Ochrana přírody
Cílem pravidel EU v oblasti ochrany přírody je chránit přírodní druhy a jejich stanoviště. Natura 2000 je největší koordinovanou sítí chráněných oblastí na světě.
Jak EU chrání přírodu
EU stanovila velice ambiciózní a rozsáhlá pravidla na ochranu evropského přírodního dědictví a biologické rozmanitosti.
Základní kameny unijní legislativy v oblasti zachování a ochrany přírody společně tvoří směrnice EU o ptácích, přijatá v roce 1979, a směrnice o přírodních stanovištích, přijatá v roce 1992. Obě tyto směrnice mají celkově za cíl nejen chránit přírodní druhy a stanoviště před jejich úbytkem nebo vymizením, ale i zajistit, aby mohly dlouhodobě prosperovat. Účelem těchto směrnic je zmírnit úbytek biologické rozmanitosti v EU.
Každý členský stát EU se může rozhodnout, jak nejlépe tyto směrnice provádět. Je nezbytné, aby byly prováděny způsobem, který zohledňuje ekologické potřeby jednotlivých oblastí.
V roce 2019 zahájila EU realizaci Zelené dohody pro Evropu, v níž stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 v EU klimatické neutrality a nulového znečištění. Součástí tohoto dlouhodobého plánu je i ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Jako doplněk ke směrnicím o ptácích a o přírodních stanovištích přijaly země EU v roce 2024 nařízení o obnově přírody, v němž jsou stanoveny právně závazné cíle pro obnovu poškozených ekosystémů na pevnině a v moři.
Stav přírody v EU
Evropa zabírá méně než 5 % pevninské rozlohy naší planety, vyskytuje se v ní však velmi mnoho rozmanitých volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť.
V posledních desetiletích se stav přírody v EU začal dramaticky zhoršovat, neboť dochází ke zmenšování populací různých druhů a jejich stanovišť a k jejich degradaci.
Mezi hlavní faktory této degradace patří změna klimatu, úbytek přírodních stanovišť, znečištění a výskyt invazních druhů.
Jaký je stav přírody v EU? (Infografika)
Směrnice o ptácích
Unijní směrnice o ptácích byla přijata v roce 1979. Zůstává stejně relevantní i dnes a nadále stanoví obecný standard pro ochranu ptáků a pro ochranu biologické rozmanitosti ve všech členských státech EU.
V současné době se v Evropě vyskytuje přibližně 500 druhů ptáků, přičemž každý z nich hraje z hlediska biodiverzity důležitou úlohu. Ptáci jsou citliví na environmentální tlaky a stav jejich populací může odrážet změny ve zdraví životního prostředí.
Tato směrnice má za cíl chránit všechny přirozeně se vyskytující druhy volně žijících ptáků, které jsou v EU přítomny, a jejich nejdůležitější stanoviště. Má rovněž umožnit, aby se relevantní druhy ptáků ze špatného stavu jejich populací zotavily a dlouhodobě prosperovaly.
Touto směrnicí se vyžaduje, aby všechny členské státy EU přijaly veškerá opatření nezbytná k tomu, aby byly populace ptáků a jejich stanoviště zachovány a obnoveny. To zahrnuje i zavedení zákazu úmyslného vyrušování volně žijících ptáků, jejich usmrcování, odchytu nebo obchodu s nimi a ničení jejich hnízd.
Směrnice o přírodních stanovištích
Cílem směrnice o přírodních stanovištích je chránit širokou škálu různých druhů živočichů a rostlin, jakož i stanovišť, v nichž se vyskytují.
Stejně jako směrnice o ptácích ukládá i směrnice o přírodních stanovištích všem členským státům povinnost zavést přísný režim ochrany přírodních druhů a stanovišť uvedených na příslušném seznamu. Členské státy musí například zakázat:
- veškeré formy úmyslného odchytu nebo usmrcování ve volné přírodě,
- poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku,
- držení, přepravu a prodej jedinců odebraných z volné přírody.
Pravidla této směrnice zajišťují, aby byly při přijímání dalších ochranných opatření vzaty v úvahu ekonomické, sociální a kulturní faktory.
Ochrana velkých šelem v Evropě
V EU žije šest druhů velkých šelem: medvěd hnědý, vlk obecný, rys ostrovid, rys pardálový, rosomák a šakal obecný. V každé pevninské zemi EU se vyskytuje alespoň jeden z těchto druhů.
Díky úspěšnému provádění ochranné legislativy, jako je směrnice o přírodních stanovištích, se populace velkých šelem v Evropě v posledních padesáti letech pozoruhodným způsobem zotavily.
Status ochrany vlka obecného
Populace vlků v Evropě se za deset let zdvojnásobila. To vede k problémům z hlediska koexistence volně žijících zvířat a lidské činnosti.
V dubnu 2025 schválila Rada návrh Komise na změnu statusu ochrany vlka obecného z kategorie „přísně chráněný druh“ na „chráněný druh“. Členské státy musí i nadále zajišťovat příznivý stav vlků z hlediska ochrany a situaci monitorovat, což může vést k zavedení dočasných nebo místních zákazů jejich lovu.
Síť Natura 2000
Síť Natura 2000 představuje největší koordinovaný systém chráněných lokalit na světě, který se rozprostírá ve všech zemích EU, a to jak na pevnině, tak i na moři. Má za cíl chránit oblasti zahrnující nejcennější a nejohroženější přírodní druhy a stanoviště.
Směrnice o ptácích a o přírodních stanovištích vymezují celkový právní rámec pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000. Směrnice o přírodních stanovištích definuje, jak by členské státy EU měly tyto lokality chránit a spravovat.
Při stanovování cílů a opatření v oblasti ochrany, které jsou pro danou lokalitu specifické, je nutno brát v úvahu ekonomické, sociální a kulturní faktory, jakož i regionální a místní charakteristiky.
Program LIFE
Program LIFE je hlavním fondem EU na podporu projektů zaměřených na ochranu životního prostředí, obnovu přírody a ochranu přírodních druhů.
Od jeho vytvoření bylo v rámci tohoto programu podpořeno více než 1800 projektů, jejichž cílem bylo chránit přírodní druhy a biologickou rozmanitost. Díky tomu, že podporuje správu chráněných lokalit, hrál tento program rovněž klíčovou úlohu při vytváření sítě Natura 2000.
Proč jsou pro nás mloci důležití
Za udržování fascinující sítě života nesou obrovskou odpovědnost nejmenší tvorové, i tvorové mnohem menší než mloci.
Směrnicí o přírodních stanovištích chrání EU mloky a stovky dalších živočišných druhů, jakož i rostliny a přírodní oblasti. Od Finska až po Maltu, od Rumunska až po Portugalsko pomáhají právní předpisy EU chránit přírodní stanoviště a druhy, které v nich žijí.
Další informace
Naposledy aktualizováno: 15. ledna 2025