Jak EU reaguje na krize a buduje odolnost
EU pracuje na různých úrovních, aby zlepšila svou schopnost reagovat na krize a posílila odolnost vůči budoucím výzvám.
Řešení budoucích mimořádných událostí
Evropská unie se během své existence potýkala s mnoha krizemi a postupně provedla politické a institucionální změny s cílem posílit svoji schopnost zvládat budoucí mimořádné události.
Jak ukázala pandemie covidu-19, krize jsou stále složitější a nezastavují se na hranicích jednotlivých států. EU a její členské státy již zavedly mechanismy přeshraniční spolupráce a solidarity s cílem účinně zvládat krize a chránit občany.
Reakce EU na krize se nicméně musí vyvíjet. V budoucnosti musí být EU připravena čelit akutním krizím odlišné povahy, které by mohly být mnohostranné nebo hybridní, vyvolat dominový efekt nebo by mohly nastat současně.
Aby EU posílila svou odolnost vůči budoucím výzvám, bude muset zlepšit meziodvětvové a přeshraniční zvládání krizí. Kromě toho bude muset zlepšit krizovou komunikaci a zintenzivnit boj proti dezinformacím. Odolností se rozumí schopnost nejenom odolávat výzvám a řešit je, ale rovněž procházet transformacemi udržitelným, spravedlivým a demokratickým způsobem.
V listopadu 2021 přijala Rada závěry o zvyšování připravenosti, schopnosti reakce a odolnosti vůči budoucím krizím. Dne 16. prosince 2021 vedoucí představitelé EU tyto závěry uvítali a vyzvali k posílení reakce a připravenosti EU na krize v rámci přístupu zohledňujícího všechna rizika a k budování a monitorování odolnosti.
Vzhledem k tomu, že jednotný trh má pro EU nepostradatelnou úlohu, Rada zdůrazňuje, že krizová opatření by měla být dočasná, přiměřená a plně koordinovaná s cílem co nejdříve obnovit běžné fungování jednotného trhu, včetně volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, jak je stanoveno ve Smlouvách. Závěry Rady, listopad 2021
Mechanismy reakce na krize v EU
V případě krizí či katastrof, ať už přírodních nebo způsobených člověkem, má EU možnost využít několika mechanismů reakce na krize, jejichž účelem je poskytnutí pomoci a vyřešení situace.
Mechanismus civilní ochrany EU
Reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy koordinuje na úrovni EU mechanismus civilní ochrany Unie. Jeho cílem je:
- posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány civilní ochrany,
- zvýšit informovanost veřejnosti o katastrofách a připravenost na ně,
- umožnit rychlou, efektivní a koordinovanou pomoc postiženým zemím.
Operačním centrem mechanismu civilní ochrany je Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které je v provozu nepřetržitě a koordinuje úsilí EU při reakci na katastrofy.
Mechanismus zahrnuje rovněž Evropský soubor civilní ochrany. Jedná se o soubor zdrojů, které na bázi dobrovolnosti přislíbily členské státy pro okamžité nasazení v rámci EU či mimo ni.
Mechanismus civilní ochrany EU v číslech (Infografika)
V březnu 2022 přijala Rada závěry o opatřeních civilní ochrany v EU v reakci na změnu klimatu. Vzhledem k tomu, že extrémní povětrnostní jevy jsou stále častější a intenzivnější, vyzvali ministři k přizpůsobení systémů civilní ochrany těmto událostem, aby byla EU vůči změně klimatu odolnější.
Mezi opatření zdůrazněná v závěrech patří:
- investice do výzkumu a inovací,
- práce na odpovídajících opatřeních v oblasti prevence a připravenosti,
- rozvoj kapacit civilní ochrany,
- zlepšení připravenosti občanů prostřednictvím větší informovanosti,
- podpora občanů a dobrovolníků v účasti na iniciativách v oblasti civilní ochrany.
Krizová koordinace v Radě
Opatření pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR) podporují rychlý a koordinovaný rozhodovací postup na politické úrovni EU v případě závažných a složitých krizí, včetně teroristických činů.
Prostřednictvím tohoto mechanismu koordinuje předsednictví Rady politickou reakci na krize tím, že propojuje orgány EU, dotčené členské státy a další klíčové aktéry.
V současné době je mechanismus IPCR aktivován, aby se koordinovala opatření EU v reakci na migrační krizi a pandemii covidu-19. Mechanismus Rady pro koordinaci v případě krizí může aktivovat buď předsednictví, nebo členský stát v návaznosti na uplatnění doložky solidarity.
Jak funguje mechanismus reakce na krize IPCR (Infografika)
Fond solidarity Evropské unie
Fond solidarity Evropské unie (EUSF) byl zřízen v roce 2002 s cílem reagovat na závažné přírodní katastrofy a vyjádřit evropskou solidaritu s regiony v Evropě zasaženými katastrofou. Členské státy mohou požádat o finanční prostředky z EUSF na zvládání katastrofických událostí, včetně záplav, lesních požárů, zemětřesení, bouří a sucha.
