Akt o kritických surovinách

Proč je evropský akt o kritických surovinách zapotřebí?

Vzhledem k tomu, že se EU odklání od fosilních paliv a přechází na systémy čisté energie, které vyžadují více nerostných surovin, bude se její poptávka po základních kovech, bateriových materiálech, vzácných zeminách a dalších surovinách exponenciálně zvyšovat.

Ekologická transformace EU bude vyžadovat budování místní výroby baterií, solárních panelů, permanentních magnetů a dalších čistých technologií. K řešení odpovídající poptávky bude zapotřebí rozsáhlý přístup k řadě surovin.

Kromě toho jsou kritické suroviny pro EU důležité z těchto důvodů:

Průmyslové hodnotové řetězce

Neenergetické suroviny jsou propojeny se všemi odvětvími ve všech fázích dodavatelského řetězce.

Strategické technologie v oblastech, jako je vesmír a obrana

Technologický pokrok a zvyšování kvality života závisí na proměnlivém a rostoucím počtu surovin.

Klima, energetika a životní prostředí

Čisté technologie vyžadují suroviny, které jsou nenahraditelné v solárních panelech, větrných turbínách, elektrických vozidlech a energeticky účinném osvětlení.

Místní výroba je klíčová pro reformu energetických systémů a systémů mobility v EU, která je částečně motivována plánem REPowerEU a cíli EU v oblasti emisí z automobilového průmyslu do roku 2035.

Evropský akt o kritických surovinách

V březnu 2024 přijala Rada evropský akt o kritických surovinách, neboť se očekává, že se poptávka po vzácných zeminách v nadcházejících letech exponenciálně zvýší.

Kritické suroviny jsou suroviny, které mají pro EU mimořádný hospodářský význam a u nichž existuje velké riziko narušení dodávek v důsledku koncentrace jejich zdrojů a nedostatku kvalitních, cenově dostupných náhrad.

Cílem tohoto aktu je:

• zvýšit a diverzifikovat dodávky kritických surovin do EU;
• posílit oběhovost včetně recyklace;
• podpořit výzkum a inovace v oblasti účinného využívání zdrojů a vývoje náhrad.

Nová pravidla také posílí strategickou autonomii Evropy.

• Strategická autonomie: Rada s konečnou platností schválila akt o kritických surovinách (tisková zpráva, 18. března 2024)

Co jsou suroviny a k čemu se používají?

Kovy, nerosty a přírodní materiály jsou součástí našeho každodenního života. Suroviny, které jsou nanejvýš důležité z hospodářského hlediska a u nichž hrozí vysoké riziko nedostatečných dodávek, se nazývají kritické suroviny.

Kritické suroviny jsou nezbytné pro fungování a integritu celé řady průmyslových ekosystémů.

34 kritických surovin

Některá odvětví jsou obzvláště strategická pro cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, digitalizace, vesmíru a obrany.

Ze 34 surovin, které byly označeny za kritické, byl vytvořen seznam konkrétních strategických surovin* (viz 17 strategických surovin označených tmavě žlutou barvou) pro materiály, u nichž se očekává exponenciální růst, pokud jde o dodávky, z nichž všechny mají složité výrobní požadavky, a tudíž u nich hrozí vyšší riziko problémů s dodávkami.

Tento seznam bude pravidelně přezkoumáván.

*Strategické suroviny ve vzácných zeminách s obsahem těžkých prvků a lehkých prvků: Nd, Pr, Tb, Dy, Gd, Sm a Ce

Kde se kritické suroviny používají?

Kritické suroviny se používají všude. Bez kritických surovin by většina složek společnosti nebyla schopna fungovat, neboť se nacházejí v mnoha běžných spotřebičích a výrobcích, které jsou nezbytné pro hospodářství každého členského státu, jako jsou chytré telefony, elektromobily, větrné turbíny, rostlinná hnojiva nebo letadla.

vibrační technologie v telefonech = wolfram

elektrická vozidla = lithium, kobalt a nikl

větrné turbíny = bor

Geopolitika získávání kritických surovin

Kritické suroviny jsou většinou získávány mimo EU. Přestože EU nikdy nebude soběstačná, je jejím cílem své dodávky diverzifikovat.

V současné době je EU v případě některých kritických surovin závislá pouze na jedné zemi:

• Čína zajišťuje 100 % dodávek vzácných zemin s obsahem těžkých prvků do EU;
• Turecko poskytuje 99 % dodávek boru do EU;
• Jihoafrická republika pokrývá 71 % potřeb EU v oblasti platiny.

Vzhledem k omezením vývozu prvků vzácných zemin a dalších kritických materiálů ze třetích zemí je od roku 2024 nutnost strategie EU pro diverzifikaci ještě naléhavější.

Například Čína v posledních třech letech přijala řadu opatření pro kontrolu vývozu, která se týkají nejen kritických surovin, jako je gallium, wolfram, bismut a vzácné zeminy, ale také konečných výrobků, jako jsou baterie nebo zařízení související se zpracováním prvků vzácných zemin.

Souběžně s tím další globální aktéři zintenzivnili svá opatření k zajištění přístupu svých průmyslových odvětví ke kritickým surovinám, a to financováním projektů v oblasti kritických surovin a diverzifikací svých dodávek prostřednictvím partnerství.

Hlavní dodavatelé kritických surovin do EU:

Posílení soběstačnosti

Aby se snížila závislost na třetích zemích, pokud jde o přístup ke kritickým surovinám, stanovila EU pro rok 2030 následující cíle.

Těžba v EU pokryje alespoň 10 % roční spotřeby v EU.

Zpracování v EU pokryje alespoň 40 % roční spotřeby v EU.

Domácí recyklace pokryje alespoň 25 % roční spotřeby v EU.

Z jedné třetí země nebude pocházet více než 65 % roční spotřeby jednotlivých strategických surovin v EU v kterémkoli příslušném stupni zpracování

Za tímto účelem EU zintenzivňuje obchodní opatření, která zahrnují:

• klub pro kritické suroviny pro všechny podobně smýšlející země, které jsou ochotny posílit globální dodavatelské řetězce;
• posílení Světové obchodní organizace;
• rozšíření její sítě dohod o usnadnění udržitelných investic a dohod o volném obchodu;
• větší tlak na prosazování právních předpisů v boji proti nekalým obchodním praktikám.

Strategické projekty

Aby Komise pomohla tyto cíle splnit, schválila v roce 2025 60 strategických projektů v rámci aktu o kritických surovinách, které zahrnují 13 členských států EU a 13 třetích zemí.

Projekty se týkají 14 ze 17 strategických surovin a zahrnují celý hodnotový řetězec od těžby a zpracování až po recyklaci.

Prioritou je snížení závislosti se zaměřením na nejzranitelnější dodavatelské řetězce. Předpokládá se například, že závislost na jedné zemi, pokud jde o těžbu vzácných zemin, se díky realizaci vybraných projektů sníží z 95 % na 42 %.

Závislost EU, pokud jde o gallium (které má zásadní význam pro polovodiče a obranný průmysl) se sníží ze 71 % na 17 %, zatímco v případě germania by EU do roku 2030 mohla dosáhnout plné nezávislosti dodávek.

• Vybrané strategické projekty (Evropská komise)

Posílení bezpečnosti dodávek a oběhovosti

Dne 3. prosince 2025 přijala Komise Akční plán RESourceEU s cílem urychlit a zintenzivnit úsilí o zajištění dodávek kritických surovin do EU pro klíčová průmyslová odvětví (jako je automobilový průmysl, umělá inteligence a obrana) v souvislosti se zvýšenou geopolitizací těchto materiálů.

V plánu jsou navrženy cílené změny aktu o kritických surovinách s cílem zlepšit oběhovost, zvýšit recyklační kapacitu a posílit sekundární trh s kritickými surovinami, zejména pokud jde o permanentní magnety.

Postoj Rady přijatý 4. března 2026 navrhované změny podporuje a:

• požaduje, aby Komise v případě jakéhokoli rizika spojeného s dodávkami kritických surovin informovala členské státy a správní rady společností;
• vyjasňuje pravomoc Komise navrhovat opatření ke zmírnění rizika;
• umožňuje používání pasů výrobků za účelem splnění informačních povinností týkajících se permanentních magnetů.

• Suroviny: Rada přijala postoj k posílení bezpečnosti dodávek a oběhovosti průmyslu EU (tisková zpráva, 4. března 2026)
• Nařízení, kterým se mění akt o kritických surovinách (návrh Komise)

Akční plán RESourceEU také zavádí několik nových nástrojů, mimo jiné:

• Evropské centrum pro kritické suroviny;
• koordinovaný přístup k vytváření zásob;
• mechanismus společného nákupu prostřednictvím platformy pro suroviny.

• Akční plán RESourceEU (sdělení Komise)

Budoucnost poptávky

Cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % směřuje Evropu na odpovědnou cestu vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

To bude vyžadovat souběžnou transformaci – dekarbonizaci energetického systému a zajištění autonomie prostřednictvím přístupu ke kritickým surovinám a jejich transformace.

Poptávka po surovinách v Evropské unii (scénář počítající s vysokou poptávkou):

Údaje představují prognózu poptávky po kritických surovinách v pěti strategických odvětvích EU: obnovitelné zdroje energie, elektrická mobilita (e-mobilita), průmysl, informační a komunikační technologie (IKT) a letectví a obrana.

Další informace