"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Dva týdny po přijetí sankcí EU v souvislosti s případem Alexeje Navalného Rada rozhodla o uložení omezujících opatření vůči jedenácti osobám a čtyřem subjektům odpovědným za závažné porušování a zneužívání lidských práv v Číně, Severní Koreji, Libyi, Jižním Súdánu, Eritreji a Rusku.
Tyto sankce se zaměřují na velmi závažné porušování a zneužívání lidských práv nezávisle na místě, kde k němu dochází. Všechna omezující opatření Evropské unie jsou v souladu s mezinárodním právem a podléhají nejvyšším standardům právního státu.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Rada rovněž rozhodla o uložení sankcí vůči jedenácti osobám odpovědným za vojenský převrat, k němuž došlo dne 1. února 2021 v Myanmaru/Barmě, a za následné vojenské a policejní represe proti pokojným demonstrantům.
Rada posoudila vztahy mezi EU a Tureckem s ohledem na společnou zprávu vysokého představitele a Komise vypracovanou před videokonferencí členů Evropské rady, která se uskuteční ve dnech 25. a 26. března.
Ministři obecně měli za to, že zpráva představuje dobré východisko pro jednání v Evropské radě.
Vysoký představitel v rámci shrnutí jednání zdůraznil, že od závěrů Evropské rady z prosince 2020 se na straně vedoucích tureckých představitelů objevily pozitivní signály. Ačkoli byly učiněny kroky ke zmírnění napětí ve východním Středomoří, jedná se i nadále o nestabilní proces a v úsilí o zmírnění napětí je třeba pokračovat.
Ministři se shodli, že je důležité zachovat a posílit dynamiku, ale zároveň nevylučovat žádné projednávané varianty postupu pro případ, že to bude vývoj situace vyžadovat.
Jižní sousedství
Následně proběhla v Radě výměna názorů ohledně jižního sousedství.
Během rozpravy bylo poukázáno na potřebu silnějšího, užšího a účinnějšího partnerství a na skutečnost, že EU musí se svými partnery spolupracovat na řešení společných problémů, jako jsou COVID, konflikty, migrace, změna klimatu a terorismus.
Ministři se zaměřili zejména na to, jakým způsobem provádět společné sdělení o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství ze dne 9. února 2021 a jak zajistit jeho fungování. Ve svých vystoupeních se zabývali různými aspekty, jako jsou například: prosazování reforem, spolupráce s občanskou společností, využití potenciálu ekologické a digitální transformace atd.
Závěry Rady o jižním sousedství budou přijaty na příštím zasedání Rady pro zahraniční věci.
Videokonference s vysokou komisařkou OSN pro lidská práva Michelle Bacheletovou
Ministři měli příležitost vyměnit si s vysokou komisařkou OSN pro lidská práva Michelle Bacheletovou názory ohledně stavu lidských práv na celém světě a nejnovějšího vývoje v tomto ohledu.
Na této videokonferenci byl rovněž zahájen strategický dialog mezi EU a vysokou komisařkou, což je nová iniciativa stanovená ve strategii pro posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech.
Aktuální dění
Rada posoudila situaci v Myanmaru, která se po vojenském převratu dne 1. února 2021 nadále zhoršuje. Vysoký představitel Josep Borrell při informování ministrů zdůraznil, že EU bude pokračovat v diplomatickém úsilí s cílem přispět ke zklidnění situace a bude usilovat o obnovení demokracie a legitimní civilní vlády.
Následně byly ministrům poskytnuty aktuální informace o západním Balkánu, a zejména o nedávných a nadcházejících akcích, jako jsou například zasedání jednotlivých Rad stabilizace a přidružení a nedávná návštěva zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou v regionu a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu Miroslava Lajčáka v tomto regionu.
Rada rovněž krátce jednala o Rusku; během tohoto jednání ministři potvrdili, že pět hlavních zásad má i nadále velmi relevantní význam a že v rámci těchto zásad bude EU v závislosti na vývoji situace vystupovat proti Rusku, omezovat jej nebo s ním spolupracovat. Vedoucí představitelé EU budou o vztazích s Ruskem jednat na videokonferenci, která se uskuteční ve dnech 25. a 26. března.
Vysoký představitel ministry informoval o zasedání Rady přidružení EU–Gruzie, které se konalo dne 16. března, a o mediačním úsilí, jež EU v uplynulých týdnech vyvinula s cílem překonat politickou krizi v zemi. Vysoký představitel znovu zdůraznil, že je třeba, aby nejvyšší prioritou všech vedoucích představitelů gruzínských politických stran byly zájmy gruzínského lidu a aby tito vedoucí představitelé učinili nezbytné kompromisy a zaměřili svou pozornost na další naléhavé otázky, jako jsou pandemie COVID-19, hospodářské oživení a národní bezpečnost Gruzie.
Dalším tématem jednání byla Venezuela, a to s ohledem na nedávné události, jako je vyhoštění vedoucí delegace EU ve Venezuele ze země, a na skutečnost, že EU venezuelského velvyslance při EU označila za nežádoucí osobu. Během rozpravy bylo zdůrazněno, že stabilizace a opětovná demokratizace země je možná, ale vyžaduje soustavné úsilí.
Na závěr vysoký představitel ministry informoval o situaci v Etiopii a o každodenních zprávách o masivním porušování lidských práv, které z této země přicházejí. EU bude nadále zvyšovat tlak na umožnění přístupu humanitární pomoci, zahájení nezávislého vyšetřování případů porušování lidských práv a na stažení eritrejských jednotek. Vysoký představitel zdůraznil, že EU je připravena aktivovat vůči osobám odpovědným za porušování lidských práv všechny své nástroje zahraniční politiky a že finského ministra zahraničí Pekku Haavista pověřil, aby se do regionu vrátil za účelem druhé mise.
Jiné záležitosti
Rada přijala rozhodnutí o zřízení Evropského mírového nástroje.
Tyto sankce se zaměřují na velmi závažné porušování a zneužívání lidských práv nezávisle na místě, kde k němu dochází. Všechna omezující opatření Evropské unie jsou v souladu s mezinárodním právem a podléhají nejvyšším standardům právního státu.
