Reakce EU na pandemii COVID-19

Pandemie covidu-19 zasáhla všechny země EU. Od vypuknutí pandemie covidu-19 usiluje EU ve spolupráci se svými členskými státy o ochranu zdraví a dobrých životních podmínek občanů EU, posílení vnitrostátních systémů zdravotní péče a omezení šíření tohoto viru.

Zároveň EU koordinuje svou reakci s cílem zmírnit socioekonomický dopad pandemie covidu-19 a podpořit oživení zemí EU.

Reakce EU na mimořádnou situaci způsobenou pandemií COVID-19

Vedoucí představitelé EU se v březnu 2020 ve snaze nasměrovat reakci EU na mimořádnou situaci způsobenou pandemií covidu-19 dohodli na čtyřech prioritách:

• omezení šíření viru
• zajištění dodávek zdravotnického vybavení
• podpora výzkumu v oblasti léčby a očkovacích látek
• podpora pracovních míst, podniků a ekonomiky

Během koronavirové krize se vedoucí představitelé EU pravidelně setkávali prostřednictvím videokonferencí, aby jednali a hodnotili aktuální situaci a koordinovali příslušná opatření. I po odeznění mimořádné situace se Evropská rada k tématu covidu-19 pravidelně vracela.

Vedoucí představitelé EU se při práci na budoucím oživení dohodli, že budou pokračovat v koordinačním úsilí na úrovni EU v různých oblastech, jimiž jsou:

• vývoj, výroba a zavádění vakcín proti covidu-19
• strategie testování a vzájemné uznávání testů
• přeshraniční trasování kontaktů
• karanténní opatření
• interoperabilní digitální certifikáty o očkování

Bezpečné a účinné vakcíny proti onemocnění COVID-19

Trvalé řešení a jeden ze základních prvků reakce EU na pandemii covidu-19 představuje vývoj a distribuce bezpečných a účinných očkovacích látek proti covidu-19.

EU od začátku pandemie přesměrovává financování výzkumu na nejslibnější výzkumné projekty v oblasti vývoje očkovacích látek a koordinuje společné úsilí o zajištění jejich výroby a dodávek do zemí EU v dostatečném množství.

Očkovací kampaně proti covidu-19 byly v celé Unii zahájeny 27. prosince 2020. Do června 2022, o 18 měsíců později, bylo proti covidu-19 plně naočkováno devět z deseti dospělých obyvatel EU (86 %).

Společně silnější: pozoruhodný příběh očkovacích látek proti COVID-19

Rychlost, s níž byly poskládány jednotlivé dílky celé skládačky k ochraně před koronavirem, svědčí o úrovni vědeckých inovací a míře vynalézavosti, které doprovázela nepřetržitá spolupráce, včasná politická rozhodnutí a obrovské lékařské a logistické úsilí.

Jak toho bylo dosaženo? Jaké výzvy ještě musíme zvládnout, abychom pandemii překonali? Podívejte se na příběh očkovacích látek proti covidu-19, od jejich vynalezení v laboratoři po podání lidem v Evropě i mimo ni.

• Podrobnější informace

Koordinace cestovních opatření

Země EU v Radě koordinují svou činnost v oblasti usnadnění volného pohybu v EU během pandemie covidu-19.

Za tímto účelem přijímají společná doporučení týkající se cestovních opatření, která jsou pravidelně aktualizována a přizpůsobena aktuální epidemiologické situaci. Poslední doporučení Rady týkající se cestovních opatření byla přijata 13. prosince 2022.

Podle nových doporučení by členské státy neměly ukládat žádná omezení pro cesty z důvodu ochrany veřejného zdraví. Doporučení však obsahují některá ochranná opatření pro případ zhoršující se epidemiologické situace nebo výskytu nové varianty vzbuzující obavy.

• COVID-19: cestovní opatření (souvislosti)

Digitální certifikát EU COVID

EU se dohodla na vydání společného digitálního certifikátu EU COVID, který má usnadnit bezpečný a volný pohyb v průběhu pandemie covidu-19, neboť bude dokládat, že daná osoba:

• byla proti covidu-19 očkována, nebo
• obdržela negativní výsledek testu, nebo
• se z covidu-19 zotavila.

Nařízení EU, kterým se zavádí digitální certifikát EU COVID, bylo platné od 1. července 2021 do 30. června 2023.

Od června 2023 začala Světová zdravotnická organizace (WHO) systém EU pro digitální certifikaci COVID-19 využívat s cílem vytvořit globální systém, který bude pomáhat chránit občany na celém světě před stávajícími i budoucími zdravotními hrozbami, včetně pandemií.

