"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (doprava), 4. prosince 2023
Hlavní výsledky
Rada přijala postoj („obecný přístup“) k částem legislativních balíčků v oblasti silniční a námořní bezpečnosti, k revidovanému nařízení o přestávkách a dobách odpočinku v odvětví příležitostné osobní dopravy a k návrhu nařízení o započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb.
Rada rovněž vzala na vědomí zprávu o pokroku týkající se návrhu Komise na změnu směrnice o hmotnostech a rozměrech těžkých nákladních vozidel. Předsednictví ministry v neposlední řadě informovalo i o aktuálním stavu dalších legislativních návrhů.
Jednalo se o velmi úspěšné zasedání, během něhož jsme dosáhli osmi dohod ohledně klíčových legislativních návrhů, včetně reformy v oblasti řidičských průkazů, přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech a směrnic o námořní bezpečnosti. Rada tak bude moci zahájit jednání s Evropským parlamentem a tyto návrhy uzavřít ještě během stávajícího legislativního období.
Óscar Puente, španělský ministr dopravy a udržitelné mobility
Bezpečnost silničního provozu
Rada přijala obecný přístup ke čtvrté reformě právních předpisů týkajících se řidičských průkazů, jejímž cílem je zvýšit bezpečnost silničního provozu a usnadnit volný pohyb. Reforma se zaměřuje na zlepšení řidičských dovedností, znalostí a odbornosti, například aktualizací prvků zahrnutých do řidičských zkoušek a zavedením celounijního systému pro řízení s doprovodem pro řidičský průkaz skupiny B. Zavádějí se rovněž opatření ke snížení nebezpečného chování, včetně aktualizovaných pravidel týkajících se fyzické a duševní způsobilosti, jakož i celounijního systému zkušební doby pro začínající řidiče. Návrh rovněž zavádí možnost digitálních řidičských průkazů spolu s rámcem pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a zjednodušuje správní postupy a požadavky.
Rada též přijala obecný přístup k přeshraniční výměně informací o dopravních deliktech, jejímž cílem je zvýšit bezpečnost silničního provozu, a to rozšířením oblasti působnosti směrnice na další dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a zajistit, aby zahraniční řidiči dodržovali pravidla silničního provozu při řízení v jiných členských státech, a to posílením mechanismů vzájemné pomoci mezi členskými státy s cílem usnadnit identifikaci dotčené osoby a vymáhání pokut za dopravní delikty. Jejím cílem je rovněž zlepšit ochranu základních práv zahraničních řidičů.
Ministři se shodli, že se jedná o důležité právní předpisy, a zdůraznili jejich přínos k vizi EU, tedy dosáhnout do roku 2050 na evropských silnicích „nulového počtu úmrtí a nulového počtu vážných zranění“. Postoje Rady budou sloužit jako mandáty pro budoucí jednání s Evropským parlamentem.
Rada přijala postoj ke čtyřem návrhům týkajícím se státní přístavní inspekce, znečištění z lodí, souladu s požadavky na stát vlajky a vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy, které byly předloženy jako součást legislativního balíčku o námořní bezpečnosti. Cílem návrhů je modernizovat pravidla EU týkající se námořní bezpečnosti a snížit znečištění vody z lodí tím, že EU budou poskytnuty nové nástroje na podporu čisté a moderní lodní dopravy.
Pokud jde o námořní nehody, bylo třeba uvedení do souladu s předpisem IMO pro vyšetřování nehod. Postoj Rady kromě toho rozšiřuje oblast působnosti směrnice i na malá rybářská plavidla. Změny Rady se rovněž zaměřují na zajištění nezávislosti orgánů pro vyšetřování nehod, jakož i na zajištění důvěrnosti jejich zjištění.
Postoj Rady ke směrnici o státní přístavní inspekci se zaměřuje na zajištění toho, aby pravidla byla v souladu s dohodnutými postupy Pařížského memoranda o porozumění a aby zahrnovala dodatečná ustanovení úmluv IMO, která jsou již v platnosti. Rovněž se řešila otázka pravidel týkajících se spravedlivého podílu inspekcí, odkladů inspekcí, jakož i odepření přístupu. Zaveden byl také dobrovolný režim kontroly pro velká rybářská plavidla. Ve znění je rovněž zavedena změna rizikového profilu lodě – Rada se v této souvislosti dohodla na začlenění environmentálního parametru. Do rizikového profilu lodě jsou také zahrnuty nedostatky týkající se sociálních aspektů prostřednictvím provádění úmluvy MOP. V neposlední řadě pak Rada ve svém postoji odkazuje na elektronické certifikáty, jejichž používání podporuje.
Nejsložitějším tématem k projednání byla směrnice o požadavcích na stát vlajky. Postoj Rady obsahuje oproti původnímu návrhu Komise několik změn. Postoj uvádí znění do souladu s předpisem pro provádění nástrojů IMO („předpis III“). Zabývá se lidskými zdroji nezbytnými k zajištění dodržování předpisů na úrovni správy státu vlajky, údaji, které mají být hlášeny Komisi, a dobrovolným používáním databáze pro výměnu informací o elektronických certifikátech za použití informační databáze. Postoj Rady zahrnuje kontroly, které mohou být prováděny na základě přístupu založeného na posouzení rizik. V neposlední řadě se zabývá budováním kapacit za účelem provádění nezbytných správních úkonů a obsahuje výjimky pro vnitrozemské členské státy.