V dubnu 2020 po vypuknutí pandemie covidu-19 byla působnost Fondu solidarity rozšířena tak, aby zahrnovala i závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví.
Od svého vzniku byl fond využit k reakci na 118 přírodních katastrof a 20 mimořádných situací v oblasti veřejného zdraví.
- Fond solidarity EU (Evropská komise)
- COVID-19 – Rada přijala opatření k okamžitému uvolnění finančních prostředků (tisková zpráva, 30. března 2020)
- Rozpočet EU: Rada schválila pomoc při odstraňování následků katastrof pro Rumunsko, Itálii a Turecko v celkové výši 454,8 milionu eur (tisková zpráva, 18. září 2023)
- Fond solidarity Evropské unie: Rada schválila pomoc na odstraňování následků katastrof ve výši 1 028,54 milionu eur pro Itálii, Slovinsko, Rakousko, Řecko a Francii (tisková zpráva, 23. září 2024)
- Fond solidarity Evropské unie: Rada schválila pomoc při odstraňování následků katastrof pro Německo a Itálii v celkové výši 116 milionů eur (tisková zpráva, 18. listopadu 2024)
Připravenost na budoucí mimořádné situace v oblasti zdraví
Pandemie covidu-19 ukázala, že jsou potřebná koordinovaná opatření EU, aby bylo možné včas a účinně reagovat na krize v oblasti zdraví.
Na základě zkušeností s pandemií covidu-19 přijala EU v rámci balíčku opatření týkajících se evropské zdravotní unie čtyři nařízení s cílem zlepšit schopnost Unie předcházet přeshraničním mimořádným situacím v oblasti zdraví, odhalovat je a rychle na ně reagovat:
- nové nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách,
- revidované mandáty pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a pro Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA),
- rámec opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro mimořádné situace.
Kromě toho Evropská komise v září 2021 zřídila Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Úřad HERA se zřizuje s cílem zajistit vývoj, výrobu, zadávání veřejných zakázek a spravedlivé rozdělování klíčových lékařských protiopatření v EU.
Krizový plán pro zajišťování potravin
Nástup pandemie covidu-19 odhalil zranitelnost evropského potravinového řetězce v případě závažných problémů v zásobování. V listopadu 2021 zveřejnila Komise sdělení, v němž nastínila pohotovostní plán pro zajištění dodávek potravin v Evropě během krizí.
Navržená opatření mají Evropské unii pomoci čelit výzvám, jako jsou extrémní povětrnostní jevy, problémy v oblasti zdraví rostlin a zvířat nebo nedostatek klíčových vstupů typu hnojiv, energie či pracovní síly. Ke zmíněným opatřením patří vytvoření evropského mechanismu připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení (EFSCM) a zřízení expertní skupiny složené ze specialistů z členských států, příslušných zúčastněných stran a zástupců třetích zemí, kteří se budou pravidelně setkávat, aby zajistili plnou připravenost EU na potenciální problémy v potravinovém zásobování.
Na prosincovém zasedání Rady pro zemědělství a rybolov schválili ministři EU o tomto plánu závěry, v nichž uznali, že je třeba, aby evropský potravinový systém obstál vůči potenciálním rizikům a krizím i v budoucnu. Ministři se shodli na tom, že zkušeností získaných v souvislosti s pandemií covidu-19 je třeba využít při formování přístupu EU ke katastrofám v budoucnosti.
Ministři zemědělství EU uspořádali v březnu 2022 videokonferenci s cílem projednat v návaznosti na invazi Ruska na Ukrajinu riziko významného dopadu na zemědělsko-potravinářské odvětví. V rámci projednávaných opatření Komise ministry informovala o svém plánu aktivovat evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení za účelem sledování situace na trhu.
Akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu
V září 2024 přijala Rada akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu (IMERA).
Cílem nástroje je předvídat budoucí krize, zajistit připravenost na ně a reagovat na jejich dopad, a to s využitím síly vnitřního trhu.
Na základě zkušeností získaných během mimořádných situací, jako je covid-19, válka Ruska na Ukrajině a krize dodávek energie, posílí nový mechanismus vnitřní trh v dobách krize prostřednictvím:
- usnadnění pohybu zboží, služeb a osob,
- monitorování dodavatelských řetězců,
- zajištění přístupu ke kritickému zboží.
Akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu
Nucené licence
EU vypracovala nová pravidla pro nucené licence, která budou v případě krize použitelná v celé Unii.
Nucené licence umožňují, aby vláda povolila třetí straně používat patent bez souhlasu jeho majitele.
V krizových situacích mohou nucené licence pomoci zajistit přístup ke klíčovým výrobkům a technologiím, například pokud majitel patentu není schopen vyrobit potřebné množství klíčového výrobku a pokud není k dispozici nebo není uskutečnitelná dobrovolná dohoda.