• Digitální certifikát EU COVID (souvislosti)
• Na cestě ke globálnímu digitálnímu zdravotnímu certifikátu: Rada přijala doporučení (tisková zpráva, 27. června 2023)

Plán na podporu oživení Evropy

V zájmu podpory občanů, podniků a zemí EU při zotavování se z hospodářského útlumu způsobeného pandemií covidu-19 se vedoucí představitelé EU dohodli na vypracování Evropského plánu na podporu oživení. Dne 23. dubna 2020 se zavázali k vytvoření fondu EU na podporu oživení, jehož cílem bude zmírnit dopady krize.

Dne 21. července 2020 se vedoucí představitelé EU dohodli na celkovém rozpočtu ve výši 1 824 miliard eur na období 2021–2027. Balíček, který spojuje víceletý finanční rámec (VFR) a mimořádné úsilí o oživení ve výši 750 miliard eur (800 miliard eur v běžných cenách), nástroj Next Generation EU (NGEU), pomáhá EU zotavit se z následků pandemie covidu-19 a podporuje investice do zelené a digitální transformace.

Tyto prvky doplňují tři záchranné sítě ve výši 540 miliard eur, které již EU zavedla na podporu pracovníků, podniků a zemí.

• Plán na podporu oživení Evropy (souvislosti a časová osa)
• Mimořádné zasedání Evropské rady, 17.–21. července 2020

5 způsobů spolupráce mezi EU a členskými státy v boji proti COVID-19

Ve snaze pomoci lidem zvládnout pandemii covidu-19 fungovala EU a její členské státy jako jeden tým a příběh této spolupráce rozhodně stojí za pozornost. Od zajištění bezpečných a účinných očkovacích látek přes zasílání zdravotnického vybavení tam, kde je nejvíce zapotřebí, až po přijímání pacientů z jiných zemí; Od ochrany pracovních míst a pracovníků až po pomoc partnerským zemím na celém světě – země EU vynakládají maximální úsilí, aby se vzájemně podpořily.

• Digitální příběh: 5 způsobů spolupráce mezi EU a členskými státy v boji proti COVID-19

Globální solidarita

Pandemie covidu-19 je globální výzvou, která vyžaduje globální řešení. Země EU poskytly společnými silami, v duchu solidarity a multilateralismu podporu partnerům po celém světě a zajistily výrazný objem finančních prostředků na reakci proti ničivým důsledkům pandemie v celosvětovém měřítku.

Tým Evropa je jedním z hlavních dárců pro COVAX, nástroj pro celosvětovou spolupráci na urychlení vývoje, výroby a spravedlivého přístupu k testům, léčbě a očkovacím látkám proti covidu-19.

Členské státy EU se v květnu 2021 zavázaly, že darují dávky očkovacích látek proti covidu-19 partnerům po celém světě. Kromě toho EU a její členské státy pomáhají partnerům tím, že darují a vyváží očkovací látky, jakož i poskytují finanční a humanitární podporu zemím, které to potřebují.

Krizi covidu-19 lze překonat pouze společně v duchu globální solidarity a odpovědnosti.

Předseda Evropské rady Charles Michel

• COVID-19: globální solidarita (souvislosti)

Dne 30. března 2021 se skupina světových lídrů připojila k předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a generálnímu řediteli Světové zdravotnické organizace (WHO) a vyzvala k uzavření mezinárodní smlouvy, která by v zájmu budoucích generací zlepšila připravenost a reakci na pandemii covidu-19.

Dne 1. prosince 2021 přijalo 194 členů WHO na mimořádném zasedání Světového zdravotnického shromáždění rozhodnutí o zahájení procesu, v jehož rámci bude vypracována a dojednána nová mezinárodní smlouva o boji proti pandemiím.

• Nová smlouva o boji proti pandemiím (souvislosti)

Během této krize vynakládají země EU stále větší úsilí ve snaze vzájemně se podporovat, přičemž pomáhají těm, kdo pomoc nejvíce potřebují, a dělí se o zdroje potřebné k boji proti šíření tohoto viru. A to je ukázkový příklad skutečné evropské solidarity.

EU rovněž pomáhala občanům EU, kteří uvízli ve třetích zemích během první vlny pandemie. V prvních měsících pandemie spolupracovaly delegace EU s velvyslanectvími členských států s cílem koordinovat repatriaci více než 650 000 občanů EU a přispěly na náklady spojené s více než 400 repatriačními lety vypravenými členskými státy.

