"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Videokonference ministrů odpovědných za politiku soudržnosti, 15. června 2020
Hlavní výsledky
Ministři EU vedli politickou rozpravu o úloze politiky soudržnosti při hospodářském oživení po pandemii COVID-19.
Ministři byli vyzváni, aby si vyměnili názory na to, jak co nejlépe zajistit správnou rovnováhu mezi
okamžitými opatřeními reagujícími na krizi a dlouhodobými cíli v oblasti soudržnosti,
flexibilitou na vnitrostátní úrovni a cílenou podporou nejméně rozvinutým regionům a nejvíce zasaženým odvětvím.
Ekonomické důsledky pandemie COVID-19 staví politiku soudržnosti do popředí opatření na podporu oživení jako klíčovou politiku EU, která je nejlépe schopna zabránit prohlubování nerovností. Šíření koronaviru může vést ke zvýšení regionálních rozdílů, které, pokud nebudou naléhavě řešeny, mohou narušit fungování jednotného trhu. Politika soudržnosti je z velké části koncipována tak, aby poskytovala dodatečnou podporu všem členským státům a regionům, zejména těm, jejichž ekonomiky byly pandemií obzvláště zasaženy a mají nejmenší schopnost se zotavit.
Marko Pavić, chorvatský ministr pro regionální rozvoj a fondy EU
V diskusi ministři zdůraznili význam intenzivnější podpory pro odvětví zdravotnictví, jakož i potřebu plně využít hospodářského potenciálu nejvíce postižených odvětví, jako je cestovní ruch a kultura.
S ohledem na krizi se členské státy zabývaly možností zvýšit flexibilitu převodů mezi strukturálními a investičními fondy. Cílem je zlepšit připravenost na mimořádné události a dále podpořit tvorbu pracovních míst v malých a středních podnicích.
Některé členské státy vyjádřily názor, že je třeba dále zvážit možnost zahrnout do rámce politiky soudržnosti opatření rychlé reakce, která by mohla být aktivována za výjimečných a neobvyklých okolností.
Ministři se rovněž dohodli, že budou usilovat o posílení nástrojů politiky soudržnosti s cílem pomoci společnostem zvládnout současnou situaci a položit základ pro rychlé a udržitelné oživení jejich ekonomik.
Videokonferenci předsedal Marko Pavić, chorvatský ministr pro regionální rozvoj a fondy EU. Evropskou komisi zastupovala komisařka Elisa Ferreirová.
Na závěr vydalo chorvatské předsednictví tiskovou zprávu.
Ekonomické důsledky pandemie COVID-19 staví politiku soudržnosti do popředí opatření na podporu oživení jako klíčovou politiku EU, která je nejlépe schopna zabránit prohlubování nerovností. Šíření koronaviru může vést ke zvýšení regionálních rozdílů, které, pokud nebudou naléhavě řešeny, mohou narušit fungování jednotného trhu. Politika soudržnosti je z velké části koncipována tak, aby poskytovala dodatečnou podporu všem členským státům a regionům, zejména těm, jejichž ekonomiky byly pandemií obzvláště zasaženy a mají nejmenší schopnost se zotavit.
