Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (energetika), 4. března 2024

Hlavní výsledky

Bezpečnost dodávek a připravenost na zimní období

Ministři vedli výměnu názorů na aktuální situaci v oblasti bezpečnosti dodávek a příprav na zimní období 2024–2025. Zabývali se mimo jiné tím, jakým způsobem je možno jednotlivě i kolektivně zabránit novým cenovým otřesům a posílit energetickou bezpečnost a zároveň dosáhnout stanovených cílů v oblasti dekarbonizace a postupného ukončení používání ruských fosilních paliv.

Různé členské státy poukázaly na to, že základním stavebním prvkem pro zajištění bezpečnosti dodávek během krize jsou propojení a dobře propojené energetické sítě a jejich význam v tomto ohledu se v nadcházejících letech ještě zvýší. V této souvislosti řada členských států trvala na tom, že na zabezpečení rozvoje přeshraničních energetických sítí je třeba vyčlenit dostatečné zdroje.

Mnozí ministři vyzvali k postupnému ukončení dovozu ruského plynu, diverzifikaci tras dodávek energie, zvýšení energetické účinnosti, pokračování v úsilí o energetickou střídmost a urychlení elektrifikace, což jsou důležité způsoby, jak zvýšit odolnost a zajistit bezpečnost dodávek.

• Transformace energetiky: jak země EU překonaly krizi vyvolanou Ruskem a přetvářejí způsob dodávek energie (informativní článek)
• Ceny energií a bezpečnost dodávek (souvislosti)

V této souvislosti dosáhli politické dohody ohledně doporučení Rady o pokračování koordinovaných opatření ke snížení poptávky po plynu. V tomto nezávazném nástroji se členské státy vybízejí k tomu, aby pokračovaly ve svém úsilí o snížení poptávky po plynu o 15 % (ve srovnání s referenčním obdobím od 1. dubna 2017 do 31. března 2022), a současně se v něm berou na vědomí specifické okolnosti.

• Bezpečnost dodávek zemního plynu: členské státy se dohodly na doporučení pokračovat v dobrovolných opatřeních ke snížení poptávky(tisková zpráva, 4. března 2024)
• Rada formálně přijala cíl snížení poptávky po plynu o 15 % (tisková zpráva, 30. března 2023)
• Rada přijala nařízení, jehož cílem je snížit tuto zimu poptávku po plynu o 15 % (tisková zpráva, 5. srpna 2022)

Od roku 2022 jsme urazili dlouhou cestu, a to díky tomu, že jsme v rámci EU přijali koordinovaná opatření a rychle jsme reagovali na energetickou krizi způsobenou válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině. Politická dohoda, které jsme dnes dosáhli, je dokladem našeho odhodlání být i nadále připraveni na jakékoli narušení dodávek a zaručit našim občanům a průmyslovým odvětvím v zimním období bezpečné zásobování energií. Tinne Van der Straetenová, belgická ministryně energetiky

Flexibilita jako nástroj transformace energetiky

Ministři si rovněž vyměnili názory na flexibilitu jakožto základní nástroj transformace energetiky, který současně umožňuje ukončit závislost na ruských fosilních palivech.

Poukázali na hlavní překážky, pokud jde o využívání flexibility, jakož i na pobídky, které by bylo možno poskytnout prostřednictvím režimů podpory. Diskutovali o technických, regulačních a ekonomických překážkách, které individuálním spotřebitelům z řad domácností brání ve větší flexibilitě.

Za flexibilní opatření velkého rozsahu označili elektrifikaci průmyslových odvětví a přeshraniční propojení. Závěrem si rovněž vyměnili názory na to, zda by v návaznosti na nedávnou reformu trhu s elektřinou bylo jakožto způsob, jak motivovat k využívání flexibility, možno provést případné změny vnitrostátních tarifních systémů pro provozovatele přenosových a distribučních soustav.

• Reforma trhu s elektřinou (souvislosti)

Odvětví solární energetiky v Evropě

Během pracovního oběda vedli ministři diskusi o aktuálním stavu odvětví solární energetiky v Evropě. Debatovali o tom, že solární fotovoltaika by mohla významně přispět k tomu, aby byla do roku 2027 ukončena závislost na ruských fosilních palivech (v rámci plánu REPowerEU se očekává, že by mohla nahradit 9 miliard m³ plynu).

Ministři vzali na vědomí vysvětlení, jež poskytli pozvaní hosté z organizací Solar Power Europe a European Solar Manufacturing Council. Poukázali na pozoruhodné zrychlení tempa, k němuž v celé Evropě při zavádění solární fotovoltaiky došlo, a současně vzali na vědomí, že podle názoru Komise je třeba učinit v tomto směru více.

Ministři rovněž obecně podpořili to, aby byla vypracována a provedena opatření na podporu a rozšíření výroby solárních fotovoltaických zařízení v Evropě, mimo jiné i zaměřením se na inovace a cílené aukce, přičemž mnozí z nich varovali před omezujícími opatřeními týkajícími se dovozu zařízení pro využívání solární energie.

Jiné záležitosti

V rámci bodu „Jiné záležitosti“ Komise ministry informovala o pokroku, jehož členské státy dosáhly při plnění cílů pro rok 2030 v oblasti energetiky a klimatu.

• Balíček „Fit for 55“ (souvislosti)
• Změna klimatu: jaké kroky EU podniká (souvislosti)

Ministři byli ukrajinským ministrem energetiky Hermanem Haluščenkem (prostřednictvím videokonference) informováni rovněž o energetické situaci na Ukrajině.

Litevská delegace vyzvala Evropskou komisi, aby prozkoumala možnosti přijetí případných naléhavých opatření a předložila nezbytné legislativní návrhy s cílem prosadit pro postupné ukončení dovozu plynu z Ruska, včetně LNG, jakožto nejpozdější možnou lhůtu datum 1. ledna 2027, a zároveň trvala na tom, že těmito právními předpisy by měly být členské státy zmocněny k tomu, aby v zájmu dodržení uvedené lhůty přijaly nezbytná opatření na vnitrostátní úrovni.

Ministryně energetiky Rakouska a Slovenska a ministři energetiky Maďarska a Česka poskytli informace o dopadech poplatku za neutralitu v souvislosti se skladováním plynu a o potřebě lepší koordinace na evropské úrovni.

Rada rovněž přijala bez rozpravy body uvedené na seznamu legislativních i nelegislativních bodů „A“.