"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Po neformální pracovní snídani s ministry zahraničních věcí všech šesti partnerů ze západního Balkánu se Rada věnovala vztahům EU s tímto regionem.
V Radě proběhla široká diskuse o aktuálních tématech, mimo jiné o nejdůležitějším geopolitickém vývoji, společném zájmu na podpoře stability a bezpečnosti v regionu a spolupráce v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).
S ohledem na summit EU – západní Balkán, který se bude konat 5. června 2026, se ministři shodli, že EU bude pokračovat ve spolupráci s tímto regionem a podnikne konkrétní kroky k prohloubení spolupráce v zahraničních, bezpečnostních a obranných záležitostech. V praxi to znamená podporu sbližování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, úsilí o partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany nad rámec těch, která již byla uzavřena s Albánií a Severní Makedonií, a další podporu v boji proti hybridním hrozbám, včetně boje proti dezinformacím.
Po neformální výměně názorů s ukrajinským ministrem zahraničních věcí Andrijem Sybihou, který byl přítomen osobně, jednali ministři zahraničních věcí zemí EU o válečné agresi Ruska vůči Ukrajině.
Diskuse byla zaměřena na podporu Ukrajiny ze strany EU a dotýkala se několika aspektů: finanční, vojenské a energetické podpory a unijních bezpečnostních záruk – včetně posílení Satelitního střediska EU s cílem podpořit monitorování příměří a boj proti obcházení sankcí. Před zasedáním na vysoké úrovni organizovaným téhož dne v rámci příslušné mezinárodní koalice ministři rovněž hovořili o podpoře návratu ukrajinských dětí a znovu potvrdili geostrategický význam směřování Ukrajiny k přistoupení.
Vstup Ukrajiny do EU není charita, ale investice do naší vlastní bezpečnosti. Naše poselství Putinovi zní jasně. Evropská budoucnost Ukrajiny je pro nás důležitější než je zničení Ukrajiny pro Rusko.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Pokud jde o zvyšování tlaku na Rusko, Rada přijala omezující opatření vůči dalším 16 osobám a sedmi subjektům odpovědným za systematické protiprávní deportace a násilné přesuny ukrajinských dětí do Ruské federace a na dočasně okupovaná území.
Ministři se shodli na tom, že budou i nadále usilovat o zavedení přísnějších opatření, která jsou schopna zastavit toky příjmů pro Rusko, a věnovali se otázce mírových jednání, což bude rovněž tématem dalších diskusí na nadcházejícím neformálním zasedání ministrů zahraničních věcí na Kypru.
V neposlední řadě Rada přijala posílený mandát poradní mise Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM).
Během pracovního oběda diskutovali ministři o situaci na Blízkém východě s ohledem na nejnovější vývoj v regionu.
Írán
Rada jednala o aktuálním vývoji nepřátelských akcí v oblasti Perského zálivu i o posílení spolupráce EU s tamějšími zeměmi vzhledem k eskalaci situace v regionu.
Ministři zemí EU se shodli na tom, že je důležité prohlubovat vztahy prostřednictvím bezpečnostních, obranných i diplomatických kanálů. Podpořili rovněž myšlenku pracovat na zpřísnění omezujících opatření EU, tak aby byla zaručena svoboda plavby, a zabývali se možností posílit operaci ASPIDES.
V Radě proběhla výměna názorů na problematiku Izraele a Palestiny. Ministři vyjádřili hluboké znepokojení nad pokračující humanitární krizí v Gaze a nad pozastavením provádění mírového plánu podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2803. Připomněli, že je důležité zachovat mezinárodní pozornost a zapojení do tohoto plánu, a poukázali na to, že je třeba zajistit přístup humanitární pomoci. Dále ministři zdůraznili, že je důležité přispět k rychlé obnově Gazy a podpořit reformní úsilí Palestinské správy.
Tématem diskuse byla také zhoršující se situace na Západním břehu Jordánu a nedávná opatření přijatá izraelskou vládou. Pozornost byla věnována zejména rostoucímu násilí a rozšiřování osad na Západním břehu Jordánu. V návaznosti na závěry březnového zasedání Evropské rady a diskuse na dubnovém zasedání Rady pro zahraniční věci vysoká představitelka oznámila, že ministři dosáhli politické dohody o tom, aby se pokročilo v činnostech směřujících k cíleným sankcím vůči extremistickým osadníkům a subjektům podporujícím osady na Západním břehu Jordánu. Ministři se zároveň shodli, že budou přijata další omezující opatření vůči vedoucím představitelům Hamásu. V Radě se také diskutovalo o dalších možnostech politik, včetně opatření souvisejících s obchodem ve vztahu k dovozu produktů ze zmíněných osad.
Překonáváme politickou patovou situaci, která tu dlouhou dobu panovala. Násilí a extremismus s sebou nesou důsledky.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
Ministři se rovněž zabývali zoufalou humanitární situací v Libanonu, která je důsledkem pokračujících nepřátelských akcí mezi Izraelem a Hizballáhem. Vyzvali obě strany, aby dodržovaly příměří dohodnuté 16. dubna, a zopakovali, že je důležité respektovat svrchovanost a územní celistvost Libanonu.
Neformální diskuse s kanadskou ministryní zahraničních věcí
Před zasedáním Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí se k ministrům připojila kanadská ministryně zahraničních věcí Anita Anandová, aby s nimi neformálně pohovořila o dvoustranných vztazích a o spolupráci v mezinárodních otázkách společného zájmu.
Ministři zahraničních věcí zemí EU byli informováni o výsledcích aktualizované komplexní analýzy hrozeb pro EU.
Jiné záležitosti a jiná rozhodnutí
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ ministři vyslechli příspěvky:
Rumunska ohledně nedávného narušení rumunského vzdušného prostoru ruskými drony a ohledně akce na vysoké úrovni věnované vertikálnímu plynovému koridoru, která se konala v rámci Evropského politického společenství
Chorvatska v souvislosti se summitem Iniciativy Trojmoří a podnikatelským fórem konaným v Dubrovníku
Itálie a Chorvatska ohledně neformálního zasedání ministrů MED9++, které se konalo 7. května 2026 v Římě a v jehož rámci byla zahájena činnost koalice pro globální přístup k hnojivům a potravinové zabezpečení v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu
Rada přijala dvě rozhodnutí zmocňující k podpisu modernizované globální dohody mezi EU a Mexikem a prozatímní obchodní dohody.
V souvislosti se závazkem EU k obnovení spolupráce se Sýrií přijala Rada rozhodnutí o ukončení částečného pozastavení dohody o spolupráci mezi EU a Sýrií, které bylo zavedeno v roce 2011.
Rada rozhodla o prodloužení omezujících opatření EU vůči subjektům, které jsou zapojeny do kybernetických útoků proti EU a jejím členským státům o další rok, tedy do 18. května 2027.
Rada schválila Úmluvu o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny.
Při zasedání Rady
Na závěr květnového zasedání Rady pro zahraniční věci vysoká představitelka Kaja Kallasová a komisařka pro rozšíření Marta Kosová jménem EU spolu s ukrajinským ministrem zahraničních věcí Andrijem Sybihou a kanadskou ministryní zahraničních věcí Anitou Anandovou uspořádali zasedání na vysoké úrovni v rámci Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí.
Vysoká představitelka Kaja Kallasová poté společně s ministrem syrské přechodné vlády odpovědným za zahraniční věci a agendu Syřanů žijících v zahraničí Asaadem Hasanem Šíbáním předsedala prvnímu politickému dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Sýrií. Tento dialog byl příležitostí k dosažení pokroku v obnovování vztahů EU se Sýrií a k vyhodnocení směrů činnosti, jež by mohly podpořit transformaci této země.
Jedná se o významný signál v rámci normalizace vztahů mezi EU a Sýrií. […] EU rychle zareagovala a podpořila politickou transformaci a obnovu po pádu Asadova režimu.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedkyně Rady pro zahraniční věci
