Nejnovější politická opatření EU v oblasti změny klimatu
Klimatická transformace je pro Evropskou radu a Radu EU klíčovou prioritou. Oznámení Zelené dohody pro Evropu v prosinci 2019 přineslo politice a opatřením v oblasti klimatu na úrovni EU nový impuls.
Níže je uveden přehled nejnovějších právních předpisů a politických iniciativ EU souvisejících s klimatem.
Balíček „Fit for 55“
V rámci takzvaného balíčku „Fit for 55“ pracuje EU na revizi své legislativy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy za účelem sladění stávajících právních předpisů s cíli EU v oblasti klimatu na roky 2030 a 2050. Balíček mimo jiné zahrnuje:
- revizi systému EU pro obchodování s emisemi
- nařízení o sdílení úsilí
- směrnice o obnovitelných energiích a energetické účinnosti
- nařízení o využívání půdy a lesnictví
- nařízení o emisích CO2 z osobních automobilů a dodávek
Evropský právní rámec pro klima
Cílem evropského právního rámce pro klima, který je jedním z prvků Zelené dohody pro Evropu, je začlenit cíl klimaticky neutrální EU do roku 2050 do právních předpisů. V prosinci 2020 dosáhli ministři životního prostředí zemí EU dohody ohledně obecného přístupu k návrhu evropského právního rámce pro klima předloženému Komisí, včetně nového cíle EU, jímž je snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990, v souladu s pokyny Evropské rady vydanými ve dnech 10. a 11. prosince 2020.
color: inherit; V dubnu 2021 dosáhli vyjednavači Rady a Evropského parlamentu o evropském právním rámci pro klima předběžné politické dohody. Rada přijala postoj v prvním čtení v červnu 2021, čímž postup přijetí tohoto právního rámce ukončila.
Evropský právní rámec pro klima stanoví závazný cíl EU v oblasti klimatu snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. EU bude rovněž usilovat o to, aby do roku 2030 dosáhla vyššího objemu čistého propadu uhlíku.
Tímto nařízením se zřizuje Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, který bude poskytovat nezávislé vědecké poradenství a podávat zprávy o opatřeních EU v oblasti klimatu. Předpokládá se, že se v příštích letech stanoví střednědobý cíl v oblasti klimatu na rok 2040.
Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu
V červnu 2021 schválili ministři životního prostředí zemí EU závěry potvrzující novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Tato strategie nastiňuje dlouhodobou vizi, podle níž se má EU do roku 2050 stát společností odolnou vůči změně klimatu, která bude plně přizpůsobena nevyhnutelným dopadům této změny.
Ve strategii jsou plánována tato opatření:
- lepší shromažďování a sdílení údajů s cílem zlepšit přístup ke znalostem o dopadech změny klimatu a jejich výměnu,
- řešení blízká přírodě, která pomohou budovat odolnost vůči změně klimatu a chránit ekosystémy,
- začlenění problematiky adaptace do makrofiskálních politik.
Závěry poskytují Komisi politické pokyny, pokud jde o provádění strategie. Jsou v nich rovněž obsaženy pokyny pro předložení adaptačního sdělení EU před konferencí OSN o změně klimatu (COP26).
- Rada potvrdila novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (tisková zpráva, 10. června 2021)
- Rada pro životní prostředí, 10. června 2021
V dubnu 2020 přijala Rada nové nařízení k omezení rizika nedostatku vody pro zavlažování plodin. Účelem tohoto předpisu je pomoci Evropě přizpůsobit se dopadům změny klimatu. Uvedené nařízení, které je plně v souladu s oběhovým hospodářstvím, usnadňuje využívání vyčištěné městské odpadní vody pro zavlažování v zemědělství, čímž zlepšuje dostupnost vody a pomáhá předcházet nedostatku potravin.
Emise CO2 z dopravy
V dubnu 2019 bylo rozhodnuto o přísnějších emisních limitech pro osobní automobily a dodávky s cílem zajistit, aby od roku 2030 nová vozidla vypouštěla v průměru méně CO2 ve srovnání s úrovněmi v roce 2021:
- automobily – o 37,5 % méně CO₂
- dodávky – o 31 % méně CO₂
Limity pro nákladní automobily a další těžká vozidla byly přijaty v červnu 2019. Nová pravidla budou vyžadovat, aby výrobci snížili emise CO2 z nových nákladních vozidel (ve srovnání s úrovněmi z roku 2019) v průměru o:
- 15 % od roku 2025;
- 30 % od roku 2030.
Systém EU pro obchodování s emisemi
V únoru 2018 přijala EU revidovaná pravidla pro systém pro obchodování s emisemi (ETS). Tento systém byl zřízen v roce 2005, je prvním velkým trhem s uhlíkem na světě a nadále zůstává i systémem nejrozsáhlejším. Stanoví strop pro množství emisí CO2, které mohou těžký průmysl a elektrárny vyprodukovat. Celkové množství povolených emisí je mezi společnosti rozděleno v podobě obchodovatelných povolenek.
V prosinci 2019 se EU a Švýcarsko dohodly na propojení svých systémů pro obchodování s emisemi. Tato dohoda je pro EU a pro Švýcarskou konfederaci vzájemně prospěšná, neboť propojením obchodních systémů stanovujících stropy emisí se může zvýšit dostupnost příležitostí ke snížení emisí a zlepšit nákladová efektivnost obchodování s emisemi.
Sdílení úsilí
Emise skleníkových plynů z odvětví, která do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi nespadají, jsou regulovány tzv. nařízením o sdílení úsilí, které pro členské státy stanoví závazné cíle pro roční snížení emisí skleníkových plynů na období 2021–2030.
Cílem nařízení je zajistit, aby i tato odvětví přispívala ke snižování emisí skleníkových plynů. Dotčenými odvětvími jsou mimo jiné stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (vyjma letecké a mezinárodní lodní dopravy).
Využívání půdy a lesnictví
V květnu 2018 bylo přijato nové nařízení pro zlepšení ochrany a obhospodařování půdy a lesů. Jeho prostřednictvím byly emise skleníkových plynů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) zahrnuty do rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.
Čistá energie
Tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů v EU jsou způsobeny výrobou a spotřebou energie. EU usiluje o dekarbonizaci odvětví energetiky – jedná se o ústřední prvek ekologické transformace.
V prosinci 2020 přijala Rada závěry o strategiích pro energii z obnovitelných zdrojů na moři a vodík, které navrhla Komise. Na neformální videokonferenci konané téhož měsíce jednali ministři energetiky EU o integraci energetického systému.
Členské státy EU musí předkládat a pravidelně aktualizovat své vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, v nichž informují o svém příspěvku k cílům v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a snižování emisí. Tyto plány byly zavedeny v rámci strategie energetické unie a první se týkají období 2021–2030.
V souvislosti s bojem proti změně klimatu a jako součást strategie Zelené dohody pro Evropu Rada stanovila rovněž další politická opatření. Patří mezi ně mechanismus pro spravedlivou transformaci, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti a evropská průmyslová strategie.
V čele úsilí v oblasti změny klimatu
EU je odhodlána stát v přední linii celosvětového boje proti změně klimatu. Vedoucí představitelé EU si vytyčili ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU v souladu s Pařížskou dohodou. Země EU chtějí prostřednictvím společné práce v nadcházejících desetiletích zajistit, aby byly emise skleníkových plynů sníženy na minimum a aby byla přijata opatření ke kompenzaci veškerých zbývajících emisí.