"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 4.–5. prosince 2023
Hlavní výsledky
Spravedlnost
Práva obětí
Miliony lidí se každoročně stávají oběťmi trestného činu. Rada v současné době projednává právní předpis, který by změnil a posílil stávající minimální pravidla směrnice o právech obětí, jejichž cílem je zajistit, aby obětem trestné činnosti byla poskytnuta podpora a přístup k informacím, možnost domáhat se spravedlnosti a získat odškodnění. Během rozpravy o tomto právním předpise se ministři zaměřili na otázku odškodnění, jakož i na návrh sloučit některé služby odborné podpory pro dětské oběti do stejných prostor. Ministři vyjádřili tomuto cíli posílit právní rámec EU silnou podporu. Rovněž však byl ze strany členských států vznesen jasný požadavek flexibility, zejména pokud jde o pravidla pro odškodnění obětí a integrované služby podpory pro dětské oběti.
Justiční spolupráce
Rada se zabývala řadou návrhů, které mají společný cíl posílit justiční spolupráci mezi zeměmi EU. Ministři schválili evropskou strategii v oblasti e-justice na období 2024–2028. Tato strategie poskytne členským státům vodítko při provádění široké škály legislativních a nelegislativních iniciativ, které společně urychlí proces digitalizace a využívání digitálních služeb v oblasti justice. Nová strategie stanoví cíle v oblasti e-justice v nadcházejících letech a určuje, jakým směrem se bude činnost v této oblasti ubírat.
Strategie rovněž doplní legislativní balíček týkající se digitalizace justice, který by měl být přijat do konce roku.
Rada rovněž přijala obecný přístup (postoj členských států) k novému právnímu předpisu EU o předávání řízení v trestních věcech. Navrhovaný právní předpis mimo jiné stanoví seznam společných kritérií pro předávání řízení, lhůtu pro rozhodnutí o předání řízení, povinnosti týkající se práv podezřelých a obviněných osob a obětí a pravidla pro využívání přeshraničních digitálních kanálů pro komunikaci mezi orgány.
Ministři si vyměnili názory na fungování Úřadu evropského veřejného žalobce, a zejména na vztah mezi Úřadem a vnitrostátními orgány. Ačkoli je Úřad evropského veřejného žalobce nezávislým evropským orgánem, předkládá případy trestního stíhání vnitrostátním soudům a zahájení vyšetřování částečně závisí na tom, zda od vnitrostátních orgánů obdrží informace. K provádění těchto vyšetřování potřebuje rovněž podporu vnitrostátních orgánů.
Úřad je odpovědný za vyšetřování a trestní stíhání pachatelů a spolupachatelů trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie a jejich postavení před soud. Svou činnost zahájil dne 1. června 2021. Úřad zahájil vyšetřování až v roce 2022, kdy bylo zahájeno více než 800 vyšetřování a při vyšetřováních prováděných Úřadem bylo zmrazeno téměř 360 milionů EUR.
Uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
Ministři spravedlnosti schválili postoj a zjištění Rady ohledně uplatňování nařízení GDPR. Tento postoj Rady bude podkladem pro zprávu Komise o hodnocení nařízení GDPR plánovanou na rok 2024. Postoj Rady je příspěvkem k tomuto procesu.
Postoj Rady uznává úspěch nařízení GDPR při harmonizaci pravidel ochrany údajů na úrovni EU a při posilování ochrany fyzických osob ve stále více digitalizované společnosti. Zdůrazňuje se rovněž pozitivní dopad nařízení GDPR na mezinárodní úrovni a vytvoření posílené kultury ochrany údajů v rámci organizací. Postoj však rovněž poukazuje na problémy a obavy, jako je regulační zátěž menších organizací, například malých a středních podniků, které musí být podpořeny pokyny a praktickými nástroji.
Přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv
Předsednictví poskytlo aktuální informace o práci vykonané v souvislosti s přistoupením EU k Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP). Jednání o této dohodě byla zahájena v roce 2010. V roce 2014 dospěl Evropský soudní dvůr k závěru, že předběžná dohoda dosažená Radou ohledně znění návrhu přistoupení není plně slučitelná se Smlouvami EU. Jednání byla obnovena v červnu 2020.
Předsednictví informovalo ministry, že probíhají jednání o nevyřešených otázkách týkajících se soudního přezkumu aktů EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i vnitřních pravidel týkajících se přistoupení.
Přistoupení EU se stalo právním závazkem podle Lisabonské smlouvy. Bude mít podobu dohody mezi EU a smluvními stranami EÚLP. Tímto přistoupením by orgány EU byly úmluvou vázány.
Jiné záležitosti
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ poskytlo předsednictví aktuální informace o současných legislativních návrzích projednávaných v Radě a poskytlo informace o
jmenování nového ředitele Agentury Evropské unie pro základní práva,
o zasedání ministerského fóra EU–západní Balkán pro spravedlnost a vnitřní věci (konaném ve Skopje ve dnech 26.–27. října 2023) a
o zasedání ministrů EU a USA věnovaném spravedlnosti a vnitřním věcem (konaném ve Washingtonu ve dnech 13. a 14. listopadu 2023).
Komise informovala ministry o jednáních mezi EU a USA o dohodě o elektronických důkazech a o výroční zprávě o uplatňování Listiny základních práv EU. Nadcházející belgické předsednictví představilo svůj pracovní program.
Kolegium Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) (Infografika)
Vnitřní věci
Pakt o migraci a azylu a vnější rozměr v této oblasti
Předsednictví předložilo ministrům zprávu o pokroku týkající se všech legislativních návrhů paktu o migraci a azylu. Rada a Evropský parlament se v současné době účastní tzv. třístranných jednání o pěti legislativních návrzích. Jejich společným cílem je reforma společného evropského azylového systému a vytvoření společného rámce EU, který se bude zabývat všemi aspekty řízení azylu a migrace. Oba orgány si přejí ukončit jednání a formálně přijmout jednotlivé legislativní návrhy před koncem tohoto legislativního období.
Stojíme před klíčovým okamžikem: takovou příležitost bychom si jakožto 27 členských států neměli nechat ujít. Po téměř osmi letech jednání o novém evropském právním rámci, který lépe reaguje na výzvy spojené s přistěhovalectvím a azylem, máme nyní ke konečné dohodě velmi blízko.
Fernando Grande-Marlaska Gómez, úřadující španělský ministr vnitra
Ministři byli rovněž informováni o aktuálním stavu vnějšího rozměru migrace. To se týká politik EU zaměřených na řešení migračních výzev, kterým EU čelí spolu s ostatními kontinenty a zeměmi. Komise poskytla aktuální informace o pokroku, jehož bylo dosaženo ve spolupráci se třetími partnerskými zeměmi.
Ministři vnitra si vyměnili názory na to, jak zlepšit systém navracení v případě zamítnutých žadatelů o azyl. Jednali o spolupráci se třetími zeměmi a mezi členskými státy, jakož i o zlepšení vnitrostátních řízení o navracení. Ministři zopakovali, že účinný systém navracení je základním předpokladem udržitelné migrační a azylové politiky. Mnozí se shodli na tom, že důležitým krokem vpřed by bylo upřednostňování navracení osob, které představují bezpečnostní riziko, a optimální využívání agentury Frontex.
Předsednictví rovněž informovalo o aktuálním stavu, pokud jde o rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko. Rada vzala na vědomí zprávu předloženou Komisí o zjišťovací misi, která posoudila nejnovější vývoj, pokud jde o uplatňování schengenského acquis Bulharskem.
Témata týkající se vnitřní bezpečnosti figurovala na předních místech pořadu jednání Rady. Pokud jde o Blízký východ, ministři si v návaznosti na diskusi, která proběhla během říjnového zasedání Rady, vyměnili názory na opatření na úrovni EU zaměřená na boj proti šíření nezákonného a hraničního obsahu online.
Pokud jde o Ukrajinu, Rada zhodnotila nejnovější vývoj strukturovaného dialogu o vnitřní bezpečnosti s Ukrajinou. Cílem dialogu je zmírnit možné bezpečnostní důsledky ruské agrese, přičemž dialog vychází ze čtyř hlavních oblastí činnosti: bezpečnost hranic, nedovolené obchodování s palnými zbraněmi, násilní extremističtí zahraniční dobrovolníci a další bezpečnostní rizika (např. obchodování s lidmi). EU a Ukrajina se scházejí v pravidelných intervalech.
Předseda protiteroristické skupiny ministry rovněž informoval o aktuálním stavu spolupráce mezi orgány odpovědnými za boj proti terorismu.
Předsednictví rovněž předložilo zprávu o pokroku ohledně doporučení Rady o kritické infrastruktuře. Toto doporučení nastiňuje, jak by členské státy a orgány EU měly spolupracovat v případě incidentu týkajícího se kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ informovalo předsednictví delegace – stejně jako v případě zasedání ministrů spravedlnosti – o ministerském fóru EU–západní Balkán věnovaném spravedlnosti a vnitřním věcem (Skopje 26.–27. října 2023) a o ministerském zasedání EU–USA věnovaném spravedlnosti a vnitřním věcem (Washington 13.–14. listopadu 2023). Předsednictví rovněž informovalo ministry o druhém plenárním zasedání skupiny na vysoké úrovni pro přístup k údajům za účelem účinného vymáhání práva (Brusel 21. listopadu 2023).
Komise informovala ministry o nařízení o předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boji proti němu, které je v současné době projednáváno v Radě.
Litevský ministr informoval o aktuálním stavu konzultačního zasedání států sousedících s Ruskem a Běloruskem, které se konalo dne 27. října 2023 ve Vilniusu. Finsko předložilo informativní poznámku o dočasném znovuzavedení ochrany svých východních pozemních hranicích a Maďarsko informovalo o situaci na svých jižních hranicích. Na závěr pak nadcházející belgické předsednictví představilo svůj pracovní program.
Stojíme před klíčovým okamžikem: takovou příležitost bychom si jakožto 27 členských států neměli nechat ujít. Po téměř osmi letech jednání o novém evropském právním rámci, který lépe reaguje na výzvy spojené s přistěhovalectvím a azylem, máme nyní ke konečné dohodě velmi blízko.
