"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (vnitřní věci), 13. června 2024
Hlavní výsledky
Boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti
Belgické předsednictví zhodnotilo opatření, která během svého funkčního období přijalo v boji proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti.
Jedním z klíčových úspěchů byla zpráva, kterou vydal Europol v dubnu 2024 a která mapuje nejnebezpečnější zločinecké sítě. Jedná se o první zprávu svého druhu, v níž se uvádí, jak jsou organizovány zločinecké sítě, které představují největší hrozbu, do jaké trestné činnosti jsou zapojeny a jak a kde působí.
Rada dnes schválila závěry týkající se této zprávy. Zdůraznila v nich, že je potřeba pokračovat v rozvíjení zpravodajských poznatků o vysoce rizikových zločineckých sítích, což je zásadní krok k dalšímu posílení přístupu zaměřeného na jejich rozbíjení. V závěrech se členské státy rovněž vyzývají, aby zajistily, že jejich donucovací orgány budou spolupracovat s Europolem s cílem intenzivněji využívat a analyzovat relevantní údaje o zločineckých sítích. Členské státy si rovněž přejí, aby toto mapování nejnebezpečnějších zločineckých sítí bylo prováděno každé dva roky.
Pro občany v celé EU je zásadní, aby vlády členských států přijaly opatření proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti a zajistily bezpečnost. Jedná se o výzvu, která se dotýká nás všech, a proto jí belgické předsednictví Rady věnovalo velkou pozornost. Jsem hrdá na to, jakých výsledků jsme dosáhli.
Rada dosáhla politické dohody o návrhu, kterým se do 4. března 2026 prodlužuje dočasná ochrana více než 4 milionů Ukrajinců prchajících před agresí Ruska vůči Ukrajině. K formálnímu přijetí této dohody Radou dojde v následujících týdnech. Ministři rovněž poukázali na to, že je třeba usilovat o udržitelná opatření na podporu osob prchajících před ruskou válkou.
Mechanismus dočasné ochrany byl aktivován dne 4. března 2022 – pouze několik dní poté, co ruské ozbrojené síly zahájily rozsáhlou invazi na Ukrajinu – a bude v platnosti do 4. března 2025.
Dne 14. května Rada přijala pakt o azylu a migraci. Členské státy mají nyní dva roky na to, aby tento soubor pravidel uvedly do praxe.
Evropská komise dnes ministrům představila svůj společný prováděcí plán, který byl včera přijat. Plán vychází z 10 základních prvků, které se zaměřují mimo jiné na přípravu společného informačního systému, zajištění toho, aby solidarita fungovala a zajištění spravedlivých a účinných řízení o navracení. Komise rovněž poskytla informace o finanční a operativní podpoře, kterou mohou členské státy využít.
V reakci na předložení prováděcího plánu mnozí ministři zdůraznili, že Rada by měla i nadále hrát při poskytování politického vedení během prováděcí fáze významnou úlohu.
Nedávné přijetí paktu o azylu a migraci svědčí o odhodlání EU řešit problém nelegální migrace společně. Nyní se zaměřujeme na to, aby tento pakt přinesl konkrétní výsledky.
Nicole de Moorová, belgická státní tajemnice pro azyl a migraci
Migrační toky: východní, centrální a západní trasy (Infografika)
Víza
Ministři si vyměnili názory na budoucnost společné vízové politiky EU. Vízová politika je nedílnou součástí systému řízení migrace. Ministři se shodli na tom, že je třeba na evropské úrovni usilovat o nalezení důraznějšího řešení problematiky nesprávného uplatňování vízových pravidel a podmínek, jakož i o získání lepších statistických údajů.
Pakt je pouze jedním dílkem mozaiky. Máme tendenci přehlížet skutečnost, že pouze přibližně jedna třetina žádostí o azyl se podává po neoprávněném překročení hranic.
Nicole de Moorová, belgická státní tajemnice pro azyl a migraci
Problémy s přístupem k vyšetřovacímu a důkaznímu materiálu (tzv. problematika „Going dark“) se stávají pro evropské donucovací orgány značnou výzvou. V důsledku rostoucí digitalizace světa se policejní a donucovací orgány potýkají s mnoha překážkami v přístupu k elektronickým důkazům. Pravomoci, které mají naše donucovací orgány v reálném světě, by měly být rovněž promítnuty do světa digitálního.
Na zasedání Rady si ministři vyměnili názory na zprávu Skupiny na vysoké úrovni pro přístup k údajům pro účely účinného prosazování práva, která byla ustanovena v červnu 2023 a jejímž úkolem je dospět k možným doporučením, jak tyto problémy řešit a zajistit dostupnost účinných nástrojů prosazování práva pro boj proti trestné činnosti.
V květnu 2024 předložila skupina zprávu, která obsahuje 42 doporučení; rozdělených do tří kategorií: opatření pro budování kapacit; spolupráce s daným odvětvím a normalizace a legislativní opatření.
Rada doporučení uvítala a určila prioritní oblasti činnosti, které by měly být řešeny v příštím volebním období.
Předsednictví informovalo ministry o aktuálním stavu, pokud jde o navrhovaný právní předpis EU, který uloží internetovým společnostem povinnost upozornit orgány na pohlavní zneužívání dětí online na svých platformách.
Vzhledem k tomu, že do spuštění Systému vstupu/výstupu (EES) – automatizovaného informačního systému pro registraci státních příslušníků třetích zemí cestujících za účelem krátkodobého pobytu – zbývá jen několik měsíců, ministři zhodnotili proces zavedení struktury, která umožní interoperabilitu IT systémů pro boj proti trestné činnosti a bezpečnost hranic. Součástí této struktury je rovněž systém ETIAS pro cestovní povolení, který má být uveden do provozu v první polovině roku 2025.
Švédský ministr informoval Radu o novém bezpečnostním balíčku opatření SecEUrity Package a Portugalsko ministry informovalo o své činnosti zaměřené na posílení spolupráce mezi EU a partnery ze zemí Blízkého východu a severní Afriky.
Předsednictví informovalo Radu o nadcházejícím zasedání ministrů EU a USA věnovaném spravedlnosti a vnitřním věcem, které se bude konat ve dnech 20. a 21. června v Bruselu. Maďarsko rovněž představilo pracovní program svého předsednictví, které bude zahájeno dne 1. července.
Rada také přijala bez rozpravy body uvedené na seznamu legislativních i nelegislativních bodů „A“.
