Akt o kritických surovinách: Rada přijala vyjednávací postoj

Rada dnes přijala postoj („mandát pro jednání“) k navrhovanému nařízení, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin, označovanému jako akt o kritických surovinách. Toto nařízení využívá silné stránky jednotného trhu i strategických partnerství k diverzifikaci dodavatelských řetězců kritických surovin, které jsou v současné době závislé na dovozu z omezeného počtu třetích zemí.

Postoj Rady zvyšuje úroveň ambicí v oblasti recyklovaných a zpracovaných surovin, posiluje kritéria udržitelnosti, upravuje postup udělování povolení a přezkoumává povinnosti členských států s cílem zajistit, aby byly zohledněny rozdílné podmínky v těchto zemích.

Pokud jde o suroviny, je osud Evropy z velké části v rukou několika málo třetích zemí. Tímto aktem o kritických surovinách chceme naši autonomii získat zpět skutečně evropským způsobem: a to tím, že budeme naše nerostné suroviny těžit udržitelně, budeme v co největší míře recyklovat a budeme spolupracovat v partnerství s podobně smýšlejícími třetími zeměmi s cílem podpořit jejich rozvoj a udržitelnost a zároveň zajistit naše dodavatelské řetězce.

Ebba Buschová, švédská ministryně energetiky, obchodu a průmyslu a místopředsedkyně vlády

Zajištění dodávek z EU a ze třetích zemí

V navrhovaném nařízení se zkoumají vnitřní a vnější aspekty této otázky s cílem zajistit dodávky surovin, které mají kritický význam pro naše hospodářství, a zejména pro ekologickou a digitální transformaci. V návrhu Komise byly stanoveny čtyři cíle pro zvýšení příspěvku evropských surovin:

• těžba v EU má pokrýt alespoň 10 % roční spotřeby v EU;
• zpracování v EU má pokrýt alespoň 40 % roční spotřeby v EU;
• domácí recyklace má pokrýt alespoň 15 % roční spotřeby v EU;
• z žádné jedné třetí země nesmí pocházet více než 65 % roční spotřeby každé strategické suroviny v Unii v kterémkoli příslušném stupni zpracování.

V zájmu dosažení těchto cílů stanoví nařízení seznam 34 kritických surovin zahrnující 16 surovin, které jsou rovněž považovány za strategicky významné, a dále stanoví několik opatření ke snížení rizik spojených s naší současnou závislostí. Tato opatření zahrnují zjednodušení povolovacích řízení pro projekty, které jsou považovány za strategické, spravovaných vnitrostátními určenými kontaktními místy, jakož i analýzu rizik, vnitrostátní plány průzkumu, investice do výzkumu, inovací a dovedností a ochranu životního prostředí zajištěnou podporou oběhovosti a udržitelnosti surovin.

Pokud jde o celosvětovou úroveň, jsou v nařízení identifikována opatření umožňující diverzifikovat dovoz kritických surovin. Patří mezi ně posílení spolupráce a vytváření partnerství se spolehlivými zeměmi s cílem podpořit jejich rozvoj a zároveň zajistit dodavatelské řetězce pro Evropu.

Tímto nařízením se zřizuje poradní orgán nazvaný Evropská rada pro kritické suroviny, který má Komisi poskytovat poradenství ohledně výběru strategických projektů a dalších aspektů uvedených v nařízení.

Postoj Rady

Rada sice s cíli návrhu Komise souhlasí, navrhuje však řadu zlepšení, která mají zohlednit rozdílné podmínky v jednotlivých členských státech. Její postoj zejména:

• zvyšuje úroveň ambicí ohledně zpracovatelské a recyklační kapacity: ze 40 na 50 % v případě zpracování a z 15 na 20 % v případě recyklace;
• na seznam strategických a kritických surovin doplňuje bauxit/ oxid hlinitý /hliník;
• vyzývá k častější aktualizaci seznamu kritických a strategických surovin (alespoň jednou za tři roky namísto každých čtyř let);
• posiluje vnitrostátní opatření v oblasti udržitelnosti a oběhovosti, jako jsou:
  • zvýšení opětovného použití výrobků s vysokým potenciálem využití surovin,
  • poskytnutí pobídek pro využití druhotných kritických surovin z odpadu,
  • identifikace zařízení pro nakládání s těžebními odpady, u nichž lze využívat druhotné suroviny,
  • podpora využití magnetů z výrobků po skončení jejich životnosti;
• při náležitém zohlednění rozdílných správních systémů jednotlivých zemí umožňuje členským státům určit jedno nebo více kontaktních míst (například v regionech). Členské státy by však měly předkladatelům projektů pomoci určená kontaktní místa identifikovat na internetových stránkách vytvořených ad hoc;
• usnadňuje povolovací řízení týkající se strategických projektů;
• stanoví výjimku z povinnosti provádět vnitrostátní programy průzkumu v případě členských států, které nemají relevantní geologické podmínky a které to náležitě doloží;
• zajišťuje hladké fungování vnitřního trhu prostřednictvím přísnějších monitorovacích povinností týkajících se hospodářské soutěže a volného pohybu surovin;
• v neposlední řadě vyjasňuje úkoly rady pro kritické suroviny a uvádí ji do většího souladu s dalšími podobnými subjekty (tj. radou stanovenou v aktu o čipech). V rámci uvedené rady vytváří rovněž podskupinu, která má projednávat otázky týkající se veřejné informovanosti o projektech v oblasti kritických surovin a přijetí těchto projektů veřejností, a další podskupinu, která má projednávat opatření na podporu oběhovosti, účinného využívání zdrojů a nahrazování kritických surovin.

Další postup

Dnes dohodnutým mandátem se formalizuje vyjednávací postoj Rady. Předsednictví Rady tak získává mandát k jednáním s Evropským parlamentem, jež budou zahájena, jakmile Parlament přijme svůj vlastní postoj.

• Návrh Komise
• Mandát pro jednání

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN