"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Maďarské předsednictví představilo priority pro své funkční období od 1. července do 31. prosince 2024.
Pro dané pololetí tak maďarské předsednictví stanovilo tyto obecné priority:
nová dohoda pro konkurenceschopnost Evropy,
posílení evropské obranné politiky,
důsledná politika rozšíření založená na výsledcích,
zastavení nelegální migrace,
utváření budoucí politiky soudržnosti,
zemědělská politika EU zaměřená na zemědělce,
řešení demografických výzev.
Pokud jde o Radu pro obecné záležitosti, předsednictví bude pokračovat v práci mimo jiné na provádění strategické agendy a na otázkách týkajících se právního státu, transparentnosti a integrity, demokratické odolnosti, budoucnosti Evropy, rozšíření, boje proti antisemitismu a podpory židovského života, vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, vztahů mezi EU a Švýcarskem a dohod o přidružení s Andorrou a San Marinem.
Jednou z klíčových priorit maďarského předsednictví je prosazovat vyváženou a důvěryhodnou politiku rozšíření založenou na výsledcích. Naším cílem je dát procesu integrace západního Balkánu nový impuls, přičemž se uznává, že bez začlenění těchto partnerů je EU neúplná. Očekáváme, že v přistoupení těchto kandidátských zemí k EU dosáhneme hmatatelného pokroku a prohloubíme spolupráci prostřednictvím nadcházejícího summitu EU a západního Balkánu a prostřednictvím Evropského politického společenství.
János Bóka, maďarský ministr pro záležitosti Evropské unie
V rámci každoročního dialogu Rady o právním státě vedli ministři diskusi o obecném vývoji v oblasti právního státu v EU, přičemž využili zprávu Komise o právním státu 2024.
Rozprava se zaměřila na čtyři oblasti týkající se právního státu: justiční systém, protikorupční rámec, pluralitu a svobodu médií a další institucionální záležitosti související se systémem brzd a protivah.
Během diskuse ministři uvítali dobrý celkový pokrok při plnění doporučení Komise a skutečnost, že do letošní zprávy byly zahrnuty i kandidátské země. Znovu potvrdili, že podporují tento postup jako užitečný nástroj pro vedení vnitrostátních reforem, a uvedli, že považují za důležité pokračovat v dialogu při plném respektování zásad objektivity, nediskriminace a rovného zacházení se všemi členskými státy.
Na listopadovém zasedání Rady pro obecné záležitosti by Rada měla vést diskusi o jednotlivých zemích se zaměřením na vývoj na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku a Polsku.
Situace v oblasti právního státu v kandidátských zemích
Ministři si rovněž vyměnili názory na celkový vývoj situace v oblasti právního státu v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. Zasedání se zúčastnili ministři z dotčených zemí.
Právní stát hraje v procesu rozšíření ústřední úlohu jako jedna ze základních podmínek pro členství v EU. V letošním roce byly Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko jakožto kandidátské země, které nejvíce pokročily v procesu přistoupení a z hlediska úrovně jejich připravenosti v oblasti právního státu, poprvé zahrnuty do zprávy Komise o právním státu.
V této souvislosti vedli ministři s těmito kandidátskými zeměmi obecnou výměnu názorů na otázky právního státu, která se řídila horizontální kapitolou zprávy Komise z roku 2024. Ocenili komplexní reformy, které tyto čtyři kandidátské země provedly nebo zahájily s cílem posílit právní stát, a vyzvali je, aby v rámci příprav na členství v EU ve svém reformním úsilí pokračovaly.
Diskuse se zaměřila výhradně na obecné trendy v oblasti právního státu a po skončení rozpravy nebyly vydány žádné formální závěry. Diskuse o právním státu v jednotlivých kandidátských zemích budou i nadále probíhat v rámci procesu rozšíření.
Rada zahájila přípravy na zasedání Evropské rady, které se bude konat ve dnech 17. a 18. října 2024, projednáním komentovaného návrhu pořadu jednání.
Vedoucí představitelé EU se budou na svém říjnovém zasedání zabývat válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině a situací na Blízkém východě. Rovněž si poprvé vymění názory na zprávu Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. K dalším možným tématům patří migrace a bezpečnost a obrana.
V rámci evropského semestru 2024 bude Evropská rada vyzvána, aby potvrdila integrovaná doporučení pro jednotlivé země.
V části „Jiné záležitosti“ vedoucí představitelé zhodnotí přípravy na zasedání COP29 o změně klimatu a na zasedání COP16 o biologické rozmanitosti. S ohledem na aktuální dění se mohou rovněž zabývat konkrétními zahraničněpolitickými otázkami, včetně vývoje v Gruzii a Moldavsku.
