"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (vnitřní věci), 28. září 2023
Hlavní výsledky
Vnitřní věci
Azyl a migrace: vnější rozměr
V souvislosti s vysokým počtem nelegálních vstupů migrantů a žadatelů o azyl v celé Evropské unii Rada jednala o způsobech, jak vybudovat úzkou a trvalou spolupráci s klíčovými tranzitními zeměmi a zeměmi původu migrantů.
Ministři souhlasili, že je třeba posílit vnější rozměr migrační politiky EU, aby bylo možné čelit migračním výzvám, jimž je EU vystavena stejně jako ostatní kontinenty a země. Zdůraznili, že pro předcházení nelegální migraci bude mít zásadní význam koordinovaná kombinace rozvojové pomoci zaměřené na boj proti hlavním příčinám migrace, potírání převaděčství migrantů, vytváření většího počtu legálních možností jako alternativ nelegální migrace a udržitelné politiky zpětného přebírání a navracení.
Diskuse směřovala k vytvoření „preventivního modelu“, který by díky stabilnímu financování bránil nelegálním odchodům. Preventivní model by byl založen na spolupráci se zeměmi původu a tranzitu a obsahoval by prvky, jako jsou společné hlídky, společná operační střediska, kontinuální spolupráce a rozvoj řádných, legálních a bezpečných migračních cest.
Vnější migrační politika vyžaduje komplexní partnerství s některými našimi nejbližšími sousedy, jakož i dialogy o migraci a mobilitě s partnery ze širšího okolí. Vnější migrační politika EU vyžaduje přístup, který bude více zaměřen na prevenci, aby bylo možné účinně řešit strukturální problémy v zemích původu a tranzitu.
Fernando Grande-Marlaska Gómez, úřadující španělský ministr vnitra
Pakt o migraci a azylu
Předsednictví ministry informovalo o současném stavu různých legislativních návrhů, které jsou součástí paktu o migraci a azylu. Předsednictví rovněž zopakovalo, že je odhodláno splnit cíl, jímž je dosáhnout dohody o návrzích paktu před koncem stávajícího legislativního období, obsažený v plánu, na němž se v září 2022 dohodlo pět rotujících předsednictví, Evropský parlament a Evropská komise.
Předsednictví vyjádřilo uspokojení v souvislosti s tím, že nejnovější kompromisní znění nařízení o řešení krizových situací se těší široké podpoře delegací, a pevně věří, že by Rada mohla brzy dospět k dohodě o mandátu k jednání.
Od konce migrační krize roku 2015 členské státy jednají o velkém počtu právních předpisů EU, jejichž cílem je reformovat společný evropský azylový systém. Přijetím těchto různých legislativních aktů EU, které jsou v současné době předmětem jednání, vznikne společný rámec, který bude upravovat všechny aspekty řízení azylu a migrace. Pakt přinese větší solidaritu pro členské státy, na jejichž území přichází většina migrantů, výraznější sdílení odpovědnosti a jasnější pravidla ve vztahu k osobám žádajícím o mezinárodní ochranu. Zároveň budou zavedeny efektivnější a spravedlivější postupy vztahující se na osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, i na osoby, které ji nepotřebují.
Španělské předsednictví obecně zdůraznilo, že již bylo dosaženo významného pokroku, ale i to, že bude ještě třeba vyvinout značné úsilí v rámci interinstitucionálních jednání o jednotlivých návrzích paktu o migraci a azylu mezi Radou a Evropským parlamentem.
Spolupráce s Latinskou Amerikou v oblasti vnitřní bezpečnosti
Rada se zabývala spoluprací se zeměmi Latinské Ameriky, pokud jde o aspekty vnitřní bezpečnosti, zejména boj proti organizované trestné činnosti a obchodu s drogami. Tomuto bodu pořadu jednání předcházel pracovní oběd ministrů EU s ministry Latinskoamerického výboru pro vnitřní bezpečnost (CLASI), na němž jednali o otázkách společného zájmu v souvislosti s bojem proti přeshraniční závažné a organizované trestné činnosti.
Ministři EU a ministři zemí CLASI se dohodli na společném prohlášení. Zdůrazňuje se v něm, že je třeba spojit síly, aby bylo možné reagovat na hrozby v oblasti trestné činnosti, kterým EU a latinskoamerické země čelí. Prohlášení rovněž upozorňuje na to, že je třeba mimo jiné vybudovat efektivní kapacity pro boj proti nedovolenému obchodu s drogami, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů a posílit spolupráci mezi příslušnými evropskými a latinskoamerickými orgány.
Spolupráce mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky v boji proti organizované trestné činnosti má klíčový význam. Dnešní výměna názorů s ministry Latinskoamerického výboru pro vnitřní bezpečnost je důležitým okamžikem pro posílení našeho meziregionálního partnerství.
Fernando Grande-Marlaska Gómez, španělský úřadující ministr vnitra
S cílem poskytnout jistotu více než 4 milionům vysídlených osob z Ukrajiny, které v současné době žijí v EU, se Rada dohodla, že bude na období od 4. března 2024 do 4. března 2025 prodloužena dočasná ochrana poskytovaná osobám, které uprchly před válečnou agresí Ruska proti Ukrajině. Mechanismus dočasné ochrany byl aktivován dne 4. března 2022 – jen několik dní poté, co ruské ozbrojené síly zahájily rozsáhlou invazi na Ukrajinu – a byl automaticky prodloužen o jeden rok. Jednalo se o obrovský projev solidarity ze strany členských států EU a občanů, kteří jim poskytli útočiště. EU projevila s vysídlenými osobami a s členskými státy solidaritu prostřednictvím flexibilního systému sdílení odpovědnosti.
Tento systém poskytuje okamžitou a kolektivní ochranu (tj. bez nutnosti posuzovat jednotlivé žádosti) vysídleným osobám z Ukrajiny, které se nemohou do této země vrátit.
Předsednictví prostřednictvím stručné zprávy protiteroristického koordinátora EU informovalo o aktuálním stavu dialogu o vnitřní bezpečnosti s Ukrajinou. Tento dialog byl zahájen na začátku válečné agrese Ruska s cílem zmírnit její potenciální důsledky pro vnitřní bezpečnost EU. Mezi výzvy, o nichž se diskutuje, patří bezpečnost hranic a nedovolené obchodování s palnými zbraněmi.
Jiné záležitosti
Portugalský ministr informoval delegace o druhé evropsko-arabské konferenci o bezpečnosti hranic, která se bude konat ve dnech 15. a 16. listopadu 2023 v Portu.
Body „A“
Rada přijala rozhodnutí o podmínkách účasti Norska, Islandu a Švýcarska ve Fondu pro integrovanou správu hranic (fond IBMF-BMVI) na období 2021–2027, čímž se posílí schengenský prostor jako celek.
Vnější migrační politika vyžaduje komplexní partnerství s některými našimi nejbližšími sousedy, jakož i dialogy o migraci a mobilitě s partnery ze širšího okolí. Vnější migrační politika EU vyžaduje přístup, který bude více zaměřen na prevenci, aby bylo možné účinně řešit strukturální problémy v zemích původu a tranzitu.