Postoj Rady ke směrnici o znečištění z lodí zavádí systém správních sankcí, čímž je zajištěno oddělení od nové směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. Postoj Rady dále uvádí znění do souladu s úmluvou MARPOL a umožňuje členským státům přizpůsobit režim správních sankcí vnitrostátním právním předpisům. Poskytuje rovněž flexibilitu, pokud jde o povinnosti týkající se zaznamenávání a podávání zpráv, aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži v členských státech, a umožňuje vnitrozemským členským státům se od některých ustanovení odchýlit.
Postoje Rady zajišťují v tomto odvětví rovné podmínky a zároveň zlepšují provádění a prosazování prostřednictvím digitalizace a větší spolupráce EU. Ministři se v plném souladu s uvedenými cíli shodli na tom, že revidované směrnice vytváří základ pro bezpečnější a čistší námořní dopravu v Evropě. Postoje Rady budou sloužit jako mandát pro jednání s Evropským parlamentem.
Rada přijala postoj k revidovanému nařízení o době odpočinku a přestávkách v řízení u řidičů pracujících v odvětví příležitostné osobní dopravy. Cílem nových pravidel je lépe zohlednit specifika tohoto odvětví a s nimi související rozvržení práce a současně zajistit určitou míru flexibility, pokud jde o rozvržení přestávek a stanovení času odpočinku, aniž by došlo ke zkrácení minimální zaručené doby vyhrazené na odpočinek nebo ke změně omezení týkajících se doby řízení. Ministři zdůraznili sociální rozměr návrhu, neboť řidiči z povolání pracují pod velkým tlakem a jejich přestávky a doby odpočinku je nutné chránit. Rovněž zdůraznili, že řidiči v tomto odvětví mají jiný pracovní rytmus než řidiči v nákladní dopravě nebo v pravidelné osobní dopravě, a to kvůli vysoké sezónnosti a různým jízdním vzdálenostem. Postoj Rady bude sloužit jako mandát pro budoucí jednání s Evropským parlamentem.
Započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb
Rada přijala postoj k nařízení o započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb. Návrh je součástí legislativního balíčku týkajícího se „ekologizace nákladní dopravy“ a jeho cílem je zlepšit výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb a poskytování informací o těchto emisích, aby si zákazníci mohli zvolit nejudržitelnější možnosti dopravy.
V návaznosti na právní předpisy, jež byly nedávno přijaty v rámci balíčku „Fit for 55“ byla do postoje Rady nově začleněna flexibilita pro malé a střední podniky, přijímání ověřených údajů a již akreditovaní ověřovatelé, například v námořním odvětví a v letectví. Kromě toho má Komise vyvinout nástroj na pomoc malým a středním podnikům. V neposlední řadě je pak ve znění postoje Rady ponechána možnost zahrnout v budoucnu i emise během životního cyklu. Postoj Rady bude sloužit jako mandát pro zahájení jednání s Evropským parlamentem.
Rada vzala na vědomí zprávu o pokroku týkající se návrhu Komise o maximálních přípustných hmotnostech a rozměrech těžkých nákladních vozidel, který byl rovněž předložen jako nedílná součást balíčku „ekologizace nákladní dopravy“. Cílem návrhu je poskytnout pobídky pro odvětví silniční dopravy, aby investovalo do technologií s nulovými emisemi a energeticky účinných řešení. Ministři se shodli, že se jedná o důležitý návrh podporující přechod odvětví dopravy na ekologičtější řešení.
Předsednictví informovalo Radu o aktuálním stavu dalších legislativních návrhů, mimo jiné o revizi nařízení o hlavních směrech EU pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T), o balíčku týkajícím se jednotného evropského nebe 2+ (SES2+) a o směrnici o celounijním účinku některých zákazů řízení.
Chorvatská, italská, kyperská, maltská, portugalská a řecká delegace informovaly Radu o obavách, jež vyvstávají v odvětví námořní nákladní dopravy v souvislosti s prováděním směrnice o systému obchodování s emisemi (ETS).
Nizozemská a rakouská delegace se zabývaly otázkou únavy a vyčerpání evropských pilotů.
Polská, slovenská a maďarská delegace Radu rovněž informovaly o dopadu, který má v odvětví dopravy dohoda mezi EU a Ukrajinou o silniční nákladní dopravě.
Italská delegace upozornila Radu na strategickou úlohu alpského regionu pro dopravní propojení Evropy.
Belgická delegace představila své priority a pracovní program na první pololetí roku 2024.
Neformální pracovní oběd
Během neformálního oběda si ministři vyměnili názory na financování infrastruktury transevropské dopravní sítě (TEN-T). Shodli se na tom, že politika týkající se TEN-T je klíčovým nástrojem pro rozvoj soudržné, propojené a vysoce kvalitní dopravní infrastruktury v celé EU, která posiluje hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU prostřednictvím hladce fungujících přeshraničních dopravních systémů, v nichž nechybí žádná spojení a ani nedochází k jejich přehlcení. V této souvislosti ministři zkoumali, jak by finanční nástroj známý pod označením „Nástroj pro propojení Evropy“ mohl přinášet co nejvyšší možnou přidanou hodnotu EU tím, že se zaměří na přeshraniční spojení a poskytne nejúčinnější dopravní politiku v Evropě. Jednali rovněž o možných prioritách Nástroje pro propojení Evropy v nadcházejícím víceletém finančním rámci (VFR) na období 2028–2034.