"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci, 9. prosince 2019, 9. prosince 2019
Hlavní výsledky
Zasedání Rady pro zahraniční věci poprvé předsedal Josep Borrell, který je od 1. prosince novým vysokým představitelem EU.
Aktuální dění
Ministři jednali o nejnovějším vývoji týkajícím se memoranda o porozumění mezi Tureckem a Libyí o vymezení mořských hranic a o spolupráci v oblasti bezpečnosti a ve vojenské oblasti, přičemž vyjádřili ohledně tohoto dokumentu obavy. Rada rovněž poukázala na politickou situaci v Libyi, a zejména na berlínský proces, jehož cílem je nalézt udržitelné řešení situace v zemi.
Ministři se zabývali také Ukrajinou v souvislosti se summitem normandské čtyřky, který se dnes koná v Paříži. Vyměnili si rovněž názory na situaci v Íránu v návaznosti na nedávné zasedání společné komise v rámci společného komplexního akčního plánu, jakož i na nedávné protesty v zemi. Vysoký představitel informoval o situaci v Bolívii, Hongkongu a Moldavsku.
Ministři zahraničních věcí jednali o vztazích mezi EU a Afrikou v rámci přípravy na zasedání EU–Africké unie (AU) na ministerské a vrcholné úrovni, která se budou konat v příštím roce. Tato jednání jsou podkladem pro rozpravu o nové komplexní strategii pro Afriku.
Jedna věc je jistá: strategii pro Afriku nemůžeme mít bez Afriky. Spoluzodpovědnost za ni musí cítit nejen Evropané, ale především Afričané. S našimi africkými partnery musíme vést dialog. Ministry zahraničních věcí jsem proto požádal, aby se do tohoto procesu plně zapojili.
Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Rada se zabývala politickými, hospodářskými, bezpečnostními a demografickými aspekty vzájemných vztahů. Rovněž se věnovala důležitým průřezovým otázkám, jako je změna klimatu a digitalizace.
Ministři zdůraznili, že rok 2020 bude přelomovým rokem ve vztazích mezi Afrikou a Evropskou unií. Příští summit bude důležitým mezníkem, pokud jde o modernizaci a posílení partnerství EU s Afrikou.
U příležitosti Dne lidských práv (10. prosince) se Rada zabývala prosazováním a ochranou lidských práv ve světě.
Ministři zahraničních věcí zhodnotili činnost EU v oblasti lidských práv, nástroje, které má k dispozici, a její priority pro nadcházející měsíce. Potvrdili rovněž vedoucí postavení EU v oblasti ochrany a prosazování lidských práv po celém světě.
Rada se zabývala tím, jak zlepšit soubor nástrojů EU v oblasti lidských práv; vysoký představitel oznámil zahájení přípravných prací týkajících se možného režimu horizontálních sankcí pro účely řešení závažného porušování lidských práv.
Ministři se rovněž zaměřili na zmenšující se prostor pro občanskou společnost a na zásahy proti obráncům lidských práv v mnoha částech světa. V této souvislosti byl zmíněn nový akční plán pro lidská práva a demokracii (2020–2024), který stanoví úroveň ambicí a priorit EU na příštích pět let.
Ministři se rovněž zabývali otázkou genderové rovnosti a práv žen s ohledem na Pekingskou akční platformu +25.
Nadcházející úkoly: priority a účinnější spolupráce
Během pracovního oběda ministři zahraničních věcí zemí EU neformálně diskutovali o pracovních metodách Rady pro zahraniční věci. Nový vysoký představitel informoval o svých prioritách i o tom, jak může EU účinněji spolupracovat s cílem dosáhnout operativních výsledků.
Jedna věc je jistá: strategii pro Afriku nemůžeme mít bez Afriky. Spoluzodpovědnost za ni musí cítit nejen Evropané, ale především Afričané. S našimi africkými partnery musíme vést dialog. Ministry zahraničních věcí jsem proto požádal, aby se do tohoto procesu plně zapojili.
