"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Ministři a ministryně si vyměnili názory na proces rozšíření EU a schválili závěry Rady o rozšíření.
Závěry Rady se týkají šesti partnerů ze západního Balkánu, Turecka, Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie. Hodnotí situaci v jednotlivých partnerských zemích EU a stanoví hlavní směry reformních priorit.
Závěry Rady o rozšíření jsou jasným signálem naší podpory úsilí partnerů pokročit na cestě k přistoupení, a to na základě zásady vlastních zásluh. Vyvážené a důvěryhodné rozšíření je pro maďarské předsednictví klíčovou prioritou. Vřele vítáme obnovenou dynamiku tohoto procesu, jakož i významný pokrok, jehož bylo během našeho funkčního období dosaženo. Tyto závěry budou silným impulsem pro rozšíření na západním Balkáně i v dalších regionech v nadcházejících letech.
János Bóka, maďarský ministr pro záležitosti Evropské unie
Ministři a ministryně si vyměnili názory na posílení vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Jednání probíhalo s ohledem na přípravné práce na technické úrovni s cílem posoudit možnosti prohloubení vztahů se Spojeným královstvím, a to i s přihlédnutím k „červeným liniím“ této země.
Během jednání ministři a ministryně uvítali přání Spojeného království posílit strategickou spolupráci s EU a zdůraznili, že je zejména v současném geopolitickém kontextu důležité s ním spolupracovat, jelikož je podobně smýšlejícím partnerem a spojencem. Vyjádřili ochotu zvážit konkrétní návrhy Spojeného království s cílem navázat na stávající spolupráci. Práce budou probíhat v pragmatickém duchu na základě přístupu k balíčku jako celku a budou se řídit hlavními zásadami, které v roce 2017 stanovila Evropská rada.
V této souvislosti zdůraznili zejména potřebu zajistit rovnováhu práv a povinností a soudržnost se vztahy EU s jinými třetími zeměmi, jakož i nedělitelnost čtyř svobod a autonomii rozhodování EU. Rovněž připomněli, že je nezbytné plně a věrně provádět stávající dohody, neboť poskytují potřebný pevný základ pro budoucí agendu, a že je třeba zajistit v tomto procesu politické řízení ze strany Rady.
Ministři a ministryně vyjádřili názor, že současná geopolitická situace vyžaduje úzkou spolupráci se Spojeným královstvím v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky jakožto prioritní oblasti. V diskusi bylo zmíněno několik dalších prioritních oblastí, jako jsou výměny mládeže, rybolov a energetika, které jsou pro pokrok v partnerství se Spojeným královstvím považovány za klíčové.
V souladu se zásadami schválenými Evropskou radou v roce 2017 by mohly být projednány i další oblasti, jako je propojení systému obchodování s emisemi, jakož i sanitární a fytosanitární opatření.
Komise ministry a ministryně informovala o jednáních o rozsáhlém souboru opatření zaměřených na modernizaci a prohloubení dvoustranných vztahů mezi EU a Švýcarskem.
Projednávaný soubor zahrnuje tyto klíčové prvky:
ustanovení o institucích a o státní podpoře, která mají být součástí stávajících i budoucích dohod se Švýcarskem týkajících se vnitřního trhu
dohodu umožňující účast Švýcarska v programech EU, včetně programu Horizont Evropa
dohodu o trvalém finančním příspěvku Švýcarska k sociální a hospodářské soudržnosti v EU
dohody o elektřině, bezpečnosti potravin a ochraně zdraví
Během diskuse ministři a ministryně uvítali pokrok dosažený v jednáních a vyzvali Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí a uvedená jednání do konce roku 2024 úspěšně uzavřela.
Ministři a ministryně si vyměnili názory na budoucnost Evropy. Zaměřili se přitom na zprávu Maria Draghiho s názvem „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ a její kapitolu o posílení správy. Tato kapitola obsahuje několik úvah a konkrétních návrhů týkajících se institucionálního uspořádání EU a jejího fungování, jejichž cílem je soustředit práci v oblastech, v nichž má činnost EU největší přidanou hodnotu, urychlit v prioritních oblastech práci a zjednodušit pravidla.
Během diskuse ministři a ministryně zdůraznili, že je třeba zjednodušit právní předpisy EU a snížit regulační zátěž pro podniky, zejména pro malé a střední podniky. Rovněž podpořili zefektivnění a lepší koordinaci procesů EU, aby lépe plnila své cíle v oblasti konkurenceschopnosti.
Byla vyjádřena podpora prozkoumání všech možností podle Smluv, jak umožnit, aby EU jednala pružněji, a několik ministrů podpořilo rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Jiní nicméně vyjádřili výhrady a zdůraznili, že je důležité zachovat jednotu EU a zohlednit obavy členských států v citlivých oblastech.
Předsednictví rovněž poskytlo přehled rozprav konaných v různých složeních Rady v souvislosti s budoucností některých politik EU.
Rada potvrdila svůj osmnáctiměsíční program na období od 1. ledna 2025 do 30. června 2026.
Program připravilo Polsko, Dánsko a Kypr jakožto nadcházející předsednictví a vysoká představitelka, pokud jde o program Rady pro zahraniční věci, ve spolupráci s Komisí.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ předsednictví informovalo ministry a ministryně o aktuálním stavu zřizování interinstitucionálního orgánu pro etiku a o jednáních Rady týkajících se zprávy o posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy, kterou vypracoval Sauli Niinistö.
Komise Radu informovala o jednáních týkajících se revize rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí z roku 2010.
Rada také bez rozpravy přijala body uvedené na seznamech legislativních i nelegislativních bodů „A“.
