Humanitární pomoc
EU a jejích 27 členských států společně patří k předním poskytovatelům humanitární pomoci obyvatelstvu zasaženému katastrofami po celém světě. Účelem pomoci EU je zachraňovat životy, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat je a zachovávat lidskou důstojnost.
Pomoc nejvíce ohroženým osobám
EU poskytuje v třetích zemích humanitární pomoc lidem v nouzi, kteří byli zasaženi katastrofami způsobenými člověkem nebo přírodními katastrofami. Zvláštní pozornost věnuje nejzranitelnějším obětem.
Mezi osoby, které humanitární pomoc potřebují, patří:
- skupiny obyvatelstva, které jsou ohroženy podvýživou a hladomorem
- uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby
- oběti ozbrojených konfliktů a dalších forem fyzického nebo psychického násilí
- osoby, jejichž obydlí byla zničena nebo které byly připraveny o obživu
Příkladem přírodních a člověkem způsobených katastrof jsou ozbrojené konflikty, občanské nepokoje, sucha, povodně, zemětřesení, tsunami a hurikány.
Bezprecedentní humanitární krize
Podle Organizace spojených národů jsou dnešní nebývalé humanitární potřeby způsobeny především kombinací zakořeněného ozbrojeného konfliktu, zrychlující se změny klimatu a globální hospodářské nestability. Tyto krize se stále více vzájemně překrývají a vytvářejí „složité mimořádné situace“, kdy se katastrofy, válka a chudoba vzájemně zesilují.
V roce 2026 potřebuje 239 milionů lidí naléhavou humanitární pomoc. Rok 2025 se vyznačoval výraznými škrty v humanitárních operacích a rekordním počtem smrtících útoků na humanitární pracovníky.
Války, mimo jiné v Súdánu, Gaze a na Ukrajině, vyhnaly miliony lidí a způsobily civilní oběti. Do poloviny roku 2025 bylo na celém světě nuceně vysídleno více než 117 milionů lidí, přičemž docházelo k rozsáhlému porušování mezinárodního humanitárního práva.
EU jako jeden z předních poskytovatelů humanitární pomoci
Humanitární pomoc je základním prvkem vnější politiky EU, projevem univerzální hodnoty solidarity mezi lidmi a morálním imperativem.
EU a jejích 27 členských států jsou společně předními poskytovateli humanitární pomoci na světě. Podle údajů OSN poskytly v roce 2025 přibližně 40 % celosvětové humanitární pomoci.
Humanitární pomoc spadá do sdílené pravomoci EU a jejích členských států, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie. Každý členský stát rozhoduje, kolik finančních prostředků chce v reakci na jaké krize a které humanitární organizaci nebo fondu poskytnout.
EU úsilí členských států doplňuje a posiluje prostřednictvím svého rozpočtu. V rámci dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 je na humanitární pomoc vyčleněna zvláštní rozpočtová položka v celkové výši 11,57 miliardy eur (na celé sedmileté období), což činí zhruba 1,65 miliardy eur ročně. Na rok 2025 vyčlenila Unie na humanitární pomoc ze svého rozpočtu 1,9 miliardy eur.
EU poskytuje humanitární pomoc od roku 1992 ve více než 110 zemích. Každý rok tuto pomoc obdrží miliony lidí po celém světě.
EU v současné době poskytuje humanitární pomoc ve všech významných oblastech zasažených krizemi, včetně Gazy, Sýrie, Súdánu, Jižního Súdánu, Ukrajiny, oblasti Sahelu, Jemenu, Myanmaru/Barmy, Demokratické republiky Kongo, Afghánistánu a Haiti.
Pomoc v oblasti civilní ochrany
V nejvíce ohrožených regionech světa humanitární pomoc EU obvykle úzce souvisí s pomocí v oblasti civilní ochrany. Odborníci z obou oblastí úzce spolupracují, aby zajistili co nejucelenější a nejúčinnější reakci.
Mechanismus civilní ochrany EU, což je nástroj EU pro koordinaci pomoci zemím zasaženým katastrofou, lze aktivovat pouze v případě, že země v EU nebo jinde o pomoc požádá. Prostřednictvím tohoto mechanismu se koordinuje například vysílání pátracích a záchranných týmů a vybavení, nasazení hasičských letounů a repatriace občanů EU.
Humanitární pomoc nelze zaměňovat s rozvojovou spoluprací, která je zaměřena na podporu dlouhodobějšího hospodářského, environmentálního, sociálního a politického rozvoje třetích zemí.
Jak je humanitární pomoc poskytována
Koordinaci pomoci EU zajišťuje Generální ředitelství Evropské komise pro civilní ochranu a operace humanitární pomoci (ECHO).
Humanitární pomoc financovanou EU zajišťuje v terénu více než 200 partnerských organizací, včetně agentur OSN (jako jsou Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí, Světový potravinový program, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Dětský fond OSN), Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a mezinárodních a vnitrostátních nevládních organizací (NGO).
Aby partnerské humanitární organizace mohly získat finanční prostředky na humanitární projekt, musí předložit návrhy na financování a řídit se přísnými pokyny pro hodnocení a monitorování projektů. Partneři musí o získané unijní podpoře informovat zobrazením znaku Unie (vizuální identity EU) v místě projektu.
EU poskytuje humanitární pomoc nejvíce ohroženým skupinám obyvatelstva ve formě:
- potravinového zabezpečení
- nutriční podpory
- neodkladné zdravotní péče
- přístupu k vodě a hygienickým zařízením
- přístřeší
- ochrany před fyzickou a psychickou újmou
- vzdělávání v mimořádných situacích
- peněžité pomoci
Vzhledem k tomu, že změna klimatu povede k ještě častějším výskytům povodní, sucha a hurikánů, poskytují EU a její členské státy také podporu na posílení kapacit zaměřených na reakci na katastrofy související s klimatem a na zvýšení odolnosti těch, kteří jsou jimi nejvíce ohroženi.
Nařízení EU o humanitární pomoci
Nařízení EU o humanitární pomoci přijaté v roce 1996 definuje způsob, jakým má Evropská komise jménem EU provádět humanitární operace.
Vymezuje hlavní cíle, zásady a postupy pro provádění unijních operací humanitární pomoci.
Humanitární zásady
Humanitární pomoc se poskytuje na základě humanitárních zásad, jimiž jsou neutralita, lidskost, nezávislost a nestrannost. Příjemcům je poskytována bez ohledu na jejich rasu, příslušnost k etnické skupině, náboženské vyznání, gender, věk, národnost nebo politickou příslušnost.
Lidskost
Je nutné řešit otázku lidského utrpení, ať už vyvstane kdekoli, a věnovat zvláštní pozornost těm nejzranitelnějším.
Neutralita
Humanitární pomoc nesmí zvýhodňovat žádnou ze stran ozbrojeného konfliktu či jiného sporu.
Nestrannost
Humanitární pomoc musí být poskytována všem bez rozdílu a výhradně na základě potřeby.
Nezávislost
Humanitární cíle nesmějí záviset na politických, ekonomických, náboženských, vojenských či jiných cílech.
Uvedené zásady, které jsou zakotveny v mezinárodním humanitárním právu, přijala Organizace spojených národů v rezolucích Valného shromáždění 46/182 a 58/114.
Na úrovni EU jsou humanitární zásady zakotveny v Evropském konsensu o humanitární pomoci, který v prosinci 2007 podepsala Rada EU, členské státy, Evropský parlament a Evropská komise.
Tento konsensus vymezuje hlavní politický rámec pro činnost EU v reakci na humanitární krize. Stanoví, proč, jak a kdy EU v této oblasti jedná. Prvořadými cíli humanitární činnosti, jak jsou zakotveny v konsensu, jsou:
- ochrana životů
- předcházení utrpení a jeho zmírňování
- pomoc při zachování lidské důstojnosti při přírodních katastrofách a katastrofách způsobených člověkem
Úloha Rady v oblasti humanitární pomoci
Ačkoli Rada nerozhoduje o operativních záležitostech, jako je výše financování, jež má být poskytnuto v reakci na konkrétní krize, hraje důležitou úlohu při vymezování postoje EU vůči třetím zemím a regionům tím, že přijímá závěry Rady.
Pokud jde o humanitární záležitosti, Rada v těchto závěrech příslušné strany často naléhavě vyzývá k vyřešení konfliktů, které jsou základní příčinou humanitárních krizí, a zasazuje se o dodržování mezinárodního humanitárního práva.
Pracovní skupina pro humanitární pomoc a potravinovou pomoc
V rámci Rady je Pracovní skupina pro humanitární pomoc a potravinovou pomoc (COHAFA) orgánem, který je odpovědný za projednávání otázek týkajících se humanitární pomoci, jako je:
- monitorování humanitárních potřeb po celém světě a reakce EU
- efektivita celosvětového humanitárního systému
- vypracovávání prohlášení EU v rámci relevantních mezinárodních organizací a fór
- prosazování Evropského konsensu o humanitární pomoci, humanitárních zásad a dodržování mezinárodního humanitárního práva
Pracovní skupina COHAFA byla zřízena v roce 2008 v návaznosti na podpis Evropského konsensu o humanitární pomoci. Předsedá jí rotující předsednictví Rady.
Mezinárodní humanitární právo
EU se zavázala dodržovat mezinárodní humanitární právo, což je soubor pravidel, který vymezuje odpovědnost států a nestátních ozbrojených skupin během ozbrojeného konfliktu.
Humanitární právo je založeno převážně na čtyřech Ženevských úmluvách z roku 1949 a jejich dodatkových protokolech přijatých v letech 1977 a 2005. Tyto úmluvy a protokoly ratifikovalo všech 27 členských států EU. Ženevské úmluvy jsou doplněny pravidly mezinárodního obyčejového práva.
Ta mimo jiné vyžadují:
- rychlý a nerušený přístup humanitární pomoci
- ochranu civilního obyvatelstva (včetně humanitárních pracovníků)
- zachování poskytování zdravotní péče
- ochranu prostředků nezbytných pro přežití civilního obyvatelstva
Pravidla mezinárodního obyčejového práva jsou navržena tak, aby chránila osoby, které se neúčastní nebo již neúčastní bojů, včetně civilistů, zdravotnického personálu, humanitárních pracovníků, zraněných osob, vojáků, kteří onemocněli či ztroskotali, válečných zajatců nebo jiných zadržených osob. Mezinárodní humanitární právo také stanoví omezení prostředků a způsobů vedení boje (například zákaz některých zbraní).
Mezinárodní humanitární právo je v konfliktech po celém světě stále častěji porušováno. Mezi případy takového porušení patří:
- útoky na nemocnice a školy
- útoky na humanitární a zdravotnické pracovníky
- odpírání přístupu k životně důležité humanitární pomoci
- útoky na civilní obyvatelstvo
- nábor a využívání dětských vojáků
- znásilnění a jiné formy sexuálního násilí
Uvedené formy násilí mají nepříznivý dopad na civilní obyvatelstvo a brání milionům lidí v tom, aby obdrželi životně důležitou pomoc.
V roce 2024 byl zaznamenán nejvyšší počet úmrtí humanitárních pracovníků v historii – 385 z nich bylo zabito, 308 zraněno a 137 uneseno. V roce 2025 bylo zabito 334 humanitárních pracovníků, 193 jich bylo zraněno a 112 uneseno.
Další informace
Reakce na krize
Integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR)
Civilní ochrana v EU
Naposledy aktualizováno: 25. února 2026