím členským státům. Cílem je zajistit okamžitou i dlouhodobou reakci vůči aktérům hrozeb, kteří se snaží zabránit bezpečnému a otevřenému přístupu EU do kyberprostoru, mimo jiné předcházením hrozbám, odrazováním a odstrašováním, a rovněž posílením kybernetických schopností.

      Závěry navazují na řadu právních aktů a politik EU, mimo jiné i na Strategický kompas, který je akčním plánem EU pro posílení její bezpečnostní a obranné politiky do roku 2030.

    • 16. května

      Kybernetické útoky: Rada prodloužila režim sankcí

      Rada rozhodla, že prodlouží platnost rámce omezujících opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy o další tři roky, konkrétně do 18. května 2025.

      Díky tomuto rámci je EU schopna ukládat cílená omezující opatření vůči osobám nebo subjektům zapojeným do kybernetických útoků, jež mají významný dopad a představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy.

    • 13. května

      Posílení kybernetické bezpečnosti a odolnosti v celé EU – dohoda ohledně směrnice NIS 2

      Rada se dnes s Evropským parlamentem předběžně dohodla na opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii, jejichž cílem je dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty.

      Jakmile bude nová směrnice „NIS 2“ přijata, nahradí stávající směrnici pro bezpečnost sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací).

      Nová právní úprava:

      • zajistí důslednější řízení rizik a incidentů a pevnější spolupráci
      • rozšíří oblast působnosti pravidel
    • 11. května

      Nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA): předběžná dohoda

      Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody ohledně nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA), jež má v Evropě zajistit odolný finanční sektor, který bude schopen provádět operace i v případě závažného narušení provozu.

      Vytváří regulační rámec pro digitální provozní odolnost, na jehož základě všechny podniky musí zajistit, že jsou schopny přestát všechny druhy narušení a hrozeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi, reagovat na ně a zotavit se z nich.

      Vzhledem ke stále rostoucímu riziku kybernetických útoků posiluje EU u finančních subjektů, jako jsou banky, pojišťovny a investiční podniky, bezpečnost v oblasti IT.

    • 8.–9. března

      Ministři členských států EU zaujali jednotný postoj k posílení kybernetické odolnosti v EU

      Ministři členských států EU odpovědní za telekomunikace a digitální technologie se ve dnech 8. a 9. března 2022 sešli na neformálním zasedání, které uspořádalo francouzské předsednictví Rady.

      V návaznosti na zvýšení úrovně kybernetických hrozeb, které zhoršila situace na Ukrajině a riziko kybernetických bezpečnostní incidentů v EU, ministři vyzvali k posílení a urychlení evropské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Požadovali rovněž více informací o rizicích ohrožujících evropské komunikační sítě a infrastrukturu a vypracování doporučení, jak posílit jejich odolnost.

      Všech 27 ministrů přijalo politické prohlášení, jehož cílem je posílit kapacity EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

  • 2021

    • 3. prosince

      Rada se dohodla na postoji k nové směrnici o kybernetické bezpečnosti

      Během prosincového zasedání Rady pro telekomunikace se ministři zemí EU dohodli na „obecném přístupu“ k opatřením k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé EU na základě tzv. směrnice NIS 2.

      Tento právní předpis má dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty. Jeho cílem je odstranit rozdíly v požadavcích na kybernetickou bezpečnost a v provádění opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti v různých členských státech.

    • 19. října

      Rada přijala závěry o prozkoumání potenciálu společné kybernetické jednotky

      Rada přijala závěry, v nichž vyzývá EU a členské státy, aby dále rozvíjely rámec EU pro řešení krizí v oblasti kybernetické bezpečnosti, mimo jiné prozkoumáním potenciálu společné kybernetické jednotky.

      Rada ve svých závěrech zdůrazňuje, že je třeba konsolidovat stávající sítě a provést mapování možných nedostatků a potřeb ve sdílení informací v rámci kybernetických komunit i mezi nimi. To by následně mělo vést k dohodě o možných hlavních cílech a prioritách případné společné kybernetické jednotky.

    • 17. května

      Kybernetické útoky: Rada prodloužila platnost rámce pro sankce o další rok

      Rada rozhodla o prodloužení platnosti rámce omezujících opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy o další rok do 18. května 2022.

      Díky tomuto rámci bude EU nadále schopna ukládat cílená omezující opatření vůči osobám nebo subjektům zapojeným do kybernetických útoků, jež mají významný dopad a představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy.

      Omezující opatření lze rovněž ukládat v reakci na kybernetické útoky vedené proti třetím státům nebo mezinárodním organizacím, jsou-li tato opatření považována za nezbytná k dosažení cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

    • 29. dubna

      Boj proti zneužívání dětí na internetu – neformální dohoda s Evropským parlamentem o dočasných pravidlech

      Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o dočasném opatření, které poskytovatelům služeb elektronických komunikací, jako jsou webové e-mailové služby a služby pro zasílání zpráv, umožní nadále odhalovat, odstraňovat a oznamovat pohlavní zneužívání dětí na internetu, a to i v souvislosti s bojem proti groomingu, dokud nebudou zavedeny trvalé právní předpisy, které oznámila Evropská komise.

      Dohoda stanoví odchylku od čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a podléhá schválení Radou.

    • 20. dubna

      Rada dala zelenou centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost se sídlem v Bukurešti

      EU se rozhodla posílit bezpečnost internetu a dalších kritických sítí a informačních systémů zřízením centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, jehož úkolem bude soustřeďovat investice do výzkumu, technologií a průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tento nový subjekt se sídlem v rumunské Bukurešti bude zejména směrovat financování týkající se kybernetické bezpečnosti z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa.

      „Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost“ bude spolupracovat se sítí národních koordinačních center určených členskými státy.

      Nařízení, kterým se centrum a síť zřizují, přijala Rada dne 20. dubna 2021. Následovat bude konečné přijetí Evropským parlamentem.

    • 22. března

      Rada přijala závěry týkající se strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti

      Rada dnes přijala závěry týkající se strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu. Tuto strategii představili v prosinci 2020 Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Je v ní nastíněn rámec pro činnost EU na ochranu občanů a podniků EU před kybernetickými hrozbami, podporu bezpečných informačních systémů a ochranu globálního, otevřeného, svobodného a bezpečného kyberprostoru.

      V závěrech se uvádí, že kybernetická bezpečnost je základem pro budování odolné, zelené a digitální Evropy a že hlavním cílem je dosažení strategické autonomie při současném zachování otevřené ekonomiky. To zahrnuje posílení schopnosti činit autonomní rozhodnutí týkající se kybernetické bezpečnosti v zájmu upevnění vedoucího postavení EU v digitální oblasti i jejích strategických kapacit.

  • 2020

    • 15. prosince

      Rada vyzvala k posílení odolnosti a boji proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací

      Rada přijala závěry, v nichž vyzývá k tomu, aby EU ještě silněji reagovala proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací, a posílila svou odolnost. Rada konstatovala, že nové technologie a krize, jako je probíhající pandemie, nabízejí nepřátelským aktérům příležitosti k rozšíření jejich vměšování. Kromě samotné krize představují pro členské státy a instituce EU další výzvu.

      Rada uznala, že v důsledku pandemie COVID-19 jsou EU a její členské státy vůči hybridním hrozbám zranitelnější. Mezi tyto hrozby patří větší šíření dezinformací a manipulativní vměšování. Řešení těchto hrozeb, zejména nepřátelských činností v kyberprostoru, dezinformací a hrozeb pro hospodářskou bezpečnost, vyžaduje komplexní přístup s efektivní spoluprací a koordinací.

    • 11. prosince

      Předběžná dohoda ohledně evropského centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost

      Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dnes dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu o zřízení Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center.

      Tyto struktury společně pomohou zajistit bezpečnost jednotného digitálního trhu, mimo jiné v oblastech, jako je elektronický obchod, inteligentní mobilita a internet věcí, a zvýšit autonomii EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

    • 9. prosince

      Sídlem nového Evropského centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost bude Bukurešť

      Zástupci vlád členských států EU vybrali jako budoucí sídlo nového Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost Bukurešť (Rumunsko).

      Centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost zlepší koordinaci výzkumu a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU. Bude rovněž hlavním nástrojem EU pro spojení investic do výzkumu, technologií a průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

      Jak bude vybráno sídlo Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost
      Jak bude vybráno sídlo Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (Infografika)

      Jak bude vybráno sídlo Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (Infografika)

    • 2. prosince

      Kybernetická bezpečnost zařízení připojených k internetu – Rada přijala závěry

      Rada schválila závěry, v nichž konstatuje, že se zvyšuje míra využívání spotřebitelských produktů a průmyslových zařízení připojených k internetu, což s sebou přináší nová rizika pro soukromí, bezpečnost informací a kybernetickou bezpečnost.