• Evropská solidarita v praxi

Co již EU udělala

V této krizové situaci Evropská unie a její členské státy spolupracují a pomáhají si.

EU mobilizovala zdroje na podporu reakce na mimořádnou situaci způsobenou virem: na zajištění dodávek ochranného vybavení, posílení výzkumu a na podporu našich globálních partnerů, kteří potřebují pomoc.

• Podpora systémů zdravotní péče a ochrana veřejného zdraví
• Výzkum a vývoj bezpečných vakcín proti onemocnění COVID-19
• Reakce EU na ekonomické důsledky pandemie COVID-19
• Koordinace opatření týkajících se cestování v rámci EU během pandemie

Úloha Rady: koordinace v případě krize

Dne 28. ledna 2020 chorvatské předsednictví v reakci na šíření covidu-19 rozhodlo o aktivaci mechanismu integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) v režimu sdílení informací. IPCR představuje rámec EU pro koordinaci v případě meziodvětvových krizí na nejvyšší politické úrovni.

Režim sdílení informací znamená, že členské státy mají přístup:

• k pravidelným informacím o situaci a analytickým zprávám Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost
• ke specializované stránce na zabezpečené internetové platformě pro sdílení informací

S ohledem na zhoršující se situaci a dopady na jednotlivá odvětví (zdravotnictví, konzulární služby, civilní ochrana, ekonomika) v důsledku pandemie covidu-19 rozšířilo předsednictví 2. března 2020 aktivaci mechanismu IPCR na plný režim. Režim plné aktivace umožňuje pořádat krizová jednání za účasti:

• zasažených členských států
• Evropské komise
• Evropské služby pro vnější činnost
• kanceláře předsedy Evropské rady
• relevantních agentur a odborníků EU

V zájmu snazší výměny informací a koordinace reakce na pandemii covidu-19 se chorvatské předsednictví rozhodlo pořádat během první vlny pravidelná jednání. Jednání pravidelně svolávala i následující předsednictví.

Dne 2. května 2023 rozhodlo švédské předsednictví v souvislosti s pandemií covidu-19 o deaktivaci mechanismu integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) v plném režimu. Mechanismus IPCR je v souvislosti s covidem-19 ponechán v monitorovacím režimu a záležitostmi týkajícími se tohoto onemocnění se budou nadále zabývat Výbor EU pro zdravotní bezpečnost a Pracovní skupina Rady pro veřejné zdraví.

• Deaktivace mechanismu IPCR v souvislosti s pandemií covidu-19 (tisková zpráva švédského předsednictví, 4. května 2023)
• Šíření nákazy koronavirem COVID-19: reakce EU posílena, předsednictví spustilo režim plné aktivace IPCR (tisková zpráva, 2. března 2020)
• Reakce Rady na krize – IPCR (souvislosti)

Souvislosti

Covid-19 je onemocnění způsobené novým typem koronaviru (SARS-CoV-2). Poprvé bylo zjištěno v Číně v prosinci 2019.

V prosinci 2019 se v čínském městě Wu-chanu vyskytlo onemocnění covidem-19, které se rychle rozšířilo do dalších regionů v Číně a ve světě. V lednu 2020 se objevily ojedinělé případy i v některých členských státech EU.

Na konci února 2020 oznámila Itálie výrazný nárůst počtu případů covidu-19, soustředěných v regionech na severu země. Případy nakažených osob začala hlásit většina dalších členských států EU.

Do března 2020 již případy covidu-19 hlásily všechny členské státy EU. Počet případů od té doby stále roste.

Rada spolu s ostatními orgány EU situaci pozorně monitoruje a přijímá opatření. Patří sem například přijímání příslušných právních předpisů EU a nepřetržitá koordinace s členskými státy za účelem sdílení informací, posuzování potřeb a zajištění soudržné reakce na úrovni celé EU.

Celosvětovou reakci koordinuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Dne 11. března 2020 označila WHO covid-19 za globální pandemii. EU k celosvětové reakci WHO přímo přispívá.

Podle WHO způsobila pandemie do května 2023 téměř 7 milionů úmrtí (6 921 614). Dne 5. května 2023 vyhlásila WHO ukončení pandemie covidu-19 jakožto stavu ohrožení veřejného zdraví.

Další aktuální informace o zasedáních Rady, tiskové zprávy, infografiky a publikace týkající se covidu-19 naleznete zde: