Skip to content

Úřad evropského veřejného žalobce

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) má pravomoc vyšetřovat a trestně stíhat pachatele trestných činů poškozujících nebo ohrožujících rozpočet EU a stavět je před soud.

Žalobce EU

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) je nezávislým subjektem Evropské unie odpovědným za vyšetřování a trestní stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmům Unie a jejich postavení před soud. Mezi uvedené trestné činy patří:

  • podvody,
  • korupce,
  • praní peněz,
  • přeshraniční podvody v oblasti DPH.

Úřad EPPO zahájil svou činnost dne 1. června 2021.

Orgány a instituce EU, jakož i příslušné orgány 24 členských států, které se k úřadu EPPO připojily, mají povinnost ohlásit úřadu EPPO jakékoli trestné jednání poškozující nebo ohrožující rozpočet EU. Případy údajného podvodu a jiné trestné činy mohou ohlašovat také jednotlivci.

Zúčastněné členské státy

Doposud se k úsilí chránit rozpočet EU před podvody, k čemuž slouží postup tzv. posílené spolupráce, připojilo 24 zemí EU:

Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

Proč byl úřad EPPO zřízen

Před zahájením činnosti úřadu EPPO se mohly vyšetřováním trestných činů ohrožujících finanční zájmy EU zabývat pouze vnitrostátní orgány, ovšem s omezenými nástroji, neboť jejich pravomoci jsou omezeny hranicemi členských států.

Ani subjekty EU, které v této oblasti vznikly ještě před zřízením úřadu EPPO, jako jsou Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), nemohou zahájit vyšetřování nebo vést trestní stíhání v členských státech.

Díky úřadu EPPO je možné tato omezení překonat, a zakročit tak proti činům poškozujícím nebo ohrožujícím rozpočet EU.

Úloha a struktura úřadu EPPO

Úloha

Posláním úřadu EPPO je boj proti podvodům týkajícím se financí EU. Má pravomoc vyšetřovat a trestně stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy EU.

Úřad EPPO vede přeshraniční vyšetřování podvodů přesahujících částky 10 000 eur, pokud jde o fondy EU, nebo přeshraničních podvodů s DPH, v jejichž důsledku vznikla škoda převyšující 10 milionů eur. Úřad EPPO také úzce spolupracuje s vnitrostátními donucovacími orgány. Intenzivně spolupracuje i s dalšími subjekty EU, jako je Eurojust a Europol.

Struktura

Úřad EPPO má dvoustupňovou strukturu: centrální úroveň a vnitrostátní úroveň.

Centrální úroveň

Ústředí úřadu EPPO sídlí v Lucemburku a sestává z evropského nejvyššího žalobce a kolegia žalobců.

Evropský nejvyšší žalobce řídí EPPO, organizuje jeho práci a zastupuje úřad v jeho vztazích s orgány EU, členskými státy a třetími zeměmi.

První evropskou nejvyšší žalobkyní byla v říjnu 2019 jmenována Laura Codruța Kövesiová.

V březnu 2026 se Rada dohodla na tom, že novým evropským nejvyšším žalobcem úřadu EPPO bude na období od 1. listopadu 2026 jmenován Andrés Ritter. Evropský nejvyšší žalobce je jmenován po vzájemné dohodě Rady a Evropského parlamentu.

Kolegium žalobců je hlavním strategickým orgánem dozoru v rámci úřadu EPPO. Stanoví strategii Úřadu evropského veřejného žalobce, přijímá jeho vnitřní pravidla a zajišťuje jednotný přístup k vyšetřování a stíhání ve všech zúčastněných členských státech.

Jeho členy jsou evropský nejvyšší žalobce a žalobci zúčastněných členských států. Rada hraje důležitou úlohu při jmenování evropských žalobců. Každý zúčastněný členský stát nominuje kandidáty na tuto funkci a po nezávislém posouzení jmenuje Rada jednoho evropského žalobce za každý členský stát.

Stálé komory sledují a řídí jednotlivá vyšetřování a přijímají operativní rozhodnutí.

2) Vnitrostátní úroveň

Na vnitrostátní úrovni působí evropští pověření žalobci.

Evropští pověření žalobci odpovídají za vedení vyšetřování a trestního stíhání ve 24 zúčastněných zemích EU. Postupují při tom zcela nezávisle na svých vnitrostátních orgánech.

Počátky posílené spolupráce v kontextu úřadu EPPO

Evropská komise předložila návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce již v roce 2013. Aby mohl být návrh přijat, Rada se na něm musela jednomyslně shodnout a získat pro něj souhlas Evropského parlamentu.

Po více než třech letech jednání se Radě nepodařilo ohledně návrhu dosáhnout jednomyslné dohody. Rada tuto skutečnost konstatovala v únoru 2017, následující ji měsíc potvrdila Evropská rada.

V takové situaci může podle smluv EU skupina nejméně devíti členských států zahájit posílenou spolupráci.

Posílená spolupráce za účelem zřízení úřadu EPPO byla tedy zahájena v dubnu 2017. V říjnu 2017 přijala Rada nařízení o úřadu EPPO, jež dne 20. listopadu 2017 vstoupilo v platnost.

Další informace

Témata

Naposledy aktualizováno: 25. června 2026