Skip to content

Úřad evropského veřejného žalobce

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) má pravomoc vyšetřovat a trestně stíhat pachatele trestných činů poškozujících nebo ohrožujících rozpočet EU a stavět je před soud.

Žalobce EU

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) je nezávislým subjektem Evropské unie odpovědným za vyšetřování a trestní stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmům Unie a jejich postavení před soud. Mezi uvedené trestné činy patří:

  • podvody,
  • korupce,
  • praní peněz,
  • přeshraniční podvody v oblasti DPH.

Úřad EPPO zahájil svou činnost 1. června 2021.

Orgány a instituce EU, jakož i příslušné orgány 25 členských států, které se k úřadu EPPO připojily, mají povinnost ohlásit úřadu EPPO jakékoli trestné jednání poškozující nebo ohrožující rozpočet EU. Případy údajného podvodu a jiné trestné činy mohou ohlašovat také jednotlivci.

Zúčastněné členské státy

Doposud se k úsilí chránit rozpočet EU před podvody připojilo 25 zemí EU.

Konkrétně jsou to tyto členské státy: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

Jako poslední z výše uvedených států podalo žádost o připojení Maďarsko, a to v květnu 2026. Evropská komise jeho účast na spolupráci s úřadem EPPO 10. července 2026 potvrdila, a Maďarsko se tak 3. srpna 2026 stalo 25. zúčastněným členským státem.

Dánsko a Irsko zůstávají mimo Úřad evropského veřejného žalobce, neboť obě tyto země mají ze spolupráce EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí výjimku.

Proč byl úřad EPPO zřízen

Před zahájením činnosti úřadu EPPO se mohly vyšetřováním trestných činů ohrožujících finanční zájmy EU zabývat pouze vnitrostátní orgány, ovšem s omezenými nástroji, neboť jejich pravomoci jsou omezeny hranicemi členských států.

Ani subjekty EU, které v této oblasti vznikly ještě před zřízením úřadu EPPO, jako jsou Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), nemohou zahájit vyšetřování nebo vést trestní stíhání v členských státech.

Díky úřadu EPPO je možné tato omezení překonat, a zakročit tak proti činům poškozujícím nebo ohrožujícím rozpočet EU.

Úloha a struktura úřadu EPPO

Úloha

Posláním úřadu EPPO je boj proti podvodům týkajícím se financí EU. Má pravomoc vyšetřovat a trestně stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy EU.

Úřad EPPO vede přeshraniční vyšetřování podvodů přesahujících částky 10 000 eur, pokud jde o fondy EU, nebo přeshraničních podvodů s DPH, v jejichž důsledku vznikla škoda převyšující 10 milionů eur. Úřad EPPO také úzce spolupracuje s vnitrostátními donucovacími orgány. Intenzivně spolupracuje i s dalšími subjekty EU, jako je Eurojust a Europol.

Struktura

Úřad EPPO má dvoustupňovou strukturu: centrální úroveň a vnitrostátní úroveň.

Centrální úroveň

Ústředí úřadu EPPO sídlí v Lucemburku a sestává z evropského nejvyššího žalobce a kolegia žalobců.

Evropský nejvyšší žalobce řídí EPPO, organizuje jeho práci a zastupuje úřad v jeho vztazích s orgány EU, členskými státy a třetími zeměmi.

První evropskou nejvyšší žalobkyní byla v říjnu 2019 jmenována Laura Codruța Kövesiová.

V březnu 2026 se Rada dohodla na tom, že novým evropským nejvyšším žalobcem úřadu EPPO bude na období od 1. listopadu 2026 jmenován Andrés Ritter. Evropský nejvyšší žalobce je jmenován po vzájemné dohodě Rady a Evropského parlamentu.

Kolegium žalobců je hlavním strategickým orgánem dozoru v rámci úřadu EPPO. Stanoví strategii Úřadu evropského veřejného žalobce, přijímá jeho vnitřní pravidla a zajišťuje jednotný přístup k vyšetřování a stíhání ve všech zúčastněných členských státech.

Jeho členy jsou evropský nejvyšší žalobce a žalobci zúčastněných členských států. Rada hraje důležitou úlohu při jmenování evropských žalobců. Každý zúčastněný členský stát nominuje kandidáty na tuto funkci a po nezávislém posouzení jmenuje Rada jednoho evropského žalobce za každý členský stát.

Stálé komory sledují a řídí jednotlivá vyšetřování a přijímají operativní rozhodnutí.

Vnitrostátní úroveň

Na vnitrostátní úrovni působí evropští pověření žalobci.

Evropští pověření žalobci odpovídají za vedení vyšetřování a trestního stíhání ve 25 zúčastněných zemích EU. Postupují při tom zcela nezávisle na svých vnitrostátních orgánech.

Zřízení úřadu EPPO

Evropská komise předložila návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce již v roce 2013. Aby mohl být návrh přijat, Rada se na něm musela jednomyslně shodnout a získat pro něj souhlas Evropského parlamentu.

Po více než třech letech jednání se Radě nepodařilo ohledně návrhu dosáhnout jednomyslné dohody. Rada tuto skutečnost konstatovala v únoru 2017, následující měsíc ji potvrdila Evropská rada.

V takové situaci smlouvy EU umožňují skupině nejméně devíti členských států navázat posílenou spolupráci.

V dubnu 2017 tak byla zahájena posílená spolupráce v záležitosti Úřadu evropského veřejného žalobce. V říjnu 2017 se celkem dvacet členských států dohodlo na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a Rada přijala nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce, které 20. listopadu 2017 vstoupilo v platnost.

Po přistoupení Maďarska v srpnu 2026 se spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce aktuálně účastní všechny členské státy EU s výjimkou Dánska a Irska.

Další informace

Témata

Naposledy aktualizováno: 3. srpna 2026