Rada pro zahraniční věci, 21. dubna 2026

Hlavní výsledky

Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině

Rada dnes jednala o válečné agresi Ruska vůči Ukrajině poté, co prostřednictvím videokonference vystoupil ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha, který poskytl přehled o situaci na místě a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny.

V následné rozpravě se ministři zaměřili na další pomoc Ukrajině, mimo jiné prostřednictvím půjčky na podporu Ukrajiny ve výši 90 miliard eur na období 2026–2027, a na možnosti, jak dále komplexním způsobem zvýšit tlak na Rusko, mimo jiné prostřednictvím 20. souboru sankcí a dalších omezujících opatření.

Na konci zasedání vysoká představitelka oznámila, že je široce podporován návrh, aby se pokročilo v oblasti čtvrtého pilíře evropských bezpečnostních záruk se zaměřením na reformu odvětví obrany, zvýšenou kybernetickou/hybridní podporu a úsilí o odminování a také podporu válečných veteránů.

Rada dále přijala omezující opatření vůči dvěma dalším subjektům, které jsou odpovědné za pokračující hybridní činnosti Ruska, zejména propagandu a dezinformace, a rovněž rozhodla o prodloužení platnosti omezujících opatření EU vůči osobám a subjektům odpovědným za činnosti, jejichž cílem je destabilizovat, narušit nebo ohrozit svrchovanost a nezávislost Moldavské republiky, do 29. dubna 2027.

• Ruské hybridní hrozby: EU zařadila na sankční seznam dva subjekty v souvislosti s manipulací s informacemi (tisková zpráva, 21. dubna 2026)
• Moldavská republika: omezující opatření EU byla prodloužena do dubna 2027 (tisková zpráva, 21. dubna 2026)
• Válka Ruska proti Ukrajině (souvislosti)
• Vojenská podpora Ukrajiny ze strany EU (souvislosti)
• Solidarita EU s Ukrajinou (souvislosti)

Situace na Blízkém východě

Ministři zahraničních věcí zemí EU jednali o situaci na Blízkém východě s ohledem na nejnovější vývoj v celém regionu.

Libanon

Zasedání bylo zahájeno neformální výměnou názorů s předsedou Rady ministrů Libanonské republiky Nawáfem Salámem, která byla zaměřena na situaci na místě a dohodu s Izraelem o ukončení nepřátelských akcí.

Ministři vyzdvihli humanitární důsledky konfliktu a zdůraznili, že je důležité Libanon i nadále podporovat.

Írán

Ministři EU se následně zaměřili na situaci v Íránu a Perském zálivu. Vysoká představitelka informovala ministry zahraničních věcí o své nedávné návštěvě regionu a zdůraznila význam úzké spolupráce s regionálními partnery v zájmu zajištění bezpečnosti a zmírnění napětí.

Ministři zdůraznili, že je důležité pokračovat v diplomatickém úsilí o snížení napětí a nalezení trvalého řešení konfliktu.

Závěrem vysoká představitelka oznámila, že bylo dosaženo politické dohody o rozšíření sankčního režimu EU tak, aby se vztahoval také na osoby odpovědné za porušování svobody plavby.

• Prohlášení vysoké představitelky jménem EU k příměří dohodnutému Spojenými státy a Íránem (tisková zpráva, 9. dubna 2026)
• Časová osa – Írán a Blízký východ (souvislosti)
• Sankce EU proti Íránu (souvislosti)

Izrael a Palestina

Rada jednala o Izraeli a Palestině.

Vysoká představitelka informovala ministry o výsledku zasedání Globální aliance pro uskutečnění dvoustátního řešení a ad hoc styčného výboru, jimž spolupředsedala předchozího dne, a znovu potvrdila význam účinného provádění mírového plánu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2803.

Pokud jde o vztahy s Izraelem, vysoká představitelka oznámila, že ohledně návrhu na úplné nebo částečné pozastavení dohody o přidružení mezi EU a Izraelem, který předložily některé členské státy, nebylo dosaženo jednomyslnosti.

Byla rovněž zmíněna situace na Západním břehu Jordánu a zapojení EU prostřednictvím misí SBOP.

• Postoj EU k situaci na Blízkém východě (souvislosti)
• Humanitární podpora EU pro Palestince (souvislosti)

Sýrie

V rámci příprav na první politický dialog mezi EU a Sýrií, plánovaný na 11. května, jednala Rada o nejlepších způsobech, jak podpořit transformaci v této zemi.

• Závěry Evropské rady, 20. března 2025
• Rada schválila závěry o Sýrii (tisková zpráva, 23. června 2025)
• Sýrie (souvislosti)

Jižní Kavkaz

Ministři si vyměnili názory na vztahy EU s jižním Kavkazem, přičemž se zaměřili na vývoj arménsko-ázerbájdžánského mírového procesu. V tomto kontextu různí ministři zdůraznili, že pokrok v tomto procesu je pro daný region skutečnou příležitostí a že EU v této souvislosti výrazně zvyšuje svou podporu.

Rada pro zahraniční věci rovněž jednala o vztazích mezi EU a Arménií před prvním summitem, který se bude konat ve dnech 4. a 5. května v Jerevanu, a potvrdila, jakých výsledků by na summitu mělo být dosaženo. Rada rozhodla, že v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) bude kromě již probíhající mise EU v Arménii (EUMA) zřízena partnerská mise EU v Arménii (EUPM Armenia), což představuje další krok v úsilí o posílení demokratické odolnosti Arménie a její schopnosti zvládat krize.

• Arménie: EU zřídila novou civilní misi, která má přispět k posílení odolnosti země (tisková zpráva, 21. dubna 2026)
• Vůbec první summit EU–Arménie se uskuteční 4. a 5. května 2026 (tisková zpráva, 26. března 2026)
• Arménie (souvislosti)

S ohledem na výsledek návštěvy předsedy Evropské rady v Baku dne 11. března jednali ministři o vztazích EU s Ázerbájdžánem a o podmínkách možného obnovení angažovanosti EU s touto zemí.

• Společné tiskové prohlášení předsedy Evropské rady Antónia Costy a prezidenta Ázerbájdžánské republiky Ilhama Alijeva (11. března 2026)
• Ázerbájdžán (souvislosti)

Rada se rovněž věnovala situaci v Gruzii a jednala o tlaku EU v reakci na pokračující zhoršování stavu demokracie. Na konci zasedání vysoká představitelka zdůraznila, že nic nenasvědčuje zlepšení a že vyjádření ministrů je jasné: gruzínská vláda musí změnit směr, jímž se ubírá.

• Gruzie (souvislosti)

Súdán

Po více než třech letech trvání konfliktu, který vypukl 15. dubna 2023, se Rada souhrnně zabývala válkou v Súdánu, kde pokračují boje mezi súdánskými ozbrojenými silami (SAF) a jednotkami rychlé podpory (RSF) a přidruženými milicemi. Tento konflikt se vyznačuje bezprecedentním porušováním lidských práv, katastrofální humanitární situací a nejrozsáhlejší krizí vysídlování na světě.

Rada jednala o Súdánu v návaznosti na třetí mezinárodní konferenci pro Súdán, která se konala 15. dubna 2026 v Berlíně. Konferenci pořádala EU spolu s Francií, Německem, Spojeným královstvím, Spojenými státy a Africkou unií.

EU vydala v této věci prohlášení, v němž potvrdila, že je odhodlána se zasazovat o jednotu, svrchovanost a územní celistvost Súdánu, a důrazně odmítla jakékoli jednostranné snahy o vytvoření paralelní správy, které by mohly vést k rozdělení země.

• Súdán: prohlášení vysoké představitelky jménem Evropské unie připomínající tři roky od vypuknutí konfliktu (tisková zpráva, 21. dubna 2026)
• Komuniké spolupořádajících zemí – mezinárodní konference pro Súdán v Berlíně (15. dubna 2026 – německé Spolkové ministerstvo zahraničních věcí)
• EU a členské státy přislíbily v reakci na krizi v Súdánu více než 812 milionů eur – operace evropské civilní ochrany a humanitární pomoci (15. dubna 2026 – Evropská komise)
• Súdán (souvislosti)

Další body a rozhodnutí

Lotyšsko na zasedání nadneslo otázku účasti Ruska na Benátském bienále 2026.

Litva informovala Radu o nedávném rozhodnutí běloruského Nejvyššího soudu, jímž označil Evropskou univerzitu humanitních věd (EHU) za „extremistickou organizaci“.

Na závěr informoval belgický ministr Radu o své misi na západním Balkáně.

Rada dnes schválila závěry s názvem „Diplomatická činnost EU v oblasti energetiky a klimatu – posílení suverenity a pokrok v celosvětovém přechodu na čistou energii“.

• Diplomatická činnost EU v oblasti energetiky a klimatu: Rada schválila závěry (tisková zpráva, 21. dubna 2026)