Úřad evropského veřejného žalobce

Žalobce EU

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) je nezávislým subjektem Evropské unie odpovědným za vyšetřování a trestní stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmům Unie a jejich postavení před soud. Mezi uvedené trestné činy patří:

• podvody,
• korupce,
• praní peněz,
• přeshraniční podvody v oblasti DPH.

Úřad EPPO zahájil svou činnost 1. června 2021.

Orgány a instituce EU, jakož i příslušné orgány 25 členských států, které se k úřadu EPPO připojily, mají povinnost ohlásit úřadu EPPO jakékoli trestné jednání poškozující nebo ohrožující rozpočet EU. Případy údajného podvodu a jiné trestné činy mohou ohlašovat také jednotlivci.

Zúčastněné členské státy

Doposud se k úsilí chránit rozpočet EU před podvody připojilo 25 zemí EU.

Konkrétně jsou to tyto členské státy: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

Jako poslední z výše uvedených států podalo žádost o připojení Maďarsko, a to v květnu 2026. Evropská komise jeho účast na spolupráci s úřadem EPPO 10. července 2026 potvrdila, a Maďarsko se tak 3. srpna 2026 stalo 25. zúčastněným členským státem.

Dánsko a Irsko zůstávají mimo Úřad evropského veřejného žalobce, neboť obě tyto země mají ze spolupráce EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí výjimku.

Proč byl úřad EPPO zřízen

Před zahájením činnosti úřadu EPPO se mohly vyšetřováním trestných činů ohrožujících finanční zájmy EU zabývat pouze vnitrostátní orgány, ovšem s omezenými nástroji, neboť jejich pravomoci jsou omezeny hranicemi členských států.

Ani subjekty EU, které v této oblasti vznikly ještě před zřízením úřadu EPPO, jako jsou Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), nemohou zahájit vyšetřování nebo vést trestní stíhání v členských státech.

Díky úřadu EPPO je možné tato omezení překonat, a zakročit tak proti činům poškozujícím nebo ohrožujícím rozpočet EU.

Úloha a struktura úřadu EPPO

Úloha

Posláním úřadu EPPO je boj proti podvodům týkajícím se financí EU. Má pravomoc vyšetřovat a trestně stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy EU.

Úřad EPPO vede přeshraniční vyšetřování podvodů přesahujících částky 10 000 eur, pokud jde o fondy EU, nebo přeshraničních podvodů s DPH, v jejichž důsledku vznikla škoda převyšující 10 milionů eur. Úřad EPPO také úzce spolupracuje s vnitrostátními donucovacími orgány. Intenzivně spolupracuje i s dalšími subjekty EU, jako je Eurojust a Europol.

Struktura

Úřad EPPO má dvoustupňovou strukturu: centrální úroveň a vnitrostátní úroveň.

Centrální úroveň

Ústředí úřadu EPPO sídlí v Lucemburku a sestává z evropského nejvyššího žalobce a kolegia žalobců.

Evropský nejvyšší žalobce řídí EPPO, organizuje jeho práci a zastupuje úřad v jeho vztazích s orgány EU, členskými státy a třetími zeměmi.

Dne 1. listopadu 2026 se funkce evropského nejvyššího žalobce ujal Andrés Ritter. Evropský nejvyšší žalobce je jmenován po vzájemné dohodě Rady a Evropského parlamentu.

Andrés Ritter nahradil Lauru Codruțu Kövesiovou, která tuto funkci zastávala jako první v historii, a to od roku 2019.

Kolegium žalobců je hlavním strategickým orgánem dozoru v rámci úřadu EPPO. Stanoví strategii Úřadu evropského veřejného žalobce, přijímá jeho vnitřní pravidla a zajišťuje jednotný přístup k vyšetřování a stíhání ve všech zúčastněných členských státech.

Jeho členy jsou evropský nejvyšší žalobce a žalobci zúčastněných členských států. Rada hraje důležitou úlohu při jmenování evropských žalobců. Každý zúčastněný členský stát nominuje kandidáty na tuto funkci a po nezávislém posouzení jmenuje Rada jednoho evropského žalobce za každý členský stát.

Stálé komory sledují a řídí jednotlivá vyšetřování a přijímají operativní rozhodnutí.

Vnitrostátní úroveň

Na vnitrostátní úrovni působí evropští pověření žalobci.

Evropští pověření žalobci odpovídají za vedení vyšetřování a trestního stíhání ve 25 zúčastněných zemích EU. Postupují při tom zcela nezávisle na svých vnitrostátních orgánech.

Zřízení úřadu EPPO

Evropská komise předložila návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce již v roce 2013. Aby mohl být návrh přijat, Rada se na něm musela jednomyslně shodnout a získat pro něj souhlas Evropského parlamentu.

Po více než třech letech jednání se Radě nepodařilo ohledně návrhu dosáhnout jednomyslné dohody. Rada tuto skutečnost konstatovala v únoru 2017, následující měsíc ji potvrdila Evropská rada.

V takové situaci smlouvy EU umožňují skupině nejméně devíti členských států navázat posílenou spolupráci.

V dubnu 2017 tak byla zahájena posílená spolupráce v záležitosti Úřadu evropského veřejného žalobce. V říjnu 2017 se celkem dvacet členských států dohodlo na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a Rada přijala nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce, které 20. listopadu 2017 vstoupilo v platnost.

Po přistoupení Maďarska v srpnu 2026 se spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce aktuálně účastní všechny členské státy EU s výjimkou Dánska a Irska.