Civilní ochrana v EU
Každá země na světě může požádat o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU, pokud mimořádná událost přesahuje její schopnosti vyrovnat se s následky.
Co je civilní ochrana?
Civilní ochrana zahrnuje preventivní opatření ke snížení dopadu budoucích mimořádných událostí nebo katastrof a pomoc poskytovanou obyvatelstvu v nouzi v důsledku přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.
V závislosti na povaze katastrofy může mít tato pomoc různou formu, může se jednat například o:
- pátrací a záchranné operace
- hašení lesních a městských požárů
- nasazení zdravotnického personálu
- zdravotnické vybavení a léčivé přípravky
- čištění vody
- dočasná nouzová přístřeší
- bezpečnou repatriaci občanů EU
Země postižené katastrofami velkého rozsahu jsou často přetížené a jejich schopnost reagovat je omezená. Proto je naprosto nezbytná koordinovaná reakce na úrovni EU, která má:
- zajistit, aby pomoc byla poskytována tam, kde je jí zapotřebí
- zabránit zdvojování úsilí při poskytování pomoci
Jak mechanismus civilní ochrany EU funguje
Reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy koordinuje na úrovni EU mechanismus civilní ochrany EU. Jeho cílem je:
- posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány civilní ochrany
- zvýšit informovanost veřejnosti o katastrofách a připravenost na ně
- umožnit rychlou, efektivní a koordinovanou pomoc postiženému obyvatelstvu
Kromě 27 zemí EU se mechanismu účastní i některé další země, které členy EU nejsou: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Island, Moldavsko, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina.
Operačním jádrem mechanismu civilní ochrany EU je středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Nepřetržitě sleduje události na celém světě a koordinuje úsilí EU v oblasti reakce na katastrofy.
K podpoře operací civilní ochrany jsou využívány i satelitní mapy vytvořené službou programu Copernicus pro podporu krizového řízení. Včasné a přesné geoprostorové informace poskytované programem Copernicus jsou užitečné pro určení postižených oblastí a plánování operací pro odstraňování následků katastrof.
Do mechanismu je zahrnut Evropský soubor civilní ochrany. Jedná se o soubor aktiv, která na bázi dobrovolnosti přislíbily členské státy pro okamžité nasazení v rámci EU či mimo ni.
V roce 2019 vytvořila EU rezervu rescEU, která zahrnuje:
- flotilu hasičských letounů a vrtulníků
- zdravotnické evakuační letouny
- zdravotnické záchranné týmy a polní nemocnice
- zásoby zdravotnického vybavení a mobilních laboratorních kapacit
- detekční, dekontaminační a zásobovací kapacity pro reakci na chemické, biologické, radiologické a jaderné události
- dočasná nouzová přístřeší
- dopravu a logistiku
Mechanismus civilní ochrany EU rovněž pomáhá koordinovat činnosti vnitrostátních orgánů v oblasti připravenosti a prevence katastrof a přispívá k výměně osvědčených postupů.
K zajištění lepší reakce na budoucí výzvy přijala Rada v květnu 2021 nové nařízení s cílem mechanismus posílit.
Nová pravidla poskytují EU dodatečné kapacity k reakci na nová rizika v EU i mimo ni a posilují rezervu rescEU.
V listopadu 2023 přijala EU rozhodnutí o financování hasičských letadel a vrtulníků do konce roku 2027.
Civilní ochrana EU v akci
Každá země světa – a rovněž Organizace spojených národů, její agentury, jakož i další mezinárodní organizace – může požádat o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU, pokud rozsah mimořádné události přesahuje její schopnosti vyrovnat se s následky samostatně.
V návaznosti na žádost dané země o pomoc středisko ERCC koordinuje a mobilizuje pomoc nebo odborné znalosti nabízené členskými státy.
Od roku 2001 byl mechanismus civilní ochrany EU aktivován více než 770krát v rámci EU i mimo ni.
Případy aktivace v poslední době zahrnovaly například:
- válku Ruska proti Ukrajině
- konflikt na Blízkém východě
- lesní požáry a povodně v Evropě
- zemětřesení v Turecku a Sýrii v roce 2023
- mimořádnou situaci v oblasti zdraví v souvislosti s pandemií covidu-19 v letech 2020–2022
- repatriace z Afghánistánu v roce 2021
Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině
V reakci na vojenskou agresi Ruska koordinuje EU dosud největší operaci v rámci mechanismu civilní ochrany EU.
Všechny země EU, stejně jako Island, Moldavsko, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko poskytují Ukrajině materiální pomoc zahrnující mimo jiné:
- zdravotnický materiál
- generátory elektřiny
- přístřeší a ochranné oděvy
- hasicí zařízení
- potraviny a vodní čerpadla
EU zřídila logistická centra v Polsku, Rumunsku a na Slovensku, aby mohla efektivněji dopravovat zboží na Ukrajinu.
Vzhledem k obrovské potřebě zdravotnického vybavení na Ukrajině nasadila EU své strategické rezervy rescEU. EU rovněž koordinuje evakuaci ukrajinských pacientů, kteří naléhavě potřebují léčbu, a otevřela specializované lékařské středisko v polském Řešově.
Mimořádná situace v oblasti zdraví v souvislosti s pandemií covidu-19
Během pandemie covidu-19 pomáhala EU koordinovat a financovat dodávky zdravotnického a souvisejícího vybavení v celé Evropě i ve světě.
Mechanismus civilní ochrany EU byl v letech 2020 až 2022 aktivován 260krát v důsledku mimořádné zdravotní situace způsobené pandemií covidu-19, což představuje nejvyšší počet aktivací v historii tohoto mechanismu.
Poskytnutá pomoc zahrnovala:
- dary ochranných prostředků, jako jsou roušky, rukavice, kombinézy a brýle
- týmy zdravotníků a zdravotnické vybavení
- očkovací látky
- přeshraniční léčbu pacientů
- zajištění repatriace občanů EU ze zahraničí
Civilní ochrana a změna klimatu
Extrémní povětrnostní události způsobené změnou klimatu jsou stále častější, intenzivnější a trvalejší.
Z tohoto důvodu Rada v březnu 2022 přijala závěry, ve kterých vyzývá k přizpůsobení systémů civilní ochrany důsledkům změny klimatu, a to jak z hlediska prevence, tak i z hlediska připravenosti, reakce a obnovy.
V této souvislosti se členské státy vyzývají, aby:
- investovaly do výzkumu a inovací
- zajistily dostupnost dostatečných kapacit na vnitrostátní úrovni
- podporovaly připravenost obyvatelstva
Tyto závěry jsou důležitým krokem směrem ke zvýšení odolnosti EU.
Změna klimatu stojí životy a peníze (Infografika)
Pracovní skupina Rady pro civilní ochranu
V Radě je útvarem příslušným k projednávání otázek souvisejících s civilní ochranou Pracovní skupina pro civilní ochranu (PROCIV), která se zabývá například:
- legislativními návrhy Komise
- závěry Rady o konkrétních tématech
- příspěvky k jednáním na mezinárodních fórech
a pořádá též politické diskuse a výměny názorů na určitá témata. Pracovní skupině předsedá rotující předsednictví Rady, které připravuje pracovní program.
Naposledy aktualizováno: 1. srpna 2025