"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (spravedlnost), 14. června 2024
Hlavní výsledky
Boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti
Předsednictví informovalo ministry o jedné ze svých politických priorit, boji proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti, a o aktuálním stavu deseti prioritních opatření, která určilo.
Jedním z prioritních opatření je zřízení evropské justiční sítě pro organizovanou trestnou činnost. Síť byla zahrnuta v závěrech Rady, které ministři na tomto zasedání schválili. Bude poskytovat centrum pro odborné znalosti podporující justiční orgány v oblasti organizované trestné činnosti. Síť se poprvé sejde na podzim roku 2024 a jejím zřizovatelem bude Eurojust, agentura EU pro justiční spolupráci v trestních věcech.
Dalším opatřením stávajícího předsednictví bylo zlepšení justiční spolupráce se třetími zeměmi v boji proti organizované trestné činnosti. Členské státy EU jsou odhodlány lépe koordinovat svá opatření, pokud jde o třetí země, jež jsou útočištěm hledaných zločinců a z nichž tito zločinci i nadále, zcela beztrestně, provozují svou trestnou činnost. Rada závěry věnované tomuto tématu schválila. Ministři v nich vyzývají ke spojení diplomatického úsilí v zájmu účinnější spolupráce s prioritními třetími zeměmi. EU by při jednáních s těmito třetími zeměmi měla věnovat pozornost problémům souvisejícím například při získávání vydání.
Předsednictví rovněž poskytlo informace o spolupráci, která probíhala v průběhu posledních šesti měsíců se zeměmi Latinské Ameriky a jejímž cílem bylo řešit přeshraniční trestnou činnost. Na zasedání vyšších úředníků jednala EU se zeměmi Latinské Ameriky o posílení justiční spolupráce mezi oběma regiony. V únoru EU a země Latinské Ameriky a Karibiku podpořily prohlášení z La Paz, které se zabývá spoluprací v oblasti boje proti obchodu s drogami a dalším souvisejícím trestným činům, jako je praní peněz a pašování palných zbraní.
Boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti vyžaduje, abychom zlepšili justiční spolupráci. Lepší justiční spolupráce v rámci EU je jedna věc. Zároveň je třeba zajistit, aby s námi spolupracovaly třetí země, například při vydávání nebo při zabavování nezákonných finančních prostředků.
Paul Van Tigchelt, belgický místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a záležitostí Severního moře
Rada schválila závěry o posílení a ochraně svobodné, otevřené a informované demokratické diskuse. Závěry zdůrazňují význam svobody projevu a informací a připomínají důležitou úlohu, kterou mají organizace občanské společnosti, novináři a obránci lidských práv při ochraně a prosazování svobody projevu a informací.
Dále zdůrazňují, že je zapotřebí porozumět dynamice nenávisti, polarizace a šíření dezinformací. Závěry se zaměřují rovněž na význam vzdělávání a zvyšování povědomí mezi občany. Třetím klíčovým prvkem závěrů je potřeba chránit demokratickou diskusi před hrozbami online prostředí, které je živnou půdou pro nenávistné verbální projevy a dezinformace. V závěrech se dále podtrhuje význam existence kanálů pro dialog mezi skupinami nebo vnímanými skupinami pro posílení vzájemného porozumění a zklidnění veřejné diskuse.
Předsednictví rovněž představilo zprávu o pokroku v provádění Istanbulské úmluvy, k níž EU přistoupila v roce 2023.
Rady schválila závěry o detenčních zařízeních malého rozsahu, upřednostňující sociální rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti. Závěry zdůrazňují význam ochrany základních práv a svobod osob v detenci, zajištění jejich přístupu k inkluzivním vzdělávacím programům a investic do jejich sociální rehabilitace.
Detenční zařízení malého rozsahu mohou jak zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců vězení, tak i kvalitu života osob v detenci. Mohou rovněž přispět k vytvoření konstruktivního prostředí pro opětovné začlenění.
V závěrech se Komise vyzývá, aby prozkoumala možnosti financování pro zřizování, další rozvoj a zavádění detenčních zařízení malého rozsahu, včetně detenčních domů.
Sociální rehabilitace a opětovné začlenění osob v detenci je hlavním cílem našeho justičního systému. V tomto ohledu mohou sehrát určitou úlohu detenční zařízení malého rozsahu, neboť přispívají k minimalizaci negativních dopadů detence a rizika recidivy.
Paul Van Tigchelt, belgický místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a záležitostí Severního moře
Ministři vedli politickou rozpravu o nařízení navrženém Komisí, jehož cílem je usnadnit v určitém členském státě uznávání rodičovství, které bylo určeno v jiném členském státě. Podle údajů Komise se přibližně dva miliony dětí mohou ocitnout v situaci, kdy uznání jejich rodičovství, které bylo určeno v jednom členském státě, není pro všechny účely uznáno v jiném členském státě. To může vést k problémům pro rodiny, které cestují nebo se stěhují do jiné země EU. Aby bylo možné v jednáních o tomto návrhu pokročit, řešily se v rámci výměny názorů především případy rodičovství po náhradním mateřství.
Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí
Druhá rozprava se zaměřila na navrhovanou aktualizaci směrnice z roku 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti materiálům pohlavního zneužívání dětí. Cílem návrhu je rozšířit definice těchto trestných činů a zavést vyšší tresty a konkrétnější požadavky na prevenci a pomoc obětem. Ministři poskytli pokyny pro budoucí práci na odborné úrovni ohledně dvou záležitostí: zaprvé ohledně promlčecí lhůty u trestných činů týkajících se pohlavního zneužívání dětí a otázky, zda je nutné věnovat těmto trestným činům zvláštní pozornost s cílem zajistit, aby mohly být stíhány i po relativně dlouhé době od jejich spáchání, a zadruhé ohledně toho, jak řešit problém materiálů pohlavního zneužívání dětí, které byly vytvořeny umělou inteligencí.
Většina ministrů sdílela názor, že s ohledem na tento druh opovrženíhodného trestného činu je odůvodněné stanovit zvláštní pravidla týkající se dlouhých promlčecích lhůt ode dne, kdy oběť dosáhla zletilosti. Zatímco některé členské státy promlčecí lhůty zcela zrušily, jiné členské státy se zasazují o to, aby byly navrhované lhůty změněny. Byl vyslán jasný signál, že vyobrazení pohlavního zneužívání vytvořené nástroji umělé inteligence by mělo být kriminalizováno stejným způsobem jako snímky zobrazující skutečné děti, ačkoli ohledně metody, jak toho dosáhnout, existují rozdílné názory.
Boj proti korupci
Rada se rovněž dohodla na mandátu k jednání (obecném přístupu) ohledně směrnice o boji proti korupci. Dotyčný návrh, kterým se mění a aktualizují stávající právní předpisy EU v těchto otázkách, je založen na třech hlavních pilířích: prevenci, odhalování a sankcích. Hlavní novinkou, kterou přináší, je to, že jsou na úrovni EU pravidla týkající se korupce ve veřejném a soukromém sektoru poprvé spojena do jednoho právního aktu.
Podle uvedené dohody budou muset členské státy zajistit, aby za trestné činy, které se podle tohoto právního předpisu stanou protiprávními, bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva až čtyři roky. Sankcím budou muset čelit rovněž společnosti, přičemž příslušné pokuty se budou pohybovat v rozmezí od nejméně 3 % až do 5 % celkového celosvětového obratu dané společnosti nebo případně bude jejich částka odpovídat nejméně 24 až 40 milionům eur.
Belgické předsednictví informovalo o aktuálním stavu práce Rady na navrhované směrnici, která by harmonizovala některé aspekty insolvenčního práva. Tento návrh, který je jednou z iniciativ uvedených v akčním plánu pro unii kapitálových trhů, zveřejnila Komise v prosinci 2022. V současné době době jej projednává Pracovní skupina Rady pro otázky občanského práva a v říjnu 2023 o něm proběhla politická rozprava na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Na eurosummitu v březnu 2024 a na zasedání Evropské rady v dubnu 2024 vyzvali hlavy států a předsedové vlád k tomu, aby byla realizace akčního plánu pro unii kapitálových trhů urychleně dokončena. V nadcházejících měsících bude pokračovat technická práce za účelem dosažení společného postoje členských států.
Mandát Rady k jednání (obecný přístup) týkající se přezkumu směrnice o právech obětí z roku 2012 byl přijat jako bod pořadu jednání bez rozpravy. Cílem návrhu je reagovat na nedostatky zjištěné při hodnocení stávajícího nástroje. Touto aktualizací budou zavedena a posílena minimální pravidla, která mají zajistit, aby se dále zlepšila ochrana a podpora obětí trestných činů a jejich přístup k informacím a aby se tyto osoby mohly snadněji domoci spravedlnosti.
Ministři se rovněž dohodli na mandátu k jednání o nařízení, kterým se stanoví další procesní pravidla týkající se obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR). Cílem návrhu je zefektivnit spolupráci mezi úřady pro ochranu údajů při prosazování nařízení GDPR v přeshraničních případech. Novým návrhem se nebude nařízení GDPR měnit. Obecný přístup harmonizuje procesní kroky a práva stran a stěžovatele na úrovni EU s přihlédnutím k procesní autonomii členských států. Hlavní nové prvky přístupu Rady spočívají v zavedení nového postupu pro včasné řešení stížností a jednoduššího postupu pro méně komplikované případy, což má zamezit administrativní zátěži a urychlit rozhodování v přeshraničních případech.
Rada dále schválila závěry o budoucnosti trestního práva EU. Ministři zdůraznili, že jsou zapotřebí vysoce kvalitní právní předpisy, které respektují základní zásady, jako je zákonnost, subsidiarita a proporcionalita. Rada vyzývá k zavedení modernizovaných vzorových ustanovení a k zahájení strukturovaných úvah za účasti různých zúčastněných stran s cílem zajistit soudržnost a účinnost trestního práva EU.
Komise ministry informovala o jednáních mezi EU a USA zaměřených na uzavření dohody o elektronických důkazech. Představila rovněž srovnávací přehled EU o soudnictví 2024, který na základě kritérií účinnosti, kvality a nezávislosti posuzuje efektivitu soudních systémů členských států EU.
Předsednictví ministry informovalo o doporučeních skupiny na vysoké úrovni pro přístup k údajům za účelem účinného prosazování práva (která byla jedním z bodů pořadu jednání během zasedání ministrů vnitra) a o zasedání ministrů EU-USA věnovaném spravedlnosti a vnitřním věcem (20.–21. června).
Na závěr pak nastupující maďarské předsednictví představilo své priority.
