"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (telekomunikace), 6. prosince 2024
Hlavní výsledky
Rada schválila závěry o Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a o bílé knize Komise nazvané „Jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury?“. Ministři rovněž vedli politickou rozpravu o cílech politického programu Digitální dekáda 2030.
Toto zasedání bylo úspěšné: schválili jsme dva soubory závěrů, které mají posílit Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost a poskytnout jasné pokyny ohledně budoucích potřeb EU v oblasti digitální infrastruktury. Vedli jsme rovněž užitečnou diskusi o tom, jak dosáhnout našich ambiciózních cílů pro toto desetiletí, a nyní předáme štafetu polskému předsednictví, aby v práci týkající se digitální oblasti pokračovalo.
Zoltán Kovács, maďarský ministr pro mezinárodní komunikaci a vztahy
Závěry Rady o Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA)
Rada schválila závěry o Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). Ministři a ministryně uznali klíčovou úlohu agentury ENISA v evropském ekosystému kybernetické bezpečnosti v návaznosti na nedávné legislativní iniciativy, jako jsou akt o kybernetické odolnosti nebo revidovaná směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (NIS 2), jimiž byly uvedené agentuře svěřeny další úkoly. Ministři rovněž uznali, že agentura ENISA podporuje členské státy, pokud jde o rozvoj a provádění politik. Vyzvali však k dalším zlepšením a opatřením, zejména pokud jde o rozvoj evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti, jakož i k vytvoření jednotné platformy pro podávání zpráv. Ministři rovněž zdůraznili, že agentura ENISA významně přispívá ke zvyšování společného situačního povědomí, jakož i k rozvíjení společné reakce na rozsáhlé kybernetické incidenty nebo krize. V neposlední řadě ministři zdůraznili význam spolupráce této agentury s dalšími aktéry v kybernetickém ekosystému, ale také s mezinárodními organizacemi a partnery a se soukromým sektorem.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Závěry Rady o budoucích potřebách EU v oblasti digitální infrastruktury
Rada schválila závěry o bílé knize Komise nazvané „Jak zvládnout potřeby EU v oblasti digitální infrastruktury?“. Ministři předali ucelený soubor sdělení týkajících se podpory inovací, zajištění bezpečnosti a odolnosti, podpory spravedlivé hospodářské soutěže a stimulace investic do digitálních infrastruktur za účelem plnění cílů EU v oblasti konkurenceschopnosti a digitální transformace. Znění uvedených závěrů se týká důležitých otázek, jako je potřeba důkladně posoudit možnou konvergenci cloud computingu a telekomunikací v digitálním ekosystému a konsolidaci trhu, přičemž značný počet ministrů v této souvislosti zdůraznil potřebu účinné hospodářské soutěže na relevantním trhu. Během rozpravy se diskutovalo i o regulačních otázkách a někteří ministři v jejím rámci zdůraznili, že u některých přístupových trhů je důležité zachovat možnost kontroly ex ante a v souvislosti s přechodem od měděných sítí na optické zohlednit specifika členských států, hospodářskou soutěž a životní úroveň spotřebitelů.
Politická rozprava o politickém programu Digitální dekáda 2030
Na podnět předsednictví uspořádala Rada politickou rozpravu s názvem „Cíle programu Digitální dekáda 2030 s ohledem na nedávné technologické změny“. V rámci diskuse měli ministři příležitost k tomu, aby s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji v technické, hospodářské a společenské oblasti jednali o cílech tohoto programu s ohledem na jeho revizi v roce 2026.
Ministři posoudili možná opatření, která jsou k dosažení cílů do roku 2030 zapotřebí, a diskutovali o tom, zda by EU měla v roce 2026 své cíle pro digitální dekádu přehodnotit, aby bylo zohledněno rychlé tempo aktuálního technologického vývoje, jako jsou sítě 6G, umělá inteligence a šíření cloud computingu jako jedné ze základních technologií. Ministři si rovněž vyměnili názory na to, jak zajistit, aby Evropa zůstala v čele technologických inovací a zároveň si zachovala realistické a dosažitelné cíle. Za tímto účelem se ministři shodli na tom, že EU by měla posílit vazbu mezi výzkumem, inovacemi a normalizací v oblasti vznikajících technologií. Ministři se dále zabývali tím, jak může Evropa zlepšit svou pozici vůči globálním konkurentům, pokud jde o vůdčí postavení v oblasti průlomových technologií a usnadnění jejich zavádění, a jak může prosadit svou pozici v globálním digitálním ekosystému. Ministři diskutovali rovněž o tom, jak může EU zajistit, aby její cíle v oblasti digitální infrastruktury byly v souladu s cíli environmentální udržitelnosti?
Jiné záležitosti
Zástupce generálního tajemníka Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) informoval Radu o nedávném vývoji v rámci této organizace a Komise ministrům poskytla aktuální informace o Světovém shromáždění ITU pro normalizaci v telekomunikacích (WTSA), které se ve dnech 15. až 24. října 2024 konalo v indickém Novém Dillí.
Předsednictví informovalo ministry o aktuálním stavu, pokud jde o Rámcovou úmluvu Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu, a poskytlo přehled činností a akcí týkajících se digitálních záležitostí, které byly organizovány ve druhé polovině roku 2024.
Komise představila čerstvě zveřejněnou studii o budoucnosti poštovního odvětví a nastínila nedávné mezinárodní iniciativy v digitální oblasti se zaměřením na obchodní a technologické rady a digitální partnerství. Podobně se věnovala i roamingu s kandidátskými zeměmi EU se zvláštním zaměřením na Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a region západního Balkánu.
Francouzská delegace ministry informovala o přípravách na nadcházející summit o opatřeních v oblasti umělé inteligence, který se má konat v Paříži ve dnech 10. a 11. února 2025. Rakouská delegace Radu informovala o svém referenčním rámci pro digitální kompetence a řecká delegace představila svou národní strategii na ochranu nezletilých osob online.
Belgická, estonská, finská, irská, německá, nizozemská, řecká, slovenská a švédská delegace zdůraznily, že malé a střední podniky v Evropě potřebují lepší digitální regulaci.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Nastupující polské předsednictví na závěr představilo své priority a pracovní program na první polovinu roku 2025.
Neformální pracovní oběd
Během neformálního oběda a za přítomnosti zástupce generálního tajemníka ITU Tomase Lamanauskase ministři jednali o způsobech, jak rozšířit spolupráci s ITU a posílit vliv EU v této organizaci. Ministři konstatovali, že vztah EU s ITU je důležitý v neposlední řadě proto, že ITU spravuje rádiové spektrum na celosvětové úrovni, prosazuje celosvětové telekomunikační normy a podporuje cenově dostupnou konektivitu v rozvojových zemích. Někteří rovněž zdůraznili, že ITU hraje důležitou úlohu při usnadňování zavádění inkluzivních a udržitelných digitálních norem, které respektují lidská práva. Ministři se shodli na tom, že účast členských států a EU na činnostech ITU je třeba posoudit s ohledem na vznik nových digitálních technologií i geopolitickou dynamiku, jelikož obojí má dopad na budoucí digitální infrastrukturu a správu. V této souvislosti se ministři zabývali tím, jak dále posílit koordinaci členských států ve vztahu k ITU, které konkrétní oblasti by měly být pro tuto spolupráci zvažovány a jaký druh zdrojů a mechanismů je k dosažení cílů EU zapotřebí.
Dokumenty k zasedání
Přípravné dokumenty
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
