Jak ochrana a obnova přírody pomáhá bojovat proti změně klimatu

Příroda a její schopnost ukládat uhlík

Atmosférický oxid uhličitý (CO₂) je při procesu přirozené fotosyntézy zachycován v přírodních oblastech a ukládán prostřednictvím tzv.„propadů uhlíku“.

Těmi mohou být lesy, půda, rašeliniště i oceány. Jejich udržování v dobrém stavu tak má zásadní význam při zmírňování změny klimatu.

Stav řady ekosystémů je však v současné době špatný, a jejich schopnost pohlcovat uhlík se tím snižuje. Například v některých členských státech EU začaly lesy vypouštět více CO₂, než jsou schopny pohltit, a to v důsledku faktorů, k nimž patří intenzivnější těžba dřeva, požáry a poškození škůdci.

Pro zachování a případně zvýšení schopnosti lesů a dalších přírodních oblastí pohlcovat CO₂ má klíčový význam jejich obnova a zvyšování jejich odolnosti vůči událostem, které vedou k degradaci ekosystémů. Bez této obnovy by se jejich schopnost ukládat uhlík mohla zhoršit, což by mohlo mít negativní dopad na plnění cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Opatření EU na ochranu přírody a půdy

Ve snaze zlepšit schopnost přírody ukládat uhlík, jakož i s cílem chránit biologickou rozmanitost přírody přijala EU mimo jiné tato opatření:

• právní rámec pro obnovu přírody
• zvýšené cíle pro pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy

Právní rámec pro obnovu přírody

Účelem právního rámce pro obnovu přírody je stanovit na úrovni EU závazný cíl, na jehož základě budou muset členské státy do roku 2030 zavést účinná opatření pro obnovu vztahující se na nejméně 20 % pevninských a mořských oblastí EU.

Do roku 2050 pak bude třeba zavést opatření pro všechny ekosystémy, které obnovu potřebují.

• Obnova přírody

Cíl pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy

V nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), které bylo revidováno v rámci balíčku „Fit for 55“, se stanoví nový a ambicióznější celounijní cíl ohledně čistého pohlcení skleníkových plynů, jehož má být dosaženo do roku 2030 (310 milionů tun ekvivalentu CO₂).

Stanoví se v něm rovněž závazné cíle, pokud jde o navýšení čistého pohlcení skleníkových plynů za každý členský stát.