"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Neformální jednání s arménským ministrem zahraničních věcí
Ministři zahraničních věcí zemí EU si během pracovní snídaně vyměnili názory s arménským ministrem zahraničních věcí Araratem Mirzojanem. Neformální diskuse proběhla v souvislosti s parlamentními volbami, jež se konaly 7. června. Zaměřila se na jejich výsledek v kontextu bezprecedentního ruského vměšování a přetrvávajících hybridních útoků.
Volby vyslaly jasný signál: občané Arménie hlasovali pro mír, suverenitu a bližší vztahy s Evropou. Rusko navzdory svému silnému tlaku a hospodářskému nátlaku nedokázalo hlasování zmanipulovat.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři jednali o dalších způsobech, jak podpořit odolnost Arménie, její demokratickou cestu a hospodářskou diverzifikaci. Vysoká představitelka EU zdůraznila, že EU již pracuje na rozsáhlém souboru opatření v oblasti hospodářské podpory, který má Arménii pomoci čelit nespravedlivým obchodním omezením ze strany Ruska, a že bude brzy zahájena nová partnerská mise EU v Arménii.
Po neformální výměně názorů s ukrajinským ministrem zahraničních věcí Andrijem Sybihou Rada jednala o válečné agresi Ruska vůči Ukrajině.Ukrajinský ministr, jenž se zúčastnil prostřednictvím videokonference, poskytl přehled o situaci na místě a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny a aktuální informace o nočním ruském útoku, při němž byl mimo jiné zasažen klášter Kyjevskopečerská lávra, jedna z nejvýznamnějších náboženských památek země a památka světového dědictví UNESCO.
Následná jednání ministrů ukázala, že ministři EU jsou jednotní v připravenosti nadále podporovat Ukrajinu a zvyšovat tlak na Rusko.
Sankce Západu již Rusko stály odhadem 1 až 1,3 bilionu eur. To jsou prostředky, které nemůže vynaložit na vedení války proti Ukrajině. Zvyšování tlaku rovněž znamená izolovat Rusko na mezinárodní úrovni. V situaci, kdy Rusko bombarduje kostely, by Evropa neměla s otevřenou náručí vítat ruské umělce a sportovce, kteří podporují válku Kremlu. Kultura a sport by neměly být nástrojem k zakrývání agrese.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
S ohledem na činnosti Ruska, jejichž cílem je destabilizovat, narušit nebo ohrozit svrchovanost a nezávislost Moldavské republiky, včetně činností, jejichž cílem je narušit její demokratické procesy, se Rada dnes rozhodla uložit omezující opatření vůči šesti osobám. Rada zařadila na sankční seznam 81 dalších položek – 34 osob a 47 subjektů, přičemž se zaměřila na ruský vojensko-průmyslový komplex, příjmy z energie, propagandistické úsilí a porušování lidských práv.
Ministři se rovněž zabývali nově navrženým 21. souborem sankcí vůči Rusku a shodli se na tom, že práce na něm musí urychleně pokročit.
Tématem dalšího bodu pořadu jednání byla situace na Blízkém východě s ohledem na nejnovější vývoj v regionu.
Írán
Rada vzala na vědomí nedávno oznámenou rámcovou dohodu mezi Spojenými státy a Íránem o prodloužení stávajícího příměří o 60 dnů a obnovení svobody plavby v Hormuzském průlivu, jenž by měl zůstat otevřený, aniž by se vybíraly poplatky. Zdůraznila rovněž, že je třeba dále pracovat na omezení íránského jaderného programu a programu balistických raket.
Skutečnost, že Spojené státy a Írán oznámily dohodu o ukončení války a opětovném otevření Hormuzského průlivu, představuje potenciální průlom. Může poskytnout tolik potřebný prostor pro hlubší jednání o íránském jaderném programu a dalších kritických otázkách. Nejtěžší fáze jednání je stále před námi.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři zahraničních věcí zemí EU rovněž zhodnotili kontakty a koordinaci s partnerskými zeměmi, včetně nedávné návštěvy vysoké představitelky v Pákistánu a kontaktů se zeměmi Perského zálivu. V této souvislosti vysoká představitelka zdůraznila, že EU je připravena přispět k udržitelnému řešení, počínaje hospodářským vlivem až po odborné znalosti v jaderné oblasti.
Rada jednala o zoufalé humanitární situaci v Libanonu v souvislosti s pokračujícími nepřátelskými akcemi mezi Izraelem a Hizballáhem. Vyměnila si názory na podporu Libanonu a jeho lidu ze strany EU, mimo jiné prostřednictvím nedávno přijatého dvoustranného opatření pomoci libanonským ozbrojeným silám v rámci Evropského mírového nástroje v hodnotě 100 milionů eur.
Ministři dále zdůraznili význam zaručení suverenity a územní integrity Libanonu a jednali o možnosti posílení angažovanosti EU v této zemi, mimo jiné prostřednictvím budoucí zvláštní mise SBOP.
V Radě proběhla výměna názorů na problematiku Izraele a Palestiny. Ministři vyjádřili hluboké znepokojení nad kritickou humanitární situací v Gaze, zdůraznili, že je třeba zajistit přístup k humanitární pomoci, a dotkli se tématu podpory EU pro reformní proces palestinské samosprávy před červencovým zasedáním Skupiny dárců pro Palestinu.
Ministři rovněž jednali o zhoršující se situaci na Západním břehu Jordánu, zejména o rostoucím násilí a rozšiřování izraelských nelegálních osad. V návaznosti na přijetí dalších omezujících opatření vůči extremistickým izraelským osadníkům a vedoucím představitelům Hamásu 28. května 2026 si Rada rovněž vyměnila názory na další možná politická opatření, včetně nových zařazení na seznam a opatření souvisejících s obchodem.
Během pracovního oběda jednali ministři zahraničních věcí zemí EU o aktuálním stavu vztahů mezi Evropskou unií a Čínou v kontextu současného geopolitického vývoje. Před nadcházejícím zasedáním Evropské rady ve dnech 18. a 19. června 2026 se výměna názorů v rámci Rady pro zahraniční věci zaměřila na zahraniční a bezpečnostní aspekty.
Seznam problémů zůstává dlouhý: narušující dotace, rostoucí obchodní nerovnováhy a téměř stoprocentní monopol na kritické suroviny. Snížení závislostí na Číně nebude snadné ani levné, je ale nezbytné a naléhavé.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Pokud jde o zahraniční aspekty, vysoká představitelka zdůraznila, že Peking je i nadále rozhodujícím činitelem umožňujícím válku Ruska proti Ukrajině a že EU pečlivě posuzuje nové a ověřené zprávy, podle nichž čínská armáda prováděla výcvik ruského vojenského personálu pro boj na Ukrajině.
Rada rovněž jednala o tom, jak bojovat proti dezinformačním činnostem Číny a posílit evropské dodavatelské řetězce v oblasti obrany.
Pokud jde o indicko-tichomořský region, ministři zemí EU znovu potvrdili, že Úmluva OSN o mořském právu jasně definuje zákonné jednání a slouží jako základ pro bezpečnost v regionu.
V rámci bodu „Aktuální dění“ se Rada zabývala procesem jmenování nového vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu.
Ministři byli rovněž informováni o opětovném výskytu viru Ebola v oblasti Kivu v Demokratické republice Kongo.
Jiné záležitosti a jiná rozhodnutí
V rámci bodu „Jiné záležitosti“:
Polsko ministry informovalo o nedávno vydané Bílé knize o ruských sabotážích a podvratných činech namířených proti členům Rady států Baltského moře
Rumunsko informovalo členské státy o prioritách nadcházejícího rumunského předsednictví procesu spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP)
Rumunsko a Bulharsko informovaly své protějšky o Námořním bezpečnostním centru pro Černé moře
V reakci na Ruskem financované operace, jejichž cílem bylo narušit parlamentní volby v Moldavské republice konané v září 2025, se Rada dnes rozhodla uložit omezující opatření vůči šesti osobám.
Rada formálně uzavřela dohodu mezi EU a Kanadou. Kanada se tak stala první mimoevropskou zemí, která se účastní nástroje SAFE pro společné pořizování v oblasti obrany.
Rada rovněž přijala závěry o strategii Global Gateway, ve kterých znovu potvrdila, že Global Gateway je celosvětovou investiční strategií Evropské unie, jejímž cílem je budovat vzájemně prospěšná partnerství a mobilizovat veřejné a soukromé zdroje, a překlenout tak globální investiční mezeru.