      Podle závěrů je důležité posoudit, do jaké míry je zapotřebí horizontální právní úprava, jež by z dlouhodobého hlediska řešila všechny relevantní aspekty kybernetické bezpečnosti zařízení připojených k internetu, jako je dostupnost, integrita a důvěrnost.

      Zařízení připojená k internetu, včetně strojů, senzorů a sítí, z nichž sestává internet věcí, budou mít klíčovou úlohu při dalším utváření digitální budoucnosti Evropy a neméně důležitá bude i jejich bezpečnost.

    • 30. července

      EU poprvé uložila sankce za kybernetické útoky

      Rada rozhodla o uložení omezujících opatření vůči šesti osobám a třem subjektům, které jsou odpovědné za kybernetické útoky nebo do nich byly zapojeny. Uložené sankce zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku a osoby a subjekty z EU nesmějí těm, kteří jsou na seznam zařazeni, poskytovat finanční prostředky.

    • 9. června

      Závěry Rady: Utváření digitální budoucnosti Evropy

      Rada přijala závěry věnované široké škále otázek souvisejících s prováděním digitální strategie EU. V textu je rovněž vyzdvižen dopad digitální transformace na boj proti pandemii a její zásadní úloha při oživení po krizi způsobené COVID-19.

      Pokud jde o kybernetickou bezpečnost, se zřetelem ke vzrůstajícím počtům kybernetických hrozeb a trestných činů a k jejich zvyšující se sofistikovanosti hodlají ministři EU posílit schopnosti EU v oblasti reakce a zajistit integritu, bezpečnost a odolnost digitální infrastruktury, komunikačních sítí a služeb. EU podporuje koordinovaný přístup, jehož je zapotřebí pro zmírňování rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti a v zájmu zajištění bezpečného zavedení technologií 5G.

    • 5. června

      Mandát týkající se středisek pro kybernetickou bezpečnost a současný stav, pokud jde o sítě 5G

      Dne 3. června 2020 schválil Výbor stálých zástupců nový mandát pro jednání s Evropským parlamentem týkající se navrhovaného nařízení, kterým se zřizuje Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť koordinačních center. Jako další krok má chorvatské předsednictví kontaktovat hlavního vyjednavače Evropského parlamentu a posoudit spolu s ním, zda by bylo možné uspořádat jednání trialogu.

      Předsednictví také představilo současný stav provádění souboru opatření EU pro bezpečnost sítí 5G.

  • 2019

    • 3. prosince

      Význam technologií 5G a související bezpečnostní rizika: Rada přijala závěry

      Závěry Rady o technologiích 5G se zabývaly dopady na evropské hospodářství a potřebou zmírnit bezpečnostní rizika.

      Ministři EU zdůraznili, že sítě 5G budou součástí klíčové infrastruktury pro správu životně důležitých společenských a ekonomických funkcí.

    • 17. května

      Kybernetické útoky: Rada nyní může ukládat sankce

      Rada stanovila rámec, který EU umožňuje ukládat cílená omezující opatření v zájmu odrazování od kybernetických útoků, které představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy, a pro účely reakce na takové útoky.

      Konkrétně pak toto rozhodnutí vůbec poprvé umožňuje EU ukládat sankce vůči osobám nebo subjektům, které:

      • jsou odpovědné za kybernetické útoky nebo za pokusy o ně,
      • poskytují pro takové útoky finanční, technickou nebo materiální podporu,
      • jsou do nich zapojeny jiným způsobem.

      Sankce mohou být uloženy také vůči osobám nebo subjektům, které jsou s nimi spojeny.

      Uvedený rámec se také vztahuje na kybernetické útoky vedené proti třetím státům nebo mezinárodním organizacím, jsou-li omezující opatření považována za nezbytná k dosažení cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

      EU a její členské státy se připravují, aby byly odolnější vůči kybernetickým útokům a mohly na ně reagovat.
    • 9. dubna

      Rada přijala akt o kybernetické bezpečnosti

      Dne 9. dubna 2019 přijala Rada nařízení známé jako akt o kybernetické bezpečnosti, kterým se

      • zavádí soustava celounijních systémů certifikace
      • a zřizuje Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost, která přebírá úlohu stávající Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).
    • 13. března

      Sdílení odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti: Rada zahájí jednání s Evropským parlamentem

      Velvyslanci při EU svěřili předsednictví Rady mandát k zahájení jednání s Evropským parlamentem o sdílení odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti.

      Jednání budou zaměřena na dvě iniciativy:

      • vytvoření špičkové znalostní základny pro kybernetickou bezpečnost, nazvané Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum pro kybernetickou bezpečnost
      • zřízení sítě národních koordinačních center
  • 2018

    • 19. prosince

      Akt o kybernetické bezpečnosti: Velvyslanci při EU schválili návrh nařízení

      Díky schválenému aktu o kybernetické bezpečnosti bude Evropská unie moci zavést celounijní certifikaci kybernetické bezpečnosti a konsolidovat stálou agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost.

      Předběžné dohody o novém právním předpisu bylo mezi předsednictvím a Evropským parlamentem dosaženo dne 10. prosince.

      Celounijní certifikace kybernetické bezpečnosti bude brzy dostupná pro zařízení s připojením na internet, což spotřebitelům umožní činit informovanější rozhodnutí a společnostem usnadní uvádění inteligentních výrobků na trh v celé Evropě.

    • 19. listopadu

      Kybernetická obrana: Rada aktualizovala politický rámec

      Členské státy EU rostoucí měrou spolupracují v oblasti kybernetické obrany, a to za účelem posílení svých kapacit.

      V zájmu dosažení tohoto cíle Rada přijala aktualizovanou verzi politického rámce EU pro kybernetickou obranu.

      Uvedená verze umožňuje, aby EU zohlednila změny v oblasti bezpečnostních výzev, jež nastaly od přijetí původního rámce v roce 2014. Stanoví se v ní prioritní oblasti pro kybernetickou obranu a vyjasňuje úlohu zapojených aktérů.

      Na svém posledním zasedání, konaném dne 18. října 2018, vyzvala Evropská rada k přijetí opatření pro budování silné kybernetické bezpečnosti v EU.

      Evropští lídři poukázali zejména na omezující opatření, jimiž je možno reagovat na kybernetické útoky a odrazovat od nich.

      EU zvyšuje odolnost vůči kybernetickým útokům
    • 18. října

      Evropská rada vyzvala k přijetí opatření pro budování silné kybernetické bezpečnosti v EU

      Čelní představitelé EU vyzvali k dalšímu posílení odrazujících opatření, odolnosti a reakce EU, pokud jde o hybridní, kybernetické, jakož i chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby.

      Uvedená výzva zazněla v souvislosti s kybernetickými útoky, jejichž cílem se stala Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu.

      Evropská rada kromě toho vyzvala k završení jednání o všech návrzích týkajících se kybernetické bezpečnosti „do konce volebního období Evropského parlamentu“ – tedy do dubna 2019.

    • 13. září

      Akt o kybernetické bezpečnosti: Rada zahájila jednání s Evropským parlamentem

      Rada zahájila jednání s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout do konce roku dohody ohledně aktu o kybernetické bezpečnosti. Obecného přístupu k tomuto návrhu bylo dosaženo dne 8. června.

      Účelem aktu o kybernetické bezpečnosti je posílit kybernetickou odolnost zřízením celounijního certifikačního rámce pro produkty, služby a procesy informačních a komunikačních technologií (IKT). Akt by rovněž posílil status stávající Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

    • 16. dubna

      Nepřátelská činnost v kyberprostoru: Rada přijala závěry

      Rada přijala závěry o nepřátelské činnosti v kyberprostoru, v nichž je zdůrazněn význam globálního, otevřeného, svobodného, stabilního a bezpečného kyberprostoru, v němž se plně uplatňují lidská práva, základní svobody a principy právního státu.

      Rada vyjádřila velké znepokojení nad zvyšující se schopností a odhodláním zemí mimo EU i nestátních aktérů sledovat své cíle prostřednictvím nepřátelských činností v kyberprostoru. EU bude i nadále posilovat kapacity, jejichž prostřednictvím na kybernetické hrozby reaguje.

  • 2017

    • 20. prosince

      Orgány EU posilují spolupráci v boji proti kybernetickým útokům

      Orgány EU učinily důležitý krok pro posílení spolupráce v boji proti kybernetickým útokům.

      Na základě interinstitucionální dohody byla vytvořena stálá skupina pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU), která je příslušná pro všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU.

      Skupina CERT-EU zajistí koordinovanou reakci Evropské unie na kybernetické útoky namířené proti jejím orgánům.

    • 24. října

      Ministři EU se dohodli na akčním plánu pro kybernetickou bezpečnost

      Rada se dohodla na vytvoření akčního plánu pro reformu kybernetické bezpečnosti EU.

      Ministři zdůraznili, že bezpečnost v online prostředí má pro evropské občany i podniky stěžejní význam.

  • 2016