"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada zahájila přípravy na zasedání Evropské rady, které se bude konat 20. a 21. října, a to projednáním komentovaného návrhu pořadu jednání.
Na zasedání Evropské rady se vedoucí představitelé budou znovu zabývat útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a jejími důsledky. Také budou jednat o energetické situaci a hospodářských otázkách.
V oblasti vnějších vztahů bude Evropská rada řešit vztahy mezi EU a Asií, přípravy summitu EU–ASEAN a povede strategickou diskusi o Číně. Rovněž zhodnotí přípravy na konferenci OSN o změně klimatu v Šarm aš-Šajchu (COP27) a na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Montrealu.
V rámci každoročního dialogu o právním státě vedli ministři horizontální diskusi zaměřenou na hlavní trendy v oblasti právního státu v EU.
Jádrem debaty byla čtyři základní témata: soudní systémy, protikorupční rámec, pluralita sdělovacích prostředků a další institucionální záležitosti související se systémem brzd a protivah. Debata vycházela ze zprávy Komise o právním státě, která byla vydána dne 13. července 2022 a poprvé obsahuje konkrétní doporučení členským státům.
Cílem dialogu Rady o právním státě je vést otevřenou a konstruktivní debatu o situaci v oblasti právního státu v celé EU při plném respektování zásad objektivity, nediskriminace a rovného zacházení se všemi členskými státy.
Otázky týkající se jednotlivých zemí budou projednány na listopadovém zasedání Rady pro obecné záležitosti. V popředí zájmu bude těchto pět členských států: Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko.
Domnívám se, že výměny názorů v tomto formátu nám umožňují vést skutečnou politickou diskusi v pozitivní a konstruktivní atmosféře. Dialog Rady usnadňuje sdílení nejen osvědčených postupů, ale také kritických připomínek, jimiž bychom se měli řídit i v těch nejcitlivějších aspektech právního státu.
Mikuláš Bek, český ministr pro evropské záležitosti
Ministři se navzájem podělili o názory na činnosti navazující na Konferenci o budoucnosti Evropy.
Diskuse se zaměřila na možné využití překlenovacích ustanovení obsažených ve Smlouvách s cílem přejít v Radě od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou. Dalším tématem byly iniciativy související s konferencí, jež byly zdůrazněny v projevu o stavu Unie a v souvisejícím „prohlášení o záměru“ vypracovaném Komisí, ve kterém jsou nastíněny hlavní iniciativy plánované na rok 2023. Ministři byli rovněž informováni o opatřeních, jež byla na konferenci navržena a v jejichž případě by Rada mohla jednat sama.
Během rozpravy o činnostech navazujících na konferenci se ministři domnívali, že by v této fázi měly být upřednostněny činnosti navazující na naprostou většinu návrhů a iniciativ vzešlých z konference (přibližně 95 %), které lze provést s využitím všech možností, které stávající rámec Smlouvy nabízí.
Na otázku rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v Radě prostřednictvím překlenovacích ustanovení panovaly různé názory. Většina ministrů byla ochotna zvážit pro určité oblasti překlenovací ustanovení, jež by byla uplatňována případ od případu. Několik ministrů uvedlo, že je zapotřebí provést další posouzení, než budou s to se k této otázce podrobně vyjádřit nebo v dané záležitosti přijmout rozhodnutí.
Ministři uvítali plán Komise navrhnout v návaznosti na konferenci několik legislativních iniciativ, a to v souladu se závazkem, který všechny tři orgány EU přijaly při zahájení tohoto procesu.
Předsednictví rovněž informovalo ministry o přípravách akce k poskytnutí zpětné vazby občanům, která se má uskutečnit 2. prosince.
Cílem konference bylo zapojit občany do diskuse o naší společné budoucnosti a o tom, co má pro ně největší význam. Nyní nastal čas, aby orgány EU prokázaly, že obavám občanů naslouchaly. Rada je plně odhodlána se do tohoto procesu zapojit.
Mikuláš Bek, český ministr pro evropské záležitosti
Ministři posoudili aktuální stav vztahů mezi EU a Spojeným královstvím a zaměřili se na provádění dohody o vystoupení, zejména Protokolu o Irsku/Severním Irsku.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič informoval ministry o nejnovějším vývoji v souvislosti s rozhodnutím vlády Spojeného království z června 2022 předložit návrh právních předpisů, které neuplatňují základní prvky protokolu. Dále informoval o odpovědi na probíhající řízení o nesplnění povinnosti ze dne 15. září 2022.
Ministři znovu potvrdili, že přístup Evropské komise podporují. Především zopakovali, že je EU připravena konstruktivně jednat o diplomatickém řešení v rámci protokolu, pokud jde o praktické obtíže při vlastním provádění protokolu.
V rámci ročního legislativního plánování předložila Komise Radě zprávu o strategickém výhledu na rok 2022 a „prohlášení o záměru“ týkající se přípravy pracovního programu Komise. Ministři nastínili své názory na hlavní priority pro příští rok a na iniciativy, které jsou podle jejich názoru nejpotřebnější.
České předsednictví představilo ministrům obecné priority na dobu svého funkčního období, ale i priority spadající do působnosti Rady pro obecné záležitosti.
Rada dnes formálně přijala rozhodnutí o tom, že Ukrajině urychleně poskytne další makrofinanční pomoc, a to ve výši 5 miliard eur. Touto finanční pomocí se doplňuje další podpora, kterou EU Ukrajině poskytuje v humanitární, rozvojové, celní a obranné oblasti.
Domnívám se, že výměny názorů v tomto formátu nám umožňují vést skutečnou politickou diskusi v pozitivní a konstruktivní atmosféře. Dialog Rady usnadňuje sdílení nejen osvědčených postupů, ale také kritických připomínek, jimiž bychom se měli řídit i v těch nejcitlivějších aspektech právního státu.