"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro zahraniční věci (obrana), 12. května 2026
Hlavní výsledky
V Bruselu se uskutečnilo zasedání Rady pro zahraniční věci za účasti ministrů obrany, kterému předsedala vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová.
Aktualizovaná analýza hrozeb
Na začátku zasedání byli ministři obrany členských států informováni o aktualizované komplexní analýze hrozeb pro EU.
Podpora Ukrajiny ze strany EU
Během pracovního oběda jednala Rada o vojenské podpoře Ukrajiny ze strany EU, a to s ohledem na nejnovější vývoj v zemi a pokračující diplomatické úsilí o dosažení spravedlivého a trvalého míru podpořeného spolehlivými bezpečnostními zárukami.
V této souvislosti proběhla neformální výměna názorů mezi unijními ministry a ukrajinským ministrem obrany Mychailem Fedorovem (prostřednictvím videokonference) a náměstkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou (osobní účast).
Ukrajinský ministr obrany představil nejnaléhavější potřeby na bojišti a perspektivy dalšího rozvoje spolupráce a integrace ukrajinských společností do evropské technologické a průmyslové základny obrany.
Zkušenosti Ukrajiny ukazují, jak rychle se moderní válka vyvíjí, a také že získané zkušenosti musí utvářet naše politická rozhodnutí. Inovace v oblasti obrany se musí stát politickou prioritou.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři se následně zaměřili na spolupráci mezi EU a Ukrajinou v oblasti obranného průmyslu, včetně provádění obranné složky půjčky na podporu Ukrajiny, Evropského mírového nástroje a dalších nástrojů EU.
Vysoká představitelka zdůraznila, že EU poskytuje Ukrajině vojenskou podporu, v rámci které Ukrajina v červnu obdrží první část prostředků z devadesátimiliardové půjčky. Mimo to vysoká představitelka poukázala na význam pokračující dvoustranné podpory pro uspokojení potřeb Ukrajiny. Také oznámila, že se ministři obrany EU shodli na potřebě nalézt řešení pro mobilizaci finančních prostředků z Evropského mírového nástroje a že budou předloženy konkrétní návrhy.
Vysoká představitelka poskytla aktuální informace o příspěvku EU k bezpečnostním zárukám (mimo jiné posílením Satelitního střediska Evropské unie a „čtvrtého pilíře“ opatření, jejichž cílem je podpořit úsilí v boji proti hybridním hrozbám, reformu odvětví obrany a opětovné začlenění veteránů), který byl předložen unijním ministrům zahraničních věcí na dubnovém zasedání Rady pro zahraniční věci v Lucemburku.
V Radě proběhla výměna názorů na situaci na Blízkém východě a její dopady na evropskou obranu a bezpečnost, včetně hrozeb a výzev, současné dostupnosti základních obranných schopností a dopadu na válečnou agresi Ruska proti Ukrajině.
Hormuzský průliv se nachází v šedé zóně mezi válkou a mírem. Podporujeme všechny diplomatické iniciativy, abychom nalezli východisko a zabránili další eskalaci. Uzavření nejdůležitější námořní dopravní cesty na světě je neudržitelné. Námořní operace EU v tomto regionu mohou hrát zásadní úlohu při obnově energetických a obchodních toků.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři obrany členských států EU dále zhodnotili různé diplomatické iniciativy týkající se svobody plavby v Hormuzském průlivu. Vysoká představitelka poskytla aktuální informace o operaci EUNAVFOR ASPIDES, přičemž Rada jednala o možnosti posílení a prodloužení operace, budou-li k tomu vhodné podmínky.
Pozornost byla věnována i situaci v Libanonu. Ministři jednali o postavení Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL), jejichž mandát skončí na konci roku 2026, a o možnosti mise EU.
Odpolední část zasedání byla zakončena diskuzí, která byla věnována provádění agendy evropské obranné připravenosti v souladu se závěry Evropské rady z března 2026.
Odrazování funguje v případě, že je věrohodné. Projev slabosti pouze vyzývá k agresi.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Před jednáním ministrů měl krátkou prezentaci předseda Evropského sdružení leteckého, bezpečnostního a obranného průmyslu Micael Johansson.
Diskuze se následně zaměřila na probíhající práce na prioritních oblastech schopností a na vytvoření celounijního trhu s obranným vybavením.
Vysoká představitelka zdůraznila, že je důležité odstranit politické a operační překážky, které zpomalují provádění agendy obranné připravenosti. Ministři zdůraznili potřebu toho, aby průmysl plnil své úkoly včas a v příslušném měřítku.
Rada přijala opatření pomoci v hodnotě 15 milionů eur v rámci Evropského mírového nástroje; cílem tohoto opatření je posílit vojenské a obranné schopnosti ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.
Před zasedáním jednal Řídící výbor Evropské obranné agentury (EDA) (svolaný na ministerské úrovni) o strategickém posílení této agentury.
Jednání vycházelo ze závěrů Evropské rady z října 2025 a března 2026, ve kterých Evropská rada vyzývá k posílení úlohy agentury EDA při rozvoji evropských obranných schopností, kooperativním výzkumu a sdruženém pořizování.
