"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada vedla diskusi o návrhu závěrů Evropské rady pro její zasedání ve dnech 20. a 21. října 2021.
Po neformálních jednáních v Praze dne 7. října 2021 se lídři EU setkají v Bruselu, aby si vyměnili názory na řadu naléhavých otázek.
Budou se zabývat nejnovějším vývojem útočné války Ruska proti Ukrajině a neustávající podporou Ukrajiny ze strany EU.
Vedoucí představitelé EU rovněž posoudí situaci v oblasti cen energií a bezpečnosti dodávek, včetně opatření k optimalizaci trhu a pokroku při snižování poptávky.
V kontextu současné energetické krize se Evropská rada bude zabývat také hospodářskou situací.
Dále lídři povedou strategickou diskusi o Číně a připraví řadu mezinárodních akcí.
Ministři jednali o dalším postupu v souvislosti s Konferencí o budoucnosti Evropy.
Rada v současné době pracuje na zajištění dalších činností, které by účinně navázaly na výsledek konference, především na základě předběžného komplexního technického posouzení všech 49 návrhů konference a 326 souvisejících opatření. Navazující činnosti ministři naposledy hodnotili na svém zářijovém zasedání.
Od Evropského parlamentu Rada navíc obdržela návrhy nadvě konkrétní změny Smluv na základě čl. 48 odst. 2 Smlouvy o EU. Ministři diskutovali o tom, kdy by bylo nejvhodnější předložit tyto návrhy Evropské radě a kdy je oznámit vnitrostátním parlamentům.
Vzhledem k tomu, že Evropský parlament požádal svůj Výbor pro ústavní záležitosti, aby v rámci provádění výsledků konference připravil návrhy na další změny Smluv, panovala mezi ministry během diskuse široká shoda na tom, že by bylo vhodné počkat, dokud Parlament tyto přípravy nedokončí, a teprve poté předložit uvedené dva konkrétní návrhy, které již Rada obdržela, aby byla zajištěna procedurální efektivita a nedocházelo ke zdvojování procesů.
V této souvislosti mnozí ministři poukazovali na to, že velkou většinu návrhů konference lze provést ve stávajícím rámci Smluv, a zaujali postoj, že takovým návrhům je třeba dát v této fázi přednost.
Některým ministrům navíc připadá, že v kontextu naléhavých problémů způsobených válkou Ruska na Ukrajině je důležité zaměřit veškerou energii na vyřešení praktických problémů, s nimiž se evropští občané v současné době potýkají. Jiní ministři vyjádřili názor, že před zahájením procesu změny Smluv je zapotřebí více času na komplexní posouzení.
Rada je plně odhodlána zajistit co nejlépe činnost navazující na návrhy konference. Převážnou většinu návrhů – až 95 % – lze provést plným využitím možností stávajících Smluv. Na tuto oblast je třeba se zaměřit a v relativně krátkém horizontu odpovědět na přání občanů pozitivními a konkrétními kroky.
Mikuláš Bek, český ministr pro evropské záležitosti
Ministři jednali také o uspořádání akce k získání zpětné vazby ohledně konference, jež poskytne významnou příležitost informovat občany o činnostech, jimiž všechny tři orgány EU na výsledky konference navazují.
V rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU si ministři vyslechli aktuální informace o situaci v oblasti právního státu v Polsku.
Postup byl ve vztahu k Polsku zahájen v roce 2017, kdy Komise vydala odůvodněné stanovisko k situaci právního státu v Polsku. Ve stanovisku je věnován prostor řadě otázek týkajících se nezávislosti polského soudnictví.
Poslední jednání s Polskem v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU proběhlo v únoru 2022.
Komise informovala ministry o vývoji situace od únorového jednání, mimo jiné pokud jde o reformu kárného režimu vztahujícího se na polské soudce, provedenou polskými orgány. Možnost vyjádřit se mělo i Polsko.
Rada vedla politickou rozpravu o návrhu Evropského parlamentu na změnu pravidel EU upravujících volby do Evropského parlamentu s cílem poskytnout politické pokyny pro další práci na předmětném návrhu.
Ministři se vyjadřovali k otázce, které z navrhovaných změn by si přáli zahrnout do pravidel o volbách do EP a které změny považují za větší výzvu, přičemž jejich názory se lišily.
Několik ministrů uvedlo, že obecně podporují úsilí o zvýšení volební účasti ve volbách do Evropského parlamentu a o posílení jejich demokratické legitimity.
Hlavní politické a právní výzvy, které členské státy uvedly, se týkají návrhů na vytvoření celounijního volebního obvodu založeného na nadnárodních kandidátních listinách a systému vedoucích kandidátů, jehož prostřednictvím by byl volen předseda Komise. Členské státy rovněž vyjádřily výhrady k různým návrhům na harmonizaci volebních procesů v celé EU a zdůraznily, že je třeba zajistit určitou flexibilitu, díky níž by se respektovaly dlouholeté volební tradice.
Některé členské státy poukázaly na změny pravidel voleb do EP dohodnuté v roce 2018 a vyjádřily naději, že by mohly brzy vstoupit v platnost.
V části „Jiné záležitosti“ Komise informovala ministry o svém sdělení nazvaném „Prosazování práva EU pro Evropu, která přináší výsledky“, které bylo zveřejněno dne 13. října 2022.
Ve sdělení se uvádí, jak se vyvíjela činnost Komise v oblasti prosazování práva počínaje prevencí až po sankce, s cílem zajistit, aby lidé a podniky měli prospěch ze společných pravidel, na nichž se dohodla celá EU.
Rada je plně odhodlána zajistit co nejlépe činnost navazující na návrhy konference. Převážnou většinu návrhů – až 95 % – lze provést plným využitím možností stávajících Smluv. Na tuto oblast je třeba se zaměřit a v relativně krátkém horizontu odpovědět na přání občanů pozitivními a konkrétními kroky.