"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (telekomunikace), 3. prosince 2021
Hlavní výsledky
Celounijní pravidla v oblasti kybernetické bezpečnosti
Rada se dohodla na společném postoji (obecném přístupu) k navrhovaným opatřením k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé EU.
Cílem návrhu je dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty. Jakmile bude přijata, nahradí nová směrnice „NIS 2“ stávající pravidla pro bezpečnost sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací).
Nová směrnice o bezpečnosti sítí a informací bude hrát klíčovou úlohu při posilování kybernetické bezpečnosti v našem čím dál více digitalizovaném světě, ve kterém mohou mít kybernetické hrozby bezprecedentní dopady na společnost, ekonomiku a demokracii. Směrnice rovněž ukáže, že Evropská unie hraje vůdčí roli, pokud jde právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Boštjan Koritnik, slovinský ministr pro veřejnou správu
Rada zhodnotila pokrok dosažený v souvislosti s navrhovaným aktem o umělé inteligenci. Cílem návrhu tohoto nařízení je prosazovat v rámci celého jednotného trhu rozvoj a zavádění bezpečné a zákonné umělé inteligence, která respektuje základní práva.
Akt o umělé inteligenci patřil od začátku mezi priority slovinského předsednictví a my jsme na tomto průlomovém a komplexním návrhu intenzivně pracovali. Naším cílem bylo dosáhnout co největšího pokroku a jsem rád, že se nám podařilo vypracovat tento první částečný kompromisní návrh. Předmět našeho návrhu, včetně oblasti působnosti, definic a požadavků na vysoce rizikové aplikace umělé inteligence, je mimořádně důležitý, protože má výrazný dopad na celé znění. Soudě podle prvotních reakcí bych řekl, že se ubíráme správným směrem, a nyní již bude na nadcházejícím předsednictví, aby v této zásadní práci pokročilo dál.
Boštjan Koritnik, slovinský ministr pro veřejnou správu
Rada vedla politickou rozpravu o digitálních právech a zásadách.
Tato rozprava poslouží Komisi jako vodítko v závěrečné fázi jejích přípravných prací na návrhu interinstitucionálního prohlášení k tomuto tématu, o němž Komise informovala ve sdělení s názvem „Digitální kompas 2030: evropské pojetí digitální dekády“. Účelem digitálních zásad je dosáhnout lepší informovanosti osob působících v digitálním prostředí, ale současně poskytnout tvůrcům politik a digitálním provozovatelům referenční standard.
Dnešní diskuse ukázala, že evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách může být jednoznačně přínosné tím, že určí směr dalšího vývoje evropské digitální dekády. Mělo by se stát také prvním krokem na cestě k tomu, aby byl ve spolupráci s partnery, kteří sdílejí demokratické hodnoty EU, stanoven globální referenční standard.
Mark Boris Andrijanič, slovinský ministr pro digitální transformaci
Během diskuse ministři uvedli, že rozhodně podporují vydání slavnostního interinstitucionálního prohlášení o digitálních právech a zásadách, v němž by bylo jasně stanoveno, že na internetu platí stejná základní práva jako mimo něj.
Podle názoru ministrů by toto prohlášení mělo odrážet klíčové evropské hodnoty, včetně inkluzivní a udržitelné digitální transformace zaměřené na člověka, zásad právního státu a zásady, podle níž by nikdo neměl zůstat opomenut.
Případné zásady, které by měly být v prohlášení zakotveny, by mohly zahrnovat prosazování přístupu ke spolehlivé a cenově dostupné konektivitě a otevřeného, spravedlivého, bezpečného a důvěryhodného online prostředí. Řada ministrů zdůraznila, že je důležité zvyšovat digitální gramotnost a informovanost a úroveň digitálních dovedností a že je také třeba zajistit ochranu dětí.
Několik ministrů zdůraznilo, že v prohlášení by měla být zohledněna dosavadní prohlášení a mezinárodní dohody. Mohlo by rovněž sloužit jako referenční standard pro obdobně smýšlející mezinárodní partnery.
Komise přislíbila, že co nejdříve během nadcházejícího předsednictví návrh prohlášení dokončí a předloží.
Rada vzala na vědomí pokrok ohledně navrhovaného nařízení o evropské digitální identitě (evropská elektronická identifikace).
Cílem návrhu je vytvořit jednotný, interoperabilní a bezpečný rámec pro evropskou digitální identitu, která by byla dostupná všem občanům, rezidentům a podnikům v EU. Nové evropské peněženky digitální identity by umožnily všem Evropanům přístup k online službám, aniž by museli používat soukromé metody identifikace nebo zbytečně sdílet osobní údaje.
Ministři posoudili pokrok ohledně navrhovaného rozhodnutí, kterým se zavádí politický program 2030 „Cesta k digitální dekádě“.
Cílem návrhu je učinit z digitalizace hybnou sílu hospodářského růstu a sociálního blahobytu v Evropě tím, že bude upevněna vedoucí pozice EU v digitální oblasti a bude posíleno postavení občanů a podniků. V návrhu se stanoví konkrétní cíle v digitální oblasti, kterých má EU jako celek do konce desetiletí dosáhnout a které byly poprvé uvedeny ve sdělení o digitálním kompasu.
Předsednictví ministry informovalo o aktuálním stavu jednání o stávajících legislativních aktech.
Akt o správě dat
Dne 30. listopadu 2021 dosáhlo předsednictví politické dohody s Evropským parlamentem o navrhovaném aktu o správě dat. Předsednictví má za cíl předložit 15. prosince dohodnuté znění ke schválení zástupcům členských států.
Cílem revidovaného nařízení o roamingu je zajistit, aby mobilní roaming bez příplatků mohl pokračovat i poté, co platnost stávajících pravidel pro roaming 30. června 2022 skončí. Předsednictví doufá, že na příštím zasedání trialogu, které je naplánováno na 8. prosince 2021, bude dosaženo dohody s Evropským parlamentem.
Aktualizovaná pravidla ochrany soukromí pro elektronické komunikace (soukromí a elektronické komunikace)
Slovinské předsednictví uspořádalo 18. listopadu 2021 druhý trialog s Evropským parlamentem ohledně návrhu o soukromí a elektronických komunikacích. Bylo při něm dosaženo pokroku, pokud jde o právo koncových uživatelů mít kontrolu nad elektronickými komunikacemi, o prosazování a právní ochranu, jakož i o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Předsednictví bude pokračovat ve spolupráci s Evropským parlamentem na technické úrovni, dokud návrh nepředá nastupujícímu předsednictví.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ informovala lucemburská delegace ministry o výsledcích ministerského zasedání D9+ (digitálně vyspělé země EU), které se konalo v Lucemburku 27. října 2021 a bylo zaměřeno na digitální a ekologickou transformaci.
Litevská delegace poskytla informace ohledně společného pracovního dokumentu o digitálních prioritách EU v souvislosti s volbami do Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v roce 2022.
Jako poslední bod představilo nastupující francouzské předsednictví svůj pracovní program na první polovinu roku 2022.
Nová směrnice o bezpečnosti sítí a informací bude hrát klíčovou úlohu při posilování kybernetické bezpečnosti v našem čím dál více digitalizovaném světě, ve kterém mohou mít kybernetické hrozby bezprecedentní dopady na společnost, ekonomiku a demokracii. Směrnice rovněž ukáže, že Evropská unie hraje vůdčí roli, pokud jde právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Dnešní diskuse ukázala, že evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách může být jednoznačně přínosné tím, že určí směr dalšího vývoje evropské digitální dekády. Mělo by se stát také prvním krokem na cestě k tomu, aby byl ve spolupráci s partnery, kteří sdílejí demokratické hodnoty EU, stanoven globální referenční standard.