"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (spravedlnost), 11. října 2024
Hlavní výsledky
Spravedlnost
Boj proti rasismu
Ministři spravedlnosti jednali o provádění akčního plánu EU proti rasismu. První plán EU byl přijat v roce 2020 a zahrnuje více než 80 opatření v různých oblastech, včetně prosazování práva, vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdravotnictví, jejichž cílem je posílit opatření k účinnějšímu řešení problematiky rasismu v EU.
Ministři se zabývali zejména výzvami, které představuje provádění plánu, jako je nedostatek spolehlivých údajů souvisejících s nedostatečnou mírou oznamování případů rasismu, a tím, jaká další opatření by měla být přijata na vnitrostátní úrovni. Rovněž se zabývali otázkou, jak by instituce EU mohly pomoci členským státům při provádění akčního plánu na vnitrostátní úrovni. Ministři mimo jiné poukázali na význam financování na úrovni EU, výměny osvědčených postupů a posílení schopností místních aktérů a občanské společnosti.
Ředitelka Agentury EU pro základní práva Sirpa Rautiová informovala ministry o nejnovějších údajích a trendech v této oblasti v EU. Ředitelka uvedla, že zkušenosti s projevy rasismu a nenávisti oslabují důvěru ve společnost, což oběti následně odrazuje od oznamování trestných činů, a že velkému množství nenávistných projevů na internetu se daří pronikat mechanismy moderování platforem.
Rasismus má výrazný negativní dopad na každodenní život našich občanů a ohrožuje soudržnost našich společností. Boj proti rasismu zůstává pro EU a vlády členských států prioritou, neboť má zásadní význam pro zajištění prosperity a bezpečnosti evropských občanů.
Boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti
Předsednictví, Komise a Eurojust ministry informovaly o své činnosti v boji proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti. K nedávným krokům patří zřízení Evropské justiční sítě pro organizovanou trestnou činnost, k němuž došlo ve dnech 25.–26. září tohoto roku. Vznik této sítě je výsledkem závěrů Rady z června 2024. Představuje centrum specializovaných odborných znalostí na podporu justičních orgánů v oblasti organizované trestné činnosti. V zájmu posílení justiční spolupráce se zeměmi mimo EU se Eurojust a Komise zapojily do procesu mapování prioritních zemí a opatření. Na základě tohoto procesu budou pracovní skupiny Rady jednat o dalších krocích. Evropská služba pro vnější činnost zdůraznila svou úlohu: zajistit, aby otázky justiční spolupráce byly zohledněny v širších diskusích se třetími zeměmi na úrovni EU.
Výzvy a opatření v této oblasti na úrovni EU mapují strategie a akční plán pro oblast drog na období 2021–2025 a Strategie pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025.
Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině: boj proti beztrestnosti
Předsednictví, Komise a Eurojust poskytly aktuální informace o nejnovějším vývoji, pokud jde o boj proti beztrestnosti válečných zločinů spáchaných v souvislosti s válečnou agresí Ruska proti Ukrajině.
Od začátku válečné agrese Ruska vůči Ukrajině Rada podporuje koordinaci a spolupráci mezi členskými státy a mezinárodními aktéry s cílem zajistit, aby osoby, které se dopustily mezinárodních zločinů, nezůstaly nepotrestány.
Byla zahájena řada důležitých iniciativ, jako je vysílání forenzních expertů členskými státy na Ukrajinu, zřízení společného vyšetřovacího týmu pro údajné trestné činy spáchané na Ukrajině, vytvoření Databáze důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech Eurojustem, zřízení Mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině v rámci Eurojustu a zahájení vnitrostátních vyšetřování mezinárodních trestných činů údajně spáchaných na Ukrajině.
Dne 9. prosince 2022 schválila Rada závěry o boji proti beztrestnosti, v nichž členské státy vyzvaly Ukrajinu, aby přistoupila k Římskému statutu. Toto přistoupení nyní probíhá, neboť Ukrajina přijala dne 24. srpna 2024 legislativní balíček týkající se jejího přistoupení ke statutu. Římský statut je smlouvou, kterou byl zřízen Mezinárodní trestní soud.
Podpora přístupu ke spravedlnosti v kontextu právního státu a konkurenceschopnosti
Během pracovního oběda si ministři vyměnili názory na přístup ke spravedlnosti v kontextu právního státu a konkurenceschopnosti, přičemž jednali zejména o možnostech přístupu hospodářských subjektů s omezenými zdroji a finančními prostředky, jako jsou malé a střední podniky, ke spravedlnosti. Diskuse se zaměřila na to, jak zlepšit transparentnost, přístupnost a dostupnost právních předpisů a právních informací s cílem usnadnit rovný a účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny. Rovněž byly posouzeny vyhlídky a potenciální přínosy alternativního řešení sporů, jakož i výzvy a osvědčené postupy v této oblasti.
Probíhající legislativní práce
Předsednictví informovalo o stavu projednávaných legislativních návrhů v oblasti spravedlnosti.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Předsednictví spolu s Komisí poskytlo aktuální informace o vývoji v oblasti boje proti antisemitismu. Předsednictví rovněž informovalo o Fóru ministrů spravedlnosti a vnitra zemí EU a západního Balkánu, které se uskuteční ve dnech 28. a 29. října 2024 v Černé Hoře, a o aktuálním stavu, pokud jde o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech.
Komise informovala delegace o výroční zprávě za rok 2024 o uplatňování Listiny základních práv, o jednáních o dohodě mezi EU a USA o elektronických důkazech a o dosažených výsledcích, pokud jde o Úmluvu OSN o kyberkriminalitě.
Slovensko vzneslo připomínky ke zprávě o právním státu 2024.