Nucené licence by měly být udělovány až po aktivaci režimu mimořádné situace nebo krizového režimu na úrovni EU.
Dne 27. října 2025 schválila Rada nové nařízení, které:
- zdůrazňuje, že nucené licence mají povahu krajního opatření,
- ponechává plyn, čipy a obranné produkty mimo oblast působnosti tohoto nařízení
- a zajišťuje, aby neexistovala povinnost zveřejňovat obchodní tajemství.
Odolnost vůči fyzickým a digitálním rizikům
Během zasedání konaného ve dnech 20. a 21. října 2022 Evropská rada ostře odsoudila sabotáže páchané na kritické infrastruktuře, včetně poškození plynovodů Nord Stream, a uvedla, že Evropská unie bude na jakékoli úmyslné poškození kritické infrastruktury nebo na jiné hybridní akce jednotně a důrazně reagovat.
V zájmu posílení odolnosti kritické infrastruktury vyzvali vedoucí představitelé EU členské země, aby:
- přijaly naléhavá a účinná opatření,
- spolupracovaly mezi sebou i s Evropskou komisí a dalšími relevantními aktéry.
V současné době pracuje EU na nových pravidlech, která zvýší odolnost fyzických a digitálních kritických subjektů.
Ochrana sítí a informačních systémů
V roce 2016 přijala EU směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů (NIS), která byla vůbec prvním celounijním legislativním opatřením, jež mělo za cíl posílit spolupráci mezi zeměmi EU v zásadní otázce kybernetické bezpečnosti.
Směrnice stanovila povinnosti v oblasti bezpečnosti pro provozovatele základních služeb v kritických odvětvích, jako jsou nemocnice, energetické sítě, železnice, datová centra, orgány veřejné správy, výzkumné laboratoře a továrny vyrábějící kritické zdravotnické prostředky a léčivé přípravky. Představovala rovněž zásadní krok k posílení kybernetické odolnosti v EU.
V rámci strategie kybernetické bezpečnosti EU navrhla Evropská komise v prosinci 2020 revidovanou směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů (NIS 2). Nový návrh reaguje na měnící se prostředí hrozeb a zohledňuje digitální transformaci naší společnosti, kterou krize covidu-19 urychlila.
Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o nových opatřeních, která:
- zajistí důslednější řízení rizik a incidentů a pevnější spolupráci,
- rozšíří oblast působnosti pravidel.
Ochrana kritické infrastruktury
V prosinci 2022 přijala Rada nová pravidla, která mají zajistit, aby kritická odvětví, jako je energetika, vodohospodářství, doprava a zdravotnictví, byla schopna předcházet těmto událostem, chránit před nimi, reagovat na ně, zvládat je a zotavovat se z nich:
- hybridní útoky,
- přírodní katastrofy,
- teroristické hrozby,
- mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví.
Tato pravidla mají snížit zranitelnost kritických subjektů a posílit jejich fyzickou odolnost.
Kritické subjekty jsou subjekty poskytující základní služby, které mají zásadní význam pro zachování životně důležitých společenských funkcí, ekonomických činností, veřejného zdraví a bezpečnosti a životního prostředí. Jednou z klíčových složek kritického subjektu je jeho infrastruktura. Může se jednat o aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém, jež jsou nezbytné pro poskytování určité základní služby.
Podle nových pravidel budou kritické subjekty muset:
- identifikovat veškerá relevantní rizika, která mohou významně narušit poskytování základních služeb,
- přijmout vhodná opatření k zajištění odolnosti,
- hlásit příslušným orgánům incidenty způsobující narušení.
V prosinci 2022 přijala Rada rovněž doporučení týkající se odolnosti kritické infrastruktury v reakci na sabotážní činnost namířenou proti plynovodu Nord Stream.
Toto doporučení posiluje schopnost EU chránit svou kritickou infrastrukturu a týká se tří prioritních oblastí: připravenosti, reakce a mezinárodní spolupráce.
Bezpečnost v oblasti IT ve finančním sektoru
Dne 28. listopadu 2022 Rada přijala nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA) s cílem dále posílit bezpečnost informačních technologií finančních subjektů.
Nařízení DORA stanoví jednotné požadavky na bezpečnost sítí a informačních systémů:
- společností a organizací působících ve finančním sektoru,
- kritických třetích stran, které jim poskytují služby související s informačními a komunikačními technologiemi.
Akt vytváří regulační rámec pro digitální provozní odolnost, na jehož základě všechny podniky musí zajistit, že jsou schopny přestát všechny druhy narušení a hrozeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi, reagovat na ně a zotavit se z nich.
Nová pravidla představují velmi spolehlivý rámec, který posílí bezpečnost v oblasti IT ve finančním sektoru, bude předcházet kybernetickým hrozbám a zmírňovat je.
Digitální finance
Naposledy aktualizováno: 26. května 2025