Skip to content

Vztahy mezi EU a Afrikou

Partnerství EU–Afrika je zaměřeno na solidaritu, bezpečnost, mír a udržitelný a trvalý hospodářský rozvoj a prosperitu.

Prosazování míru a prosperity

V době geopolitické nestability je partnerství mezi Evropskou unií a Africkou unií pilířem stability a sdílených hodnot. Vztahy mezi EU a AU podporují mírovou a prosperující budoucnost založenou na mezinárodní spolupráci, která se řídí danými pravidly.

Evropská unie a Africká unie oslavily v roce 2025 už 25 let partnerství. Za poslední čtvrtstoletí se partnerství mezi EU a AU vyvinulo v komplexní politickou, hospodářskou a bezpečnostní alianci.

Toto partnerství je pro EU jednou ze strategických priorit. EU je hlavním obchodním partnerem Afriky, největším investorem a hlavním partnerem v oblasti míru a bezpečnosti. Podporuje regionální stabilitu a inkluzivní růst.

V Africe žijí více než 1,4 miliardy obyvatel. Některé z jejích ekonomik patří k nejrychleji rostoucím na světě. Afrika má také největší populaci mladých lidí.

Summity Evropské unie a Africké unie

Summity EU–AU se konají v zásadě každé tři roky. Účastní se jich hlavy států a předsedové vlád s cílem řešit společné výzvy a stanovit společné cíle. Tyto summity se konají střídavě v Africe a v Evropě.

Na sedmém summitu EU–AU v listopadu 2025 jednali vedoucí představitelé Evropské unie a členských států Africké unie o tom, jak posílit spolupráci:

Logo k 25. výročí partnerství mezi Evropskou unií a Africkou unií.

směřování k prosperující a udržitelné budoucnosti

oblasti míru, bezpečnosti a správy věcí veřejných

působení v rámci mnohostranných fór

migraci a mobilitu

Další formální zasedání zahrnující africké země a EU

Partnerství EU–Afrika je rozvíjeno také prostřednictvím formálních dialogů, které zahrnují:

  • pravidelná ministerská zasedání, kterých se účastní ministři zahraničních věcí afrických zemí a zemí EU, ale i zástupci Komise Africké unie a orgánů EU,
  • každoroční společná zasedání Evropské komise a Komise Africké unie,
  • pravidelná společná zasedání Evropského parlamentu a Panafrického parlamentu.

Oblasti spolupráce mezi EU a Afrikou

Obchod a investice

EU vyjednala preferenční obchodní dohody s 19 africkými zeměmi, konkrétně šlo o:

  • šest dohod o hospodářském partnerství s 15 zeměmi subsaharské Afriky,
  • čtyři dohody o přidružení se zeměmi severní Afriky.

Kromě toho využívá 35 afrických zemí režim EU „Vše kromě zbraní“, tři využívají standardní všeobecný systém preferencí (GSP) a jedna země systém obchodních preferencí GSP+.

Zelené, modré a žluté geometrické tvary s překrývajícími se hvězdami, paprsky a obdélníky, které vytvářejí koláž představující vlajky EU a AU. Koláž zobrazuje také kontejnery, které symbolizují obchodní vztahy.
Obchod mezi EU a Afrikou: fakta a čísla

Obchod mezi EU a Afrikou: fakta a čísla

Strategie Global Gateway

Afrika stojí v centru pozornosti strategie EU Global Gateway, jejímž cílem je vybudovat udržitelná spojení na vysoké úrovni, která budou přínosem pro lidi i planetu.

Z 264 stěžejních projektů strategie Global Gateway je 138 určeno Africe.

Investiční balíček Afrika–Evropa, který byl zahájen v rámci Global Gateway, uvolní veřejné i soukromé investice ve výši až 150 miliard eur na podporu udržitelného růstu na celém kontinentu.

Mír a bezpečnost

Civilní a vojenské mise a operace

EU zahájila v Africe v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) řadu civilních a vojenských misí a operací.

Mise EU jsou v současné době rozmístěny v těchto zemích:

  • Středoafrická republika,
  • Libye,
  • Mali,
  • Mosambik,
  • Somálsko.

EU také zřídila regionální poradní a koordinační jednotku pro oblast Sahelu, iniciativu v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu a tři námořní operace, které působí v blízkosti Afriky nebo v souvislosti s krizemi, které v Africe probíhají.

Evropský mírový nástroj

EU podporuje africké země také prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF), který byl zřízen v březnu 2021. Cílem tohoto nástroje je pomoci předcházet konfliktům, budovat a udržovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost a stabilitu.

Evropský mírový nástroj se skládá ze dvou pilířů financování: pilíř pro operace a pilíř pro opatření pomoci. Z pilíře pro operace jsou financovány společné náklady misí a operací SBOP.

Z pilíře pro opatření pomoci jsou financována opatření třetích zemí a organizací, která jsou zaměřena na posílení vojenských a obranných kapacit a na podporu vojenských aspektů mírových operací. Rada přijala opatření pomoci pro řadu afrických zemí, mezi které patří Benin, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Demokratická republika Kongo, Ghana, Keňa, Mali, Mauritánie, Konžská republika, Rwanda a Somálsko.

Boj proti terorismu

EU podporuje na africkém kontinentu protiteroristické iniciativy a činnosti.

Dne 16. prosince 2024 schválila Rada závěry, jejichž záměrem je zvýšit úsilí v boji proti terorismu a násilnému extremismu, a vyzvala EU k výraznější spolupráci v rámci protiteroristických iniciativ vedených africkými zeměmi. Rada také zdůraznila, že k podpoře afrických zemí v boji proti terorismu a násilnému extremismu je důležité využít členství EU v Globálním fóru pro boj proti terorismu (GCTF) a její současnou pozici spolupředsedajícího tohoto fóra.

EU fóru spolupředsedá od září 2022, přičemž tuto pozici zastávala nejprve s Marokem a od března 2023 v ní pokračuje společně s Egyptem. GCTF je neformální multilaterální platforma pro posílení mezinárodního úsilí v rámci strategického a dlouhodobého přístupu k boji proti terorismu a předcházení násilnému extremismu a boji proti němu.

EU je ve světovém měřítku jedním z největších zajišťovatelů programů zaměřených na budování kapacit v oblasti boje proti terorismu i jinýchprogramů, jejichž cílem je předcházet násilnému extremismu v Africe. Do ledna 2024 bylo do těchto programů investováno přibližně 559 milionů eur, přičemž více než 70 % finančních prostředků bylo určeno na projekty v afrických zemích.

Kromě toho odborníci EU na boj proti terorismu/bezpečnost, kteří jsou vysláni do několika delegací EU na africkém kontinentu, hrají klíčovou úlohu při kontaktech s hostitelskými vládami, regionálními organizacemi a občanskou společností.

Afrika bez min

Protipěchotní miny nadále představují závažnou hrozbu pro civilní obyvatelstvo a brání rozvoji v mnoha částech světa, včetně Afriky. Dne 1. března 1999 vstoupila v platnost Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (tzv. Ottawská úmluva), která představuje mezinárodní rámec pro skoncování s utrpením a oběťmi na životech způsobenými protipěchotními minami.

K roku 2026 je smluvními stranami úmluvy 161 států, včetně většiny afrických zemí. Několik afrických států však dosud nesplnilo závazky podle článku 5 úmluvy, tedy nezničilo miny v oblastech spadajících do jejich jurisdikce.

EU již dlouho intenzivně podporuje celosvětové úsilí o odstranění protipěchotních min a řešení jejich humanitárních důsledků. EU patří mezi přední světové dárce v oblasti boje proti minám.

Dne 16. března 2026 Rada přijala rozhodnutí na podporu budování afrických kapacit pro Afriku bez min. Díky tomuto rozhodnutí bude EU podporovat africké země, v nichž se protipěchotní miny nacházejí, prostřednictvím projektu v hodnotě 3 milionů eur, který bude realizovat Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR).

Klima a životní prostředí

Africké země patří mezi země, které jsou nejvíce zasaženy klimatickou krizí, jsou však také klíčovými aktéry, kteří přinášejí udržitelná řešení.

Zeměpisná blízkost a rozsáhlé hospodářské vazby mezi EU a Afrikou poskytují pevné základy pro spolupráci při řešení klimatické krize a podpoře ekologické transformace.

Spolupráce na opatřeních v oblasti klimatu má různé formy, jež zahrnují:

  • investiční balíček Global Gateway, který podporuje iniciativy zaměřené na udržitelnou a zelenou infrastrukturu v afrických zemích,
  • dvoustranná a mnohostranná partnerství v otázkách, jako jsou zalesňování, zelený vodík, dekarbonizace a odolnost vůči změně klimatu.

Migrace

Závěry Evropské rady o vnějším rozměru migrace, jež byly přijaty v posledních letech, slouží jako pokyny pro orgány, instituce a členské státy EU v této oblasti.

Jedním z klíčových prvků je komplexní přístup k migraci a azylu, který se zaměřuje na několik klíčových oblastí, mezi něž patří:

  • ochrana zranitelných migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků,
  • legální migrace a mobilita pracovních sil,
  • řešení základních příčin nelegální migrace,
  • boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

Kromě navracení neoprávněně pobývajících migrantů z EU do zemí původu zahrnuje také posílení kapacit partnerských zemí v oblasti správy hranic, jakož i podporu dobrovolných návratů a udržitelné opětovné začlenění navracených osob v jejich zemích původu.

Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku

V listopadu 2015 zřídila EU nouzový svěřenský fond EU pro Afriku s cílem řešit základní příčiny nuceného vysídlování a nelegální migrace a přispívat k lepšímu řízení migrace. Jeho mandát sice skončil v roce 2021, ale projekty probíhaly do konce roku 2025.

Svěřenský fond EU pro Afriku měl rozpočet 5 miliard eur a byl prováděn řadou aktérů, od agentur členských států EU po agentury OSN a další mezinárodní organizace, jakož i místní nevládní organizace.

Nástroj EU pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci

Dne 14. června 2021 byl přijat Nástroj EU pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) s rozpočtem 79,5 miliardy eur, z nichž je 10 % přiděleno na opatření související s migrací na období 2021–2027.

Z nástroje Globální Evropa pochází více než 70 % finančních prostředků EU určených na vnější vztahy. Je založen na třech pilířích: zeměpisné programy, tematické programy a akce rychlé reakce.

Regionální strategie

Africký roh

V roce 2021 Rada schválila závěry, v nichž pro tento region stanovila novou strategii pro oblast Afrického rohu. Tato nová strategie je zaměřena na prohloubení strategického partnerství, zmírnění nestability a podporu demokracie a udržitelného růstu.

V předchozích letech EU přijala:

  • regionální akční plán pro oblast Afrického rohu (2015–2020),
  • strategický rámec pro oblast Afrického rohu (2011).

EU také jmenovala zvláštního zástupce pro oblast Afrického rohu.

Velká jezera

V únoru 2023 Rada schválila závěry, v nichž je vymezena obnovená dlouhodobá angažovanost EU v oblasti Velkých jezer.



Hlavním cílem a prioritou EU je podporovat mír, demokracii a udržitelný rozvoj v oblasti Velkých jezer tím, že bude pomáhat při přeměně základních příčin nejistoty a nestability na sdílené příležitosti. EU nabízí zemím v tomto regionu podporu v jejich úsilí o přechod:

  • od napětí k důvěře, bezpečnosti a stabilitě,
  • od nedovoleného obchodování s přírodními zdroji k legitimnímu obchodu a udržitelnému rozvoji,
  • od soupeření ke spolupráci a integraci.

EU také jmenovala zvláštního zástupce pro oblast Velkých jezer.

Oblast Sahelu

V dubnu 2021 Rada schválila závěry o integrované strategii EU pro oblast Sahelu. Cílem této nové strategie je posílit pevné a dlouhodobé partnerství a stanovit rámec pro politiky a činnosti v regionu.

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci a k politické nestabilitě v regionu probíhá práce na stanovení nového přístupu EU.

EU také jmenovala zvláštního zástupce pro oblast Sahelu.

Samojská dohoda

Samojská dohoda je zastřešujícím právním rámcem pro vztahy mezi EU a jejími členskými státy a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS), kterou tvoří 77 zemí, včetně 47 afrických zemí.

Dohoda má v průběhu dvaceti let posilovat politickou spolupráci prostřednictvím společných priorit a cílů. Zahrnuje společný základ na úrovni OAKTS a tři regionální protokoly pro Afriku, Karibik a Tichomoří zaměřené na specifické potřeby těchto regionů.

Další informace

Africké, karibské a tichomořské země

Africké, karibské a tichomořské země

Obrázek zeměkoule, EU je zvýrazněna modře a Jižní Afrika červeně.
Obchod mezi EU a Jihoafrickou republikou

Obchod mezi EU a Jihoafrickou republikou

Súdán

Súdán

Témata

Naposledy aktualizováno: 16. března 2026