Konzulární ochrana

Konzulární ochrana občanů EU

Konzulární ochranou se rozumí pomoc, již určitá země poskytuje svým občanům, kteří žijí v zahraničí nebo do zahraničí cestují a potřebují pomoc.

Primární odpovědnost za poskytování konzulární pomoci občanům EU nesou jednotlivé členské státy EU. Ne všechny členské státy EU však mají velvyslanectví nebo konzulát v každé zemi na světě. To znamená, že někteří občané EU jsou takzvaně „nezastoupeni“ a nemají k dispozici velvyslanectví ani konzulát svého vlastního členského státu, které by jim pomohly.

Práva nezastoupených občanů EU v zahraničí

V rámci svých práv vyplývajících z občanství EU mohou občané EU v případě, že potřebují pomoc mimo území EU a jsou v dané zemi „nezastoupeni“, požádat o pomoc velvyslanectví nebo konzulát kterékoli jiné země EU.

Jinými slovy, všechny členské státy EU musejí poskytovat pomoc nezastoupeným občanům EU za stejných podmínek jako svým vlastním státním příslušníkům.

Jedné se o tzv. právo na rovné zacházení, které je jedním ze základních práv občanů EU. Je zakotveno v čl. 20 odst. 2 písm. c) a článku 23 Smlouvy o fungování EU a v článku 46 Listiny základních práv EU.

Tato vzájemná pomoc mezi členskými státy je obzvláště důležitá v případě konzulární krize. Ke konzulární krizi dojde, když je v zemi mimo EU ohrožen život, zdraví nebo bezpečnost velkého počtu občanů EU – například během přírodních katastrof, závažných havárií nebo období politické nestability.

Velvyslanectví a konzuláty členských států EU mohou poskytnout pomoc v těchto situacích:

Ztráta nebo odcizení cestovního pasu nebo občanského průkazu

Velvyslanectví může vydat náhradní cestovní doklady, aby se občané EU mohli vrátit domů.

Zatčení nebo zadržení

Velvyslanectví může poskytnout informace o místním právním systému a pomoci občanům EU nalézt právníka.

Občané EU se stanou obětí trestného činu

Velvyslanectví jim může poskytnout pomoc a poradenství ohledně dalších kroků.

Vážná nehoda nebo onemocnění

Velvyslanectví může pomoci kontaktovat pojišťovnu, rodinu nebo přátele občanů EU, kteří skončí v nemocnici.

Pomoc a repatriace

Velvyslanectví může pomoci občanům EU v případě nouze (tj. konfliktu nebo přírodní katastrofy).

Úmrtí

Velvyslanectví může občanům EU pomoci při oznámení úmrtí pozůstalým a při jeho registraci.

S cílem posílit právo na konzulární ochranu a usnadnit jeho uplatňování přijala EU v roce 2015 směrnici o konzulární ochraně nezastoupených občanů EU, kteří žijí nebo cestují mimo EU.

Tato směrnice podporuje větší spolupráci a koordinaci mezi konzulárními úřady v celé EU.

• Směrnice o konzulární ochraně (Úřední věstník EU)

Na následujících internetových stránkách jsou uvedeny kontaktní údaje velvyslanectví a konzulátů všech zemí EU, na něž se případně můžete obrátit s žádostí o pomoc.

• Seznam velvyslanectví a konzulátů zemí EU

V souladu se směrnicí o konzulární ochraně hraje Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a její celosvětová síť delegací EU ústřední úlohu při tom, když v úzké spolupráci s členskými státy EU prosazují práva občanů EU na konzulární ochranu.

ESVČ a její delegace EU zejména usnadňují koordinované úsilí EU v oblasti připravenosti a reakce na konzulární krize.

• Seznam delegací EU

Náhradní cestovní doklady

Nejčastějším druhem pomoci poskytované občanům EU v místech, kde jejich domovská země nemá velvyslanectví ani konzulát, jsou náhradní cestovní doklady.

Tyto doklady se vydávají občanům, kteří o cestovní pas nebo cestovní doklad přišli v důsledku jeho ztráty, odcizení či zničení. Mají zásadní význam pro bezpečný návrat těchto osob domů.

Pravidla pro vydávání náhradního cestovního dokladu EU byla poprvé přijata v roce 1996. V červnu 2019 přijala EU ohledně této záležitosti novou směrnici. Těmito novými pravidly byl aktualizován formát a bezpečnostní prvky náhradního cestovního dokladu EU a byly jimi zjednodušeny formality pro nezastoupené občany EU v zemích mimo EU.

Dne 8. prosince 2022 přijala Evropská komise technické podrobnosti týkající se náhradního cestovního dokladu EU. Modernizovaný náhradní cestovní doklad EU bude občanům k dispozici od prosince 2025 a bude sestávat ze štítku a brožury o velikosti pasu.

Štítek

Brožura (přední strana)

Brožura (zadní strana)

Jak členské státy EU spolupracují v konzulárních záležitostech

Vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy jsou zastoupeny po celém světě, je důležité, aby země EU spolupracovaly s cílem zajistit, aby všichni občané EU, kteří se ocitli v nouzi, obdrželi pomoc za stejných podmínek.

V zemích mimo EU se konají zasedání konzulární sítě členských států, na nichž jsou projednávány záležitosti společného zájmu týkající se občanů EU v dané zemi.

Konzulární pracovníci členských států zastoupených v dané zemi se mohou navíc setkávat s delegací EU, aby se připravili na krizové situace, zejména aby vypracovali společný krizový plán.

Konzulární úřady a krizová střediska členských států, jakož i delegace EU využívají ke sdílení informací a krizovému plánování také on-line platformu.

Příklady koordinace

EU a její členské státy při několika příležitostech spojily své síly s cílem poskytnout konzulární pomoc nezastoupeným občanům EU, a to mimo jiné během pandemie covidu-19, krize v Afghánistánu, válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, konfliktu v Súdánu a krize na Blízkém východě.

Obzvláště problematické byly evakuace ze Súdánu v roce 2023, a to především z hlediska jejich složitosti, a repatriace v důsledku pandemie covidu-19 v roce 2020, a to zejména z hlediska jejich rozsahu.

Evakuace ze Súdánu

Když v dubnu 2023 vypukl v Súdánu ozbrojený konflikt, bylo v zemi přítomno přibližně 1 700 občanů EU, z nichž mnozí zde nebyli diplomaticky ani konzulárně zastoupeni.

Díky účinné koordinaci na úrovni EU přijaly členské státy EU, které vedly evakuační operace, na palubu jimi zajištěných letů další občany EU, a dokonce i občany z jiných kontinentů.

Repatriace v důsledku pandemie covidu-19

Když byla začátkem roku 2020 v důsledku pandemie covidu-19 náhle zavedena celosvětová cestovní omezení, uvízlo v zahraničí více než 600 000 občanů EU.

V reakci na to EU a její členské státy rychle spojily síly, aby koordinovaly rozsáhlé úsilí o repatriaci těchto občanů, a podařilo se jim dopravit je zpátky domů.

Mechanismus civilní ochrany

Členské státy EU a další země účastnící se mechanismu civilní ochrany EU mohou tento mechanismus aktivovat s cílem požádat o konzulární podporu pro své občany, například v souvislosti s evakuačními operacemi.

V roce 2024 bylo díky tomuto mechanismu možno bezpečně evakuovat z míst, jako je Haiti, Blízký východ a Vanuatu, téměř 1 400 unijních občanů. V minulosti byly prostřednictvím uvedeného nástroje realizovány například tyto rozsáhlé operace:

• repatriace 100 000 osob během pandemie covidu-19 v roce 2020 (z celkového počtu 600 000 repatriovaných občanů EU)
• evakuace 3 000 občanů EU a 7 000 afghánských státních příslušníků z Afghánistánu v roce 2021

• Mechanismus civilní ochrany EU: podpora konzulární pomoci (Evropská komise)

Ochrana práv občanů EU v zahraničí

Pokud jsou práva občanů EU soustavně porušována nebo pokud se v zahraničí ocitnou v obtížné situaci, mohou EU a její členské státy vydávat společné konzulární demarše.

Konzulární iniciativa by mohla být použita například k tomu, aby byla řešena otázka občanů EU, kteří v některých zemích žijí ve velmi špatných podmínkách ve věznicích a nemají přístup k potravinám nebo lékům.

V návaznosti na konzulární iniciativu mohou EU a její členské státy rovněž zahájit iniciativu zaměřenou na konzulární spolupráci. Jejím cílem je pokračovat v jednáních s orgány dané země v zájmu zlepšení situace občanů EU.

Činnost v rámci Rady

Orgánem Rady odpovědným za projednávání otázek týkajících se konzulární spolupráce je Pracovní skupina pro konzulární záležitosti (COCON). Zaměřuje se na výměnu názorů a koordinaci konzulární spolupráce s členskými státy EU a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ).

• Pracovní skupina pro konzulární záležitosti

Spolupráce se zeměmi mimo EU

EU pořádá pravidelná zasedání s USA, Kanadou, Norskem, Austrálií a Novým Zélandem, na nichž jsou projednávány otázky společného zájmu a spolupráce. EU na těchto zasedáních zastupuje předsednictví Rady.

Jednání se zaměřují na celou řadu témat, mezi něž patří:

• připravenost na konzulární krize a související monitorování,
• spolupráce v reakci na nedávné krize,
• iniciativy zaměřené na konzulární spolupráci,
• identifikace případných otázek společného zájmu,
• sdílení informací.

Další informace

• Konzulární ochrana (Evropská komise)
• Konzulární ochrana občanů EU (Evropská služba pro vnější činnost)